|
|
Detekce GMO v potravinách a krmivech pomocí PCR
ŠKRNOVÁ, Dominika
Geneticky modifikované organismy (GMO) se v mnoha zemích staly kontroverzním tématem, protože jejich přínosy pro výrobce potravin i pro spotřebitele jsou spojeny s potenciálními biomedicínskými riziky a vedlejšími účinky na životní prostředí. V této práci se snažím shrnout aktuální poznatky o geneticky modifikovaných (GM) plodinách a představit různé metody detekce GMO v potravinách a krmivech. V praktické části této práce bylo z různých zdrojů náhodně odebráno třicet vzorků potravin a krmiv obsahujících kukuřici. Cílem mé práce bylo tyto vzorky otestovat na přítomnost GMO, ověřit údaje uvedené na jejich obalech a zjistit, zda jsou v souladu s legislativou EU, která požaduje označování produktů obsahujících více než více než 0,9% GM materiálu. Dalším cílem byla optimalizace metody izolace DNA z testovaných vzorků. Pro izolaci genomové DNA ze vzorků jsem použila NucleoSpin Food Kit a automatický izolátor nukleových kyselin MagCore. Koncentrace extrahované DNA byla změřena za využití absorbce UV světla pomocí spektrofotometru BioSpec-nano. Gen pro zásobní protein kukuřice zein byl použit k potvrzení přítomnosti amplifikovatelné kukuřičné DNA. Po extrakci DNA následovalo provedení PCR používající různé sady primerů k detekci čtyř různých GM odrůd kukuřice: Bt11, Bt176, Mon810 a T25. Elektroforéza na agarózovém gelu byla použita k separaci DNA fragmentů, které byly následně vizualizovány za použití manuálního gelového dokumentačního systému InGenius. Navzdory současným nařízením, ani jeden ze tří pozitivních vzorků, u kterých byla prokázána přítomnost kukuřice MON810, neměl na svém obalu označení. U vzorků, které měly na obalu uvedeno "GMO free", skutečně nebyla prokázána přítomnost ani jedné z vyšetřovaných GM odrůd kukuřice.
|
|
|
Odhad rizik a perspektivy pěstování GMO plodin v ČR
ŠANDEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce podává přehled o problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je stále více aktuální, neboť GMO a jejich produkty se stávají neodmyslitelnou součástí života nás všech. Každoročně se ve světě zvyšují plochy zasetých GM plodin, které jsou dováženy i do České republiky. V literární rešerši jsou popsány metody vnášení cizorodé DNA do rostlinných buněk. Zejména se využívá transformace prostřednictvím bakterií rodu Agrobacterium a pomocí tzv. mikroprojektilů. Nejčastěji používané transgeny, díky kterým rostlina získá nové vlastnosti, jako jsou např. tolerance k herbicidům, odolnost k hmyzím škůdcům, tolerance k stresům a další. V práci je dále podán přehled o legislativních podmínkách a o tzv. konceptu koexistence v ČR, který musí každý pěstitel dodržovat, pokud se rozhodne pro pěstování GM plodin. V Evropě jsou povoleny ke komerčnímu pěstování pouze dvě plodiny a to Bt kukuřice a GM brambor. Česká republika se stala v roce 2010 jedinou zemí v Evropě, kde byly pěstovány tyto obě povolené plodiny. V práci jsou shrnuty i poznatky o dosavadním pěstování GM plodin ve světě. Na závěr jsou zhodnocena možná rizika spojená s pěstováním GM plodin. Podstatnou roli v hodnocení rizik hraje i vliv pěstování GMO na cílové a necílové organismy a jsou také diskutovány možnosti a perspektivy jejich pěstování v našich podmínkách a ve světě. Tato práce si klade za cíl, aby si čtenář, ať už je z řad odborné nebo laické veřejnosti mohl udělat dostatečný náhled a svůj názor na danou problematiku.
|
host ::
RSS.