|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
|
|
Transformation of the Gothic in Nineteenth-Century British Literature and Culture
Mikulová, Martina ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
diplomové práce Přestože někteří kritici považují rok 1820 za konec gotické tvorby, gotika, jako žánr i jako estetické zaměření, je stále patrná i v naší současnosti. Pravděpodobně nejlepší způsob jakým přistupovat ke gotice v literární sféře je prostřednictvím příkladů takzvaného gotického toposu, který vychází z původních gotických textů osmnáctého století. V průběhu století devatenáctého, které z historicko-kulturní perspektivy samo oplývá gotickou atmosférou, prošla gotická literární tvorba významnými změnami a vývojem. Přesto že si udržela hlavní prvky tohoto žánru, převážně zasazení příběhů do izolovaných míst a charakteristických typů postav, lze zároveň v příkladech textů vypozorovat do jaké míry jsou tyto prvky pozměněny. Šest vybraných děl - Frankenstein, Upír, Jana Eyrová, Na Větrné Hůrce, Carmilla a Drákula - rovněž spojuje další důležitý aspekt, a to monstrozita, která se zdá být jakousi fyzickou interpretací vnitřní zrůdnosti lidských bytostí, či celé kultury. Bez ohledu na to, jak jsou tato díla na první pohled odlišná, všechna obsahují typické gotické prvky, ve kterých spočívá podobnost těchto děl, a které je spojují s gotickou minulostí. Konkrétně se tato diplomová práce bude zabývat vývojem britské gotické literatury devatenáctého století. Nejprve nahlédne na obecnější kulturní...
|
|
|
Frankenstein: proměny fantastična a hrůzy ve filmových adaptacích a na divadle
Ševčíková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Magisterská diplomová práce předkládá komparaci motivů a obrazů fantastična a hrůzy v románu Frankenstein neboli Moderní Prométheus Mary Shelleyové a v jeho filmových a divadelních adaptacích a sleduje jejich proměny. Zabývá se nejen samotnými teoretickými problémy fantastična, hrůzy a adaptace, ale zejména frankensteinovským mýtem a jeho vlivem na utváření těchto obrazů v daných textech. Práce mapuje vývoj fantastických a hrůzných obrazů od literárního textu směrem k vizuálním a performativním médiím. Proměnu těchto obrazů pozoruje ve třech filmových adaptacích, které natočili režiséři J. Searlse Dawley (1910), James Whale (1931) a Kenneth Branagh (1994), a jedné divadelní hry, již napsal Nick Dear a režie se ujal Danny Boyle (2011). Klíčová slova: Frankenstein, frankensteinovský mýtus, fantastično, fantastika, hrůza, horor, adaptace
|
|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
|
|
Migrant literature or anti-heroic novel. Michael Stavarič´s \kur{Stillborn}.
MARYŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zařazení rakouského spisovatele Michaela Stavariče a jeho děl do migrační literatury. Vzhledem k autorovu přestěhování se v raném věku z Brna do Vídně bude zmíněna problematika změny jazyka. Následuje podrobný rozbor Stavaričova románu stillborn, který se věnuje především charakteristice hlavní postavy, strategiím vyprávění a možnostem interpretace tohoto díla. Ve stejné kapitole se pokusím vyvrátit obecné tvrzení, že zmiňované dílo patří pouze do migrační literatury. Budou předloženy důkazy o tom, že tato kniha vykazuje i znaky antihrdinského románu. Práce je zakončena kritikou českého překladu Radky Denemarkové (Mrtvorozená Eliška Frankensteinová), která se zaměřuje na rozdíly mezi originálem a překladem.
|
|
|
Caleb Williams Williama Godwina a Frankenstein Mary Shelleyové
TRUHELKOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je srovnání interpretací dvou významných děl anglického romantismu: Caleb Williams Williama Godwina (1794) a Frankenstein Mary Shelleyové (1818). Tyto romány budou zkoumány z hlediska jejich vazby na tradici gotického románu, konkrétně bude pozornost zaměřena na motivy tajemství, pronásledování, zločinu a rozdvojené osobnosti. Dále bude zkoumáno, jak je v obou románech vytvářena atmosféra strachu a napětí.
|
host ::
RSS.