Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj buku lesního (Fagus sylvatica L.) na trvale výzkumné ploše ÚZPL 'Modřín' (porosty 131F17/8b a 130A8a) s různými probírkovými režimy na ŠLP „Masarykův les"Křtiny
Weissová, Sandra
Buk lesní se řadí mezi nejvýznamnější hospodářské dřeviny naší krajiny. Během let dochází ke zvýšení zastoupení buku v porostech na území České republiky, zejména pro jeho vlastnosti. V této bakalářské práci se porovnává vývoj buku lesního na výzkumných plochách Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny s různými výchovnými režimy. Mezi tyto výchovné metody patří výchova bez zásahu, úrovňová a podúrovňová probírka. Výsledky publikované v této práci se opírají o zjištěné dendrