|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
Modely politické reprezentace etnických menšin na komunální úrovni: případové studie vybraných evropských měst
Vimmr, Martin Kryšpín ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce hlouběji analyzuje fenomén politické reprezentace etnických menšin na komunální úrovni. Jejím hlavním teoretickým zakotvením je teorie štěpení S. Rokkana a S.M. Lipseta, která popisuje štěpné linie ve společnosti a jejich dopad na stranický systém. Dále jsou představeny definice a přístupy k problematice etnických menšin, etnické identity, etnického konfliktu a otázky etnických a regionálních stran. Druhou polovinu práce tvoří případové studie čtyř vybraných evropských měst, ve kterých žijí dostatečně velké etnické menšiny. Jsou jimi britský Leicester, Německý Frankfurt nad Mohanem, finské Espoo a Rumunská Cluj-Napoca. U těchto případů je pak analyzován kontext politické reprezentace etnických menšin, tedy zejména podíl a povaha zkoumaného menšinového obyvatelstva a povaha komunálního politického systému z hlediska vertikální i horizontální dimenze. Dále jsou pak zkoumány faktory, které mají přímý vliv na politickou reprezentaci etnických menšin jako je volební systém, volební právo a různá zvláštní opatření.
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
host ::
RSS.