|
|
Struktury v optických vláknech
Polreich, Štěpán ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje základní pojmy, principy a vlastnosti optických vláken. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy struktur optických vláken a jejich využití v praxi. V práci je také uvedena technologie výroby těchto struktur. U každé ze struktur je zároveň i uvedeno, v jaké oblasti se používá, zda se jedná o oblast senzoriky nebo telekomunikační techniky. Značná část je věnována speciálním strukturám, které nacházejí uplatnění především v senzorové technice díky své velké citlivosti. Práce popisuje návrh struktur, které byly obráběny pomocí femtosekundového laseru a následně uvádí, ve které oblasti se takto upravená vlákna využívají.
|
|
|
Soustava Fabry-Perotova a Michelsonova interferometru pro měření délek s femtosekundovým laserem
Vémola, Tomáš ; Liška, Miroslav (oponent) ; Číp, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem komparačního interferometru. Jedná se o soustavu dvou interferometrů, Michelsonova a Fabryho-Pérotova. Účelem této sestavy je vzájemně po- rovnat výsledky délkových měření těchto interferometrů. V teoretické části jsou popsány principy měření s Michelsonovým a Fabryho-Pérotovým interferometrem. Zvláštní po- zornost je věnována inovativní metodě interferometrických měření s laditelnými lasery a optickým frekvenčním hřebenem. V praktické části je popsána tzv. pilotní sestava. Jedná se o prototyp, který sloužil k základním experimentům pro porovnání obou výše zmíněných metod. Na základě výsledků měření a zkušeností s touto sestavou pak byla navržena definitivní sestava ve formě samostatného přístroje.
|
|
|
Femtosekundové lasery a jejich aplikace
Oškera, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickou částí definicí laseru, jeho vlastnostmi a použitím v praxi. Práce popisuje základní princip laserového paprsku, s ním související jednotlivé typy laserů a porovnání s běžným zdrojem světelného záření. Dále, práce popisuje laserové vysílací režimy: kontinuální, pulsní, a hlavní rozdíly mezi nimi. Další část popisuje femtosekundové lasery a jejich generující pulsy. Práce obsahuje teoretický návrh měření, který využívá právě tento laser. Teoretický koncept je navržen pro obor spektroskopie a jsou zde zmíněny základní metody spektroskopie: ultrafialovo-viditelná, Ramanova a infračervená. Součástí této práce je také aplikační software WattJoule, který byl naprogramován za účelem použití při experimentálním měření. Toto experimentální měření je náplní poslední částí této bakalářské práce. Cílem tohoto měření je pokus o navázání vysokovýkonnového laserového svazku do optického vlákna. V závěru je diskutován popis a výsledek tohoto experimentálního měření.
|
|
|
Dvoufotonová fotopolymerace více laserovými svazky
Skalický, Jiří ; Pilát,, Zdeněk (oponent) ; Jákl,, Petr (vedoucí práce)
Fotopolymerace je technika používaná pro vytváření povrchových struktur nebo mikroobjektů z fotorezistu. Tento proces je iniciován ozářením vzorku světlem s vlnovou délkou, kterou materiál absorbuje. Po iniciaci je vzorek zpracován podle typu fotorezistu – zahřátím, ošetřením vývojkou nebo omytím neozářeného rezistu příslušným činidlem. K iniciaci lze použít zaostřeného svazku femtosekundového laseru s dvojnásobnou vlnovou délkou. Díky krátké délce pulzu s velkou hustotou fotonů dojde k dvoufotonové absorpci, která ovlivní pouze blízké okolí ohniska svazku. Rozlišení se tak zvýší a detaily mohou dosahovat velikosti v řádu desetiny mikrometru. Navíc se tímto způsobem zahřeje velmi malá oblast vzorku a minimalizuje se tak riziko nevyžádané iniciace tepelnými vlivy. Modelování větších struktur složených z malých detailů technikou dvoufotonové fotopolymerace je časově velmi náročné. Optickou sestavu jsme proto rozšířili o prostorový modulátor světla (SLM), který rozdělí dopadající záření na několik svazků pomocí dynamických počítačem generovaných hologramů. Polymerace tedy může být provedena více ohnisky současně, což se dá využít při tvorbě jednotlivých mikročástic i při polymerování periodických povrchových struktur. Dalším urychlením procesu může být nahrazení statického uspořádání vyžadujícího výměnu vzorku po každé expozici experimentem kontinuálním, u kterého k fotopolymeraci dochází v mikrofluidním kanálku se stálým přívodem fotorezistu do aktivní oblasti vzorku.
