|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Ovlivnění produkce sekundárních látek deriváty pyrazinu v in vitro kulturách léčivých rostlin I.
Dvořáková, Jana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo zjistit, zda má vliv použití derivátu pyrazinu, 1-octyl-3- (pyrazin-2-yl)urea, jako abiotického elicitoru na produkci flavonoidu rutinu v in vitro kulturách Fagopyrum esculentum Moench., kultivar Bamby. Suspenzní a kalusové kultury byly kultivovány na živném médiu podle Murashigeho a Skooga (MS) s přídavkem růstového regulátoru kyseliny 2,4 - dichlorfenoxyoctové (2,4-D) v koncentraci 1 mg/l. Ethanolový roztok elicitoru byl ke kulturám přidáván ve třech koncentracích: c1 (100,0 mg/100 ml), c2 (10,0 mg/100 ml) a c3 (1,0 mg/100 ml). Působení elicitoru bylo sledováno v šesti časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Kontrolní vzorky, ke kterým se místo roztoku elicitoru přidával 1 ml ethanolu 96% byly odebírány po 24 a 168 hodinách. Po odebrání vzorků v daných časových intervalech, jejich vysušení a zpracování následovalo samotné stanovování obsahu rutinu metodou HPLC. Sledovalo se i uvolňování rutinu do živného média. V kalusových kulturách nebylo vlivem působení elicitoru pozorováno žádné statisticky významné zvýšení produkce rutinu. Kalusy však ve všech případech uvolňovaly rutin do živného média. Obsah rutinu v médiích se pohyboval v rozmezí koncentrací 53,4 - 184,3 µg/ml. Během působení roztoku elicitoru (koncentrace c1, c2 i c3) na suspenzní kultury...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Spačinski
Vaicová, Nicole ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Rostliny jsou důležitým zdrojem sekundárních metabolitů, které představují cenné přírodní látky využívané v mnoha oborech. Jedním ze způsobů, jak lze zvýšit jejich produkci, je metoda elicitace. V této práci byl studován vliv abiotického elicitoru methylviologenu ve třech různých koncentracích na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench variety Spačinká. Kultivace probíhala na živném médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny 2,4 - dichlorfenoxyoctové o koncentraci 1 mg/l. Vzorky byly odebírány v pravidelných časových intervalech, a to po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách elicitace. Obsah rutinu byl analyzován pomocí metody HPLC. Maximální produkce rutinu (0,3 mg/g DW) byla zaznamenána v kalusové kultuře po 48 hodinách působení methylviologenu o koncentraci 2,1929.10-4 mol/l. V suspenzní kultuře nebyl zjištěn žádný nárůst obsahu rutinu po elicitaci methylviologenem. Součástí studie bylo i sledování uvolňování rutinu in vitro kulturou do živného média, to však nebylo prokázáno.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Pyra
Zajačíková, Pavla ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Elicitace je jednou z metod používaných pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách. Předmětem této práce je hodnocení vlivu abiotického elicitoru methylviologenu (paraquat) na produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Fagopyrum esculentum Moench., varieta Pyra. Rostlinné kultury byly kultivovány na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru 2,4-D vkoncentraci 1 mg/l živného média.Elicitor byl přidávánveformě roztoku o třech různých koncentracích (c1=2,1929 · 10-4 mol/l, c2=2,1929 · 10-3 mol/l, c3=2,1929 · 10-2 mol/l). Účinek elicitace na produkci rutinu byl sledován v šesti časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven pomocí HPLC analýzy. Suspenzní a kalusové kultury bez působení elicitoru rutin neprodukovaly. Ani po elicitaci nebyl zaznamenán statisticky významný nárůst produkce rutinu. Maximální obsah rutinu byl detekován v suspenzní kultuře po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci c2 a to 0,1 mg/g DW. Také uvolňování rutinu do živného média nebylo pozorováno.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - I
Černá, Pavlína ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vyšší rostliny představují důležitý zdroj cenných látek, sekundárních metabolitů, k jejichž získávání mohou být využity explantátové kultury rostlin. Elicitace je metoda zvyšování produkce sekundárních metabolitů. Cílem této studie je vyhodnotit produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum variety Špačinská po přídavku elicitoru. Experiment byl zaměřen na změnu v produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře F. esculentum var. Špačinská, vyvolanou aplikací selenu. Ke kultivaci bylo použito médium podle Murashigeho a Skooga obohacené o 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinu o koncentraci 1 mg l-1 . Kultury byly elicitovány roztoky selenu o různých koncentracích (c1 = 9.012×10-3 mol l-1 , c2 = 9.012×10-4 mol l-1 , c3 = 9.012×10-5 mol l-1 ) po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven prostřednictvím HPLC analýzy. Studie se zabývala také uvolňováním sekundárních metabolitů do živného média. Produkce rutinu se po aplikaci elicitoru zvýšila v kalusové i v suspenzní kultuře. Vyšší hodnoty obsahu rutinu byly naměřeny v kalusové kultuře. Maximálního obsahu rutinu (0.6 mg g-1 DW) bylo dosaženo v kalusové kultuře po 12 h působení elicitoru o koncentraci c2. Nejvyšší produkce rutinu v suspenzní kultuře (0.1 mg g-1 DW) byla zaznamenána po 6 a 48 h elicitace roztokem...
|
host ::
RSS.