|
|
Polyfonie v dílech J. B. Foerstra a jeho současníků
Židek, Tomáš ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; CHVÁLA, Jiří (oponent)
Josef Bohuslav Foerster (1859 - 1951) byl předním českým skladatelem pozdního romantismu, podobně jako například Josef Suk (1875 - 1935), Vítězslav Novák (1870 - 1949) a Otakar Ostrčil (1879 - 1935). Tato epocha je obvykle označována jako "První generace české moderny", ale hudební jazyk těchto skladatelů přímo navazuje na tvorbu hlavních českých skladatelů devatenáctého století - Smetany, Dvořáka i Fibicha. Foerstrova hudební řeč je mystická, lyrická a emocionální, často naplněna bohatou harmonií a zejména pak specifickým pojetím kontrapunktu. Foerster nebyl jen pozoruhodným hudebníkem, ale také myslitelem, spisovatelem a malířem. Jeho veliké skladatelské dílo nebylo dodnes doceněno a je jen zřídka provozováno.
Tato práce pojednává zejména o specifické vlastnosti skladatelova hudebního jazyka, o polyfonii, která je zde často rozdílná od pojetí Bacha, Beethovena či Smetany. Můžeme v této souvislosti hovořit o příznačné volné polyfonii a také o hudebním myšlení, závislém na mnoha obsahových a myšlenkových aspektech. Tyto i jiné okolnosti pak přinášejí řadu problémů jak pro interprety, tak pro posluchače. Disertace zahrnuje rovněž mnoho analýz vybraných Foerstrových skladeb, jež jsou často porovnávány s tvorbou jiných Foerstrových současníků, zejména Suka a Mahlera (1860 - 1911), kteří byli mj. Foerstrovi blízkými přáteli. V oblasti církevní hudby vytváří Foerster ojedinělý a osobitý projev "Ceciliánského reformního hnutí", které v českém prostředí kulminuje během skladatelova života. Rozsáhlé sborové dílo je vytvořeno rovněž ve specifickém hudebně - básnickém stylu. Symfonické skladby, zejména pětice symfonií, představují jakousi vlastní autobiografii, a opery v realistickém pojetí můžeme srovnávat s dramaty Leoše Janáčka (1854 - 1928). Práce dále čerpá především z vlastní autorovy interpretační práce a také velkého množství literatury, dílem od samotného J. B. Foerstra. Autor disertace se snaží řešit interpretační problémy této hudby jako dirigent, sbormistr, pedagog a propagátor.
|
|
|
Stěžejní díla českých skladatelů věnovaná dechovému kvintetu
Javůrek, Jiří ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce předkládá komplexní soubor informací k danému tématu a věnuje se stěžejním skladbám českých autorů pro dřevěné dechové kvinteto. Toto těleso je zpravidla tvořeno dechovými nástroji, a to flétnou, hobojem, klarinetem, fagotem a lesní rohem. Do stále se zvětšujícího světového, ovšem i českého repertoáru pro toto nástrojové uskupení jsem zařadil kompozice Antotnín Rejchy, Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Pavla Haase, Václava Trojana a Išy Krejčího, přičemž zvolená díla jsou podrobena formálnímu a harmonickému rozboru. Zajímavostí je, že ve všech dechových kvintetech zmíněných autorů byly nalezeny prvky českého a moravského folklóru, a jelikož všechna díla českých skladatelů, která jsou v práci jmenována, tvoří základ repertoáru pro dechové kvinteto, český tradiční folklór se dostává do všeobecného povědomí po celém světě.
|
host ::
RSS.