|
|
Fyziologické funkce muskarinového receptoru M3
Urbánková, Anna ; Randáková, Alena (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Muskarinové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteiny jsou heterotrimerické proteiny vázající GTP předávající signál od receptorů k efektorům, ty pak mění hladinu druhých poslů v buňce. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se spřahují s různými typy G-proteinů a dle toho vyvolávají různé změny v hladinách druhých poslů. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se dále liší lokalizací a funkcí, kterou zastávají. Podtyp muskarinového receptoru M3 se nachází převážně na periferii, kde zprostředkovává kontrakci hladké svaloviny a sekreci žláz s vnitřní a vnější sekrecí. Cílem této bakalářské práce bylo popsat tkáňově specifické signální dráhy M3 receptoru a jeho fyziologické role jak na periferii, tak i v centrálním nervovém systému. Dále je popsána úloha M3 receptorů v řadě patologií a uvedeno možné uplatnění M3 receptorů jako farmakologického cíle. Klíčová slova: muskarinové receptory M3, buněčná signalizace, G-proteiny
|
|
|
Fyziologické funkce muskarinového receptoru M3
Urbánková, Anna ; Randáková, Alena (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Muskarinové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteiny jsou heterotrimerické proteiny vázající GTP předávající signál od receptorů k efektorům, ty pak mění hladinu druhých poslů v buňce. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se spřahují s různými typy G-proteinů a dle toho vyvolávají různé změny v hladinách druhých poslů. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se dále liší lokalizací a funkcí, kterou zastávají. Podtyp muskarinového receptoru M3 se nachází převážně na periferii, kde zprostředkovává kontrakci hladké svaloviny a sekreci žláz s vnitřní a vnější sekrecí. Cílem této bakalářské práce bylo popsat tkáňově specifické signální dráhy M3 receptoru a jeho fyziologické role jak na periferii, tak i v centrálním nervovém systému. Dále je popsána úloha M3 receptorů v řadě patologií a uvedeno možné uplatnění M3 receptorů jako farmakologického cíle. Klíčová slova: muskarinové receptory M3, buněčná signalizace, G-proteiny
|
|
| |
|
|
Klinický význam a mechanismy působení morfínu a methadonu
Slušná, Michaela ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky týkající se klinického významu opioidních léčiv, konkrétně morfinu a methadonu, a jejich mechanismu působení. Informovanost zdravotnického personálu i laické veřejnosti o opioidech je nedostatečná, dochází tak při léčbě tímto druhem léčiv ke zbytečným obavám pacientů, neboť je nemá kdo informovat. Tato práce obsahuje informace, které by měl znát každý pracovník ve zdravotnictví. Zabývá se, jak farmakodynamikou, která je důležitá pro pochopení účinků léčiv, jak biochemických i fyziologických, tak farmakokinetikou, která popisuje, jak se organismus vyrovnává s podaným léčivem. Použití morfinu i methadonu je v současné době nenahraditelné. Morfin je silné analgetikum účinně tlumící bolesti různého původu. Methadon je využíván k subtistuční léčbě u lidí závislých na opioidech. Nežádoucí účinky objevující se při léčbě opioidy jsou přijatelné s ohledem na silnou bolest, která je opioidy tlumena.
|
|
|
Opioidy jako modelové látky při zkoumání mechanismu vzniku drogových závislostí
Trojánková, Nikola ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky o mechanismech drogové závislosti, kdy jako modelové látky posloužili opioidy. Opioidy jsou látky běžně používané k léčbě akutní a silné bolesti např. při léčbě rakoviny. Avšak dlouhodobým podáváním těchto tišících léků se po určitém čase dosáhne stropu, který je způsoben rychlým nástupem analgetické tolerance spolu s pomalým vývojem tolerance k vedlejším nežádoucím účinkům. Pro dosažení stejného účinku je tedy zapotřebí dávku neustále zvyšovat, čímž dochází ke vzniku a rozvoji závislosti. Mechanismy drogové závislosti stále nejsou objasněny v plné míře, avšak současné studie se shodují, že velmi významné role v těchto pochodech mají membránově vázané opioidní receptory a signální systém adenylylcyklasy, který reguluje hladinu intracelulárního cAMP a CREB a FosB jako transkripční faktory. Velmi důležité jsou i tzv. epigenetické mechanismy, jako jsou např. posttranslační modifikace histonů a DNA nebo exprese genů.
|
|
| |
|
|
Klinický význam a mechanismy působení morfínu a methadonu
Slušná, Michaela ; Hejnová, Lucie (oponent) ; Novotný, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky týkající se klinického významu opioidních léčiv, konkrétně morfinu a methadonu, a jejich mechanismu působení. Informovanost zdravotnického personálu i laické veřejnosti o opioidech je nedostatečná, dochází tak při léčbě tímto druhem léčiv ke zbytečným obavám pacientů, neboť je nemá kdo informovat. Tato práce obsahuje informace, které by měl znát každý pracovník ve zdravotnictví. Zabývá se, jak farmakodynamikou, která je důležitá pro pochopení účinků léčiv, jak biochemických i fyziologických, tak farmakokinetikou, která popisuje, jak se organismus vyrovnává s podaným léčivem. Použití morfinu i methadonu je v současné době nenahraditelné. Morfin je silné analgetikum účinně tlumící bolesti různého původu. Methadon je využíván k subtistuční léčbě u lidí závislých na opioidech. Nežádoucí účinky objevující se při léčbě opioidy jsou přijatelné s ohledem na silnou bolest, která je opioidy tlumena.
|
host ::
RSS.