|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre
Chvojková, Kristýna ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre " srovnává pojetí problematiky lidské smrti a především smrtelnosti v díle J.-P. Sartra a K. Jasperse. Přestože oba autoři bývají označováni za existencialisty, jejich postoje k tématu smrti jsou velmi odlišné. Sartre vylučuje možnost vztahování se ke své vlastní smrti z toho důvodu, že smrt nemá místo ve struktuře bytí pro sebe, z čehož plyne, že nemůže mít pro člověka žádný smysl, zatímco podle Jasperse se ke smrti může člověk vztahovat v úzkosti v mezních situacích. To, že situacím čelí a nezastírá si svou smrtelnost, vede k rozlišení toho, co nemá v ohledu na časovou konečnost člověka smysl, a existenciálních momentů, které stojí nad časem a zachovávají si svou hodnotu bez ohledu na smrt. Díky uvědomění své smrtelnosti člověk aktualizuje svou existenci, stává se tedy více sám sebou. Ze Sartrova pojetí naopak vyplývá, že člověk vůbec nemůže o své smrtelnosti vědět - přesto však pociťuje strach z toho, že ho druzí po smrti zbaví svobody. Jaspers oproti Sartrovi pojímá já jako vícedimenzionální entitu, což mu umožňuje připsat smrti smysl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.