|
|
Detekce GMO v potravinách a krmivech pomocí PCR
ŠKRNOVÁ, Dominika
Geneticky modifikované organismy (GMO) se v mnoha zemích staly kontroverzním tématem, protože jejich přínosy pro výrobce potravin i pro spotřebitele jsou spojeny s potenciálními biomedicínskými riziky a vedlejšími účinky na životní prostředí. V této práci se snažím shrnout aktuální poznatky o geneticky modifikovaných (GM) plodinách a představit různé metody detekce GMO v potravinách a krmivech. V praktické části této práce bylo z různých zdrojů náhodně odebráno třicet vzorků potravin a krmiv obsahujících kukuřici. Cílem mé práce bylo tyto vzorky otestovat na přítomnost GMO, ověřit údaje uvedené na jejich obalech a zjistit, zda jsou v souladu s legislativou EU, která požaduje označování produktů obsahujících více než více než 0,9% GM materiálu. Dalším cílem byla optimalizace metody izolace DNA z testovaných vzorků. Pro izolaci genomové DNA ze vzorků jsem použila NucleoSpin Food Kit a automatický izolátor nukleových kyselin MagCore. Koncentrace extrahované DNA byla změřena za využití absorbce UV světla pomocí spektrofotometru BioSpec-nano. Gen pro zásobní protein kukuřice zein byl použit k potvrzení přítomnosti amplifikovatelné kukuřičné DNA. Po extrakci DNA následovalo provedení PCR používající různé sady primerů k detekci čtyř různých GM odrůd kukuřice: Bt11, Bt176, Mon810 a T25. Elektroforéza na agarózovém gelu byla použita k separaci DNA fragmentů, které byly následně vizualizovány za použití manuálního gelového dokumentačního systému InGenius. Navzdory současným nařízením, ani jeden ze tří pozitivních vzorků, u kterých byla prokázána přítomnost kukuřice MON810, neměl na svém obalu označení. U vzorků, které měly na obalu uvedeno "GMO free", skutečně nebyla prokázána přítomnost ani jedné z vyšetřovaných GM odrůd kukuřice.
|
|
|
Environmentálně-ekonomická hlediska pěstování vybraných geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii
Ševčík, Michal
ŠEVČÍK, M. Environmentálně-ekonomická hlediska pěstování vybraných geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2017. Diplomová práce se zabývá problematikou pěstování vybraných geneticky modifikovaných plodin v EU. Literární rešerše uvádí do této problematiky popisem populačního vývoje a produkce potravin v Evropě po průmyslové revoluci, přičemž další části jsou orientovány na mechanismus genetické modifikace plodin, potenciální dopady pěstování těchto plodin a také na vnímání této problematiky u veřejnosti a zájmových skupin. Následuje popis minulého a současného stavu pěstování geneticky modifikovaných plodin v EU, přičemž důraz je kladen zejména na legislativní a institucionální rámec uvedené problematiky. Literární rešerši uzavírá srovnání environmentálně-ekonomických dopadů pěstování kukuřice MON810 na území České republiky, Polska a Slovenska a podkapitola pojednávající o potenciálních výhodách pěstování Roundup Ready sóje v EU. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky jednoletého nádobového pokusu se sójou, jehož cílem bylo zjistit optimální druh a dávku hnojiva pro co nejvyšší výnos a výživovou hodnotu semene.
|
|
|
Functional diversity of staphylinid beetles (Coleoptera: Staphylinidae) in maize fields: testing the possible effect of genetically modified, insect resistant maize
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Drabčíci jsou doporučenými bioindikátory pro posouzení rizika geneticky modifikované (GM) kukuřice exprimující Cry3Bb1 toxin pro životní prostředí před uvedením na trh. U 25 nejvíce zastoupených druhů drabčíků byla určena bionomie, potravní specializace, požadavky na teplotu a zařazení do velikostní skupiny (funkční skupiny). Tyto vlastnosti blíže specifikují výskyt drabčíků na pokusné lokalitě a potravní zdroje, které využívají, a determinují tak i pravděpodobný způsob kontaktu drabčíků s Cry3Bb1 toxinem. Vystavení drabčíků Cry toxinu v rostlinných zbytcích zaoraných do půdy bylo prokázáno přítomností saprofágních larev dvoukřídlého hmyzu, které jsou běžnou kořistí dravých druhů drabčíků a hostiteli parazitoidních druhů drabčíků. Statistické analýzy početnosti, Rao indexů a mnohorozměrná analýza distribuce jednotlivých kategorií funkčních skupin na pokusné lokalitě neodhalily žádný signifikantní vliv různých experimentálních ploch, včetně ploch osetých GM kukuřicí, na společenstvo drabčíků.
|
|
|
Odhad rizik a perspektivy pěstování GMO plodin v ČR
ŠANDEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce podává přehled o problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je stále více aktuální, neboť GMO a jejich produkty se stávají neodmyslitelnou součástí života nás všech. Každoročně se ve světě zvyšují plochy zasetých GM plodin, které jsou dováženy i do České republiky. V literární rešerši jsou popsány metody vnášení cizorodé DNA do rostlinných buněk. Zejména se využívá transformace prostřednictvím bakterií rodu Agrobacterium a pomocí tzv. mikroprojektilů. Nejčastěji používané transgeny, díky kterým rostlina získá nové vlastnosti, jako jsou např. tolerance k herbicidům, odolnost k hmyzím škůdcům, tolerance k stresům a další. V práci je dále podán přehled o legislativních podmínkách a o tzv. konceptu koexistence v ČR, který musí každý pěstitel dodržovat, pokud se rozhodne pro pěstování GM plodin. V Evropě jsou povoleny ke komerčnímu pěstování pouze dvě plodiny a to Bt kukuřice a GM brambor. Česká republika se stala v roce 2010 jedinou zemí v Evropě, kde byly pěstovány tyto obě povolené plodiny. V práci jsou shrnuty i poznatky o dosavadním pěstování GM plodin ve světě. Na závěr jsou zhodnocena možná rizika spojená s pěstováním GM plodin. Podstatnou roli v hodnocení rizik hraje i vliv pěstování GMO na cílové a necílové organismy a jsou také diskutovány možnosti a perspektivy jejich pěstování v našich podmínkách a ve světě. Tato práce si klade za cíl, aby si čtenář, ať už je z řad odborné nebo laické veřejnosti mohl udělat dostatečný náhled a svůj názor na danou problematiku.
|
host ::
RSS.