|
|
Posouzení možnosti připojení nového zdroje z hlediska napěťových poměrů
Němec, Jan ; Topolánek, David (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Připojení nových zdrojů elektrické energie do sítě je důležité pro stávající síť z důvodu její zatížitelnosti a dimenzování. Je třeba zhodnotit, zda možnost připojení nového zdroje do sítě je reálná a neohrožující plynulý chod distribuční soustavy. Tato práce má ukázat jaké podmínky je potřeba splnit pro připojení zdroje do distribuční sítě. A to hlavně z hlediska napěťových poměrů, dále se musí uvažovat působení harmonických proudů a ovlivnění signálu HDO. Na pozadí posuzování připojení zdroje jsou administrativní náležitostí, které tvoří základ úspěšného připojení. Na základě žádosti o připojení, která spadá pod administrativní záležitosti, se většinou nechá vypracovat studie připojitelnosti. Tato studie obsahuje konkrétní výpočty a posouzení jednotlivých faktorů pro připojení nového zdroje. Dále se zabývá připojením větrných elektráren, protože větrné elektrárny jsou velmi specifické zdroje pro připojení do distribuční sítě. Kladou se na ně větší nároky a provádí se přísnější posouzení na připojení zdroje. Poněvadž mají velmi nestálý diagram zatížení během časové jednotky (den, týden, měsíc). Což způsobuje vyšší namáhání distribuční sítě a nutnost mít rezervu elektrické energie pro případ výpadku větrné elektrárny vlivem bezvětří. Nakonec je uvedena praktická ukázka posouzení možnosti připojení. Jako tato ukázka bylo zvoleno posouzení parku větrných elektráren do sítě 110kV s instalovaným výkonem 32MVA z hlediska napěťových poměrů. Postup řešení je dán nahrazením částí vedení dané sítě Pí-články a výpočtem ustáleného chodu uzlové sítě pomocí Gauss-Seidel iterační metody. Následuje vyhodnocení změny napětí před a po připojení zdroje v místě připojení, která nesmí být vyšší než 2%. V této ukázce je tato podmínka splněna a z hlediska napěťových poměrů nebrání nic připojení zdroje do sítě.
|
|
|
Simulace šíření tepla s časově proměnným zdrojem s využitím GPU
Hála, Pavel ; Záň, Drahoslav (oponent) ; Jaroš, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá simulací šíření tepla v živých tkáních, které je dodáváno časově proměnným externím tepelným zdrojem. Simulace byla implementována pomocí metody konečných diferencí čtvrtého řádu v prostoru a prvního v čase. V rámci práce byla nejprve implementována vícevláknová verze využívající procesoru CPU. Následně bylo implementováno několik verzí pro grafickou kartu GPU s důrazem na maximální adaptaci algoritmu na danou architekturu a co nejlepší využít výpočetního potenciálu grafické karty. Experimentálním měřením se ukázalo, že nejrychlejší je naivní algoritmus využívající pouze globální paměť grafické karty. Dále byla zkoumána efektivita Gauss-Seidelovy obarvovací metody, jejíž cílem je redukce paměťové náročnosti. Na CPU se tato metoda ukázala použitelná, neboť její nejrychlejší verze byla pouze o 13% pomalejší, ale při použití této metody je možné snížit paměťovou náročnost až na polovinu. Implementace této metody na GPU byla 2x pomalejší a její přínos proto není tak velký. Na CPU bylo dosaženo maximálního výkonu 32GFLOPS zatímco na GPU 135GFLOPS. To odpovídá 10% (CPU) a 9% (GPU) maximálního teoretického výkonu obou architektur.
|
|
|
Simulace šíření tepla s časově proměnným zdrojem s využitím GPU
Hála, Pavel ; Záň, Drahoslav (oponent) ; Jaroš, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá simulací šíření tepla v živých tkáních, které je dodáváno časově proměnným externím tepelným zdrojem. Simulace byla implementována pomocí metody konečných diferencí čtvrtého řádu v prostoru a prvního v čase. V rámci práce byla nejprve implementována vícevláknová verze využívající procesoru CPU. Následně bylo implementováno několik verzí pro grafickou kartu GPU s důrazem na maximální adaptaci algoritmu na danou architekturu a co nejlepší využít výpočetního potenciálu grafické karty. Experimentálním měřením se ukázalo, že nejrychlejší je naivní algoritmus využívající pouze globální paměť grafické karty. Dále byla zkoumána efektivita Gauss-Seidelovy obarvovací metody, jejíž cílem je redukce paměťové náročnosti. Na CPU se tato metoda ukázala použitelná, neboť její nejrychlejší verze byla pouze o 13% pomalejší, ale při použití této metody je možné snížit paměťovou náročnost až na polovinu. Implementace této metody na GPU byla 2x pomalejší a její přínos proto není tak velký. Na CPU bylo dosaženo maximálního výkonu 32GFLOPS zatímco na GPU 135GFLOPS. To odpovídá 10% (CPU) a 9% (GPU) maximálního teoretického výkonu obou architektur.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení nového zdroje z hlediska napěťových poměrů
Němec, Jan ; Topolánek, David (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Připojení nových zdrojů elektrické energie do sítě je důležité pro stávající síť z důvodu její zatížitelnosti a dimenzování. Je třeba zhodnotit, zda možnost připojení nového zdroje do sítě je reálná a neohrožující plynulý chod distribuční soustavy. Tato práce má ukázat jaké podmínky je potřeba splnit pro připojení zdroje do distribuční sítě. A to hlavně z hlediska napěťových poměrů, dále se musí uvažovat působení harmonických proudů a ovlivnění signálu HDO. Na pozadí posuzování připojení zdroje jsou administrativní náležitostí, které tvoří základ úspěšného připojení. Na základě žádosti o připojení, která spadá pod administrativní záležitosti, se většinou nechá vypracovat studie připojitelnosti. Tato studie obsahuje konkrétní výpočty a posouzení jednotlivých faktorů pro připojení nového zdroje. Dále se zabývá připojením větrných elektráren, protože větrné elektrárny jsou velmi specifické zdroje pro připojení do distribuční sítě. Kladou se na ně větší nároky a provádí se přísnější posouzení na připojení zdroje. Poněvadž mají velmi nestálý diagram zatížení během časové jednotky (den, týden, měsíc). Což způsobuje vyšší namáhání distribuční sítě a nutnost mít rezervu elektrické energie pro případ výpadku větrné elektrárny vlivem bezvětří. Nakonec je uvedena praktická ukázka posouzení možnosti připojení. Jako tato ukázka bylo zvoleno posouzení parku větrných elektráren do sítě 110kV s instalovaným výkonem 32MVA z hlediska napěťových poměrů. Postup řešení je dán nahrazením částí vedení dané sítě Pí-články a výpočtem ustáleného chodu uzlové sítě pomocí Gauss-Seidel iterační metody. Následuje vyhodnocení změny napětí před a po připojení zdroje v místě připojení, která nesmí být vyšší než 2%. V této ukázce je tato podmínka splněna a z hlediska napěťových poměrů nebrání nic připojení zdroje do sítě.
|
host ::
RSS.