|
| |
|
|
Representation of female characters in videogames inspired by the Victorian era on the example of Dishonored and Dishonored 2
Smoliankina, Sofia ; Šindelář, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Ve své bakalářské práci zkoumám reprezentaci ženských postav na příkladu videoher, které byly inspirovány viktoriánským obdobím. Videohry je možné považovat za jedno z audiovizuálních médií, jejichž prostřednictvím lze zobrazovat jak historické období, tak i perspektivy současné společnosti. K rozboru využívám zdroje o konceptu neoviktoriánské éry, vývoji herní komunity a postavení žen v ní, následně v kontextu získaného teoretického základu analyzuji ženské postavy z her Dishonored (2012) a Dishonored 2 (2016). Zaměřuji se na to, jakou roli v příběhu hrají ženské postavy, nejen ty hlavní, ale i vedlejší, jak se mění jejich pozice v rámci této herní série. Analýza je provedena v kontextu změn v moderní herní komunitě a zaměřuje se také na to, jak by konflikty (např. "GamerGate") mohly přispět ke změnám ve videohrách samotných. Cílem této práce je ukázat, jaký vliv na zobrazování minulosti mají normy a hodnoty té doby, kdy historická mediální reprezentace vznikala. Pomocí konceptu homosociálních vztahů, který vystihuje "uzavřený mužský svět" viktoriánské éry, zkoumám, jak se změnila role v příběhu a počet ženských postav v Dishonored 2 ve srovnání s Dishonored. Rozebírám, jak původně "izolované ženy" z Dishonored začaly hrát důležitou roli v Dishonored 2, v které také zastoupení žen odráží realitu...
|
|
|
Taneční profese z perspektivy aspirační práce. Dopady romantizace práce a genderovaného pracovního trhu na taneční profesi
Hřebačková, Barbora ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Jana (oponent)
Taneční práce z perspektivy aspirační práce. Dopady romantizace práce a genderovaného pracovního trhu na taneční profesi Abstrakt V profesích motivovaných láskou snadno dochází k překrývání volného a pracovního času, což je také předpoklad ideologie romantizace práce, která se zdá být řešením pro neustálé hledání rovnováhy mezi prací a soukromím. Když se práce stane vášní, problém zdánlivě mizí. Příslib budoucnosti strávené děláním toho, co nás baví, pak motivuje k věnování času a energie činnosti, která se snad promění v povolání. Nicméně práce motivovaná láskou má sebevykořisťující a individualizující potenciál, kdy se diskuze o špatných pracovních podmínkách a nízkém odměňování stává vedlejší. Tato práce zkoumá dopady romantizace práce v taneční profesi, způsob, jakým ji formuje aspirace na budoucí úspěch a jak se genderovaný trh práce promítá do pracovních podmínek tanečníků a tanečnic. Na základě rozhovorů s tanečnicemi a tanečníky působících v České republice a Belgii zkoumá, co pro ně jejich práce znamená, co obnáší, co je motivuje a jak vnímají své pracovní podmínky Klíčová slova: Tanec, práce, taneční profese, romantizace práce, aspirační práce, nejistota, gender, genderové reprezentace, prekarita
|
host ::
RSS.