|
|
| |
|
|
Dvoufotonová fotopolymerace více laserovými svazky
Skalický, Jiří ; Pilát,, Zdeněk (oponent) ; Jákl,, Petr (vedoucí práce)
Fotopolymerace je technika používaná pro vytváření povrchových struktur nebo mikroobjektů z fotorezistu. Tento proces je iniciován ozářením vzorku světlem s vlnovou délkou, kterou materiál absorbuje. Po iniciaci je vzorek zpracován podle typu fotorezistu – zahřátím, ošetřením vývojkou nebo omytím neozářeného rezistu příslušným činidlem. K iniciaci lze použít zaostřeného svazku femtosekundového laseru s dvojnásobnou vlnovou délkou. Díky krátké délce pulzu s velkou hustotou fotonů dojde k dvoufotonové absorpci, která ovlivní pouze blízké okolí ohniska svazku. Rozlišení se tak zvýší a detaily mohou dosahovat velikosti v řádu desetiny mikrometru. Navíc se tímto způsobem zahřeje velmi malá oblast vzorku a minimalizuje se tak riziko nevyžádané iniciace tepelnými vlivy. Modelování větších struktur složených z malých detailů technikou dvoufotonové fotopolymerace je časově velmi náročné. Optickou sestavu jsme proto rozšířili o prostorový modulátor světla (SLM), který rozdělí dopadající záření na několik svazků pomocí dynamických počítačem generovaných hologramů. Polymerace tedy může být provedena více ohnisky současně, což se dá využít při tvorbě jednotlivých mikročástic i při polymerování periodických povrchových struktur. Dalším urychlením procesu může být nahrazení statického uspořádání vyžadujícího výměnu vzorku po každé expozici experimentem kontinuálním, u kterého k fotopolymeraci dochází v mikrofluidním kanálku se stálým přívodem fotorezistu do aktivní oblasti vzorku.
|
|
|
Optický rezonátor s nízkou disperzí pro účely délkového senzoru využivající optický frekvenční hřeben
Pravdová, Lenka ; Hucl, Václav ; Lešundák, Adam ; Lazar, Josef ; Číp, Ondřej
Ultra přesná měření délky jsou doménou laserových interferometrů. Na našem pracovišti jsme navrhli a experimentálně ověřili metodu měření s optickým rezonátorem, která využívá širokospektrálního záření optického frekvenčního hřebene. Měřená délka, tj. délka rezonátoru, je pak převedena na hodnotu opakovací frekvence pulsního laseru se synchronizací modů optického frekvenčního hřebene. V našem příspěvku nyní představujeme porovnání absolutní stupnice optického rezonátoru se stupnicí inkrementálního interferometru. Inkrementální interferometr je do sestavy implementován pro provedení požadované verifikace stupnice optického rezonátoru. Dvousvazkový inkrementální interferometr pracuje na vlnové délce 633 nm a měřicí zrcadlo rezonátoru vybavené piezo posuvem je s výhodou použito zároveň i jako zpětný odrážeč pro tento interferometr. Jako markantní chybový signál se zde projevuje periodická nelinearita stupnice inkrementálního interferometru. Relativní rozlišení naší metody tak dosahuje hodnoty až 10-9 při zachování absolutní stupnice měření.\n
|
|
|
Femtosekundové lasery a jejich aplikace
Oškera, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickou částí definicí laseru, jeho vlastnostmi a použitím v praxi. Práce popisuje základní princip laserového paprsku, s ním související jednotlivé typy laserů a porovnání s běžným zdrojem světelného záření. Dále, práce popisuje laserové vysílací režimy: kontinuální, pulsní, a hlavní rozdíly mezi nimi. Další část popisuje femtosekundové lasery a jejich generující pulsy. Práce obsahuje teoretický návrh měření, který využívá právě tento laser. Teoretický koncept je navržen pro obor spektroskopie a jsou zde zmíněny základní metody spektroskopie: ultrafialovo-viditelná, Ramanova a infračervená. Součástí této práce je také aplikační software WattJoule, který byl naprogramován za účelem použití při experimentálním měření. Toto experimentální měření je náplní poslední částí této bakalářské práce. Cílem tohoto měření je pokus o navázání vysokovýkonnového laserového svazku do optického vlákna. V závěru je diskutován popis a výsledek tohoto experimentálního měření.
|
|
|
Struktury v optických vláknech
Polreich, Štěpán ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje základní pojmy, principy a vlastnosti optických vláken. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy struktur optických vláken a jejich využití v praxi. V práci je také uvedena technologie výroby těchto struktur. U každé ze struktur je zároveň i uvedeno, v jaké oblasti se používá, zda se jedná o oblast senzoriky nebo telekomunikační techniky. Značná část je věnována speciálním strukturám, které nacházejí uplatnění především v senzorové technice díky své velké citlivosti. Práce popisuje návrh struktur, které byly obráběny pomocí femtosekundového laseru a následně uvádí, ve které oblasti se takto upravená vlákna využívají.
|
|
|
Soustava Fabry-Perotova a Michelsonova interferometru pro měření délek s femtosekundovým laserem
Vémola, Tomáš ; Liška, Miroslav (oponent) ; Číp, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem komparačního interferometru. Jedná se o soustavu dvou interferometrů, Michelsonova a Fabryho-Pérotova. Účelem této sestavy je vzájemně po- rovnat výsledky délkových měření těchto interferometrů. V teoretické části jsou popsány principy měření s Michelsonovým a Fabryho-Pérotovým interferometrem. Zvláštní po- zornost je věnována inovativní metodě interferometrických měření s laditelnými lasery a optickým frekvenčním hřebenem. V praktické části je popsána tzv. pilotní sestava. Jedná se o prototyp, který sloužil k základním experimentům pro porovnání obou výše zmíněných metod. Na základě výsledků měření a zkušeností s touto sestavou pak byla navržena definitivní sestava ve formě samostatného přístroje.
|
host ::
RSS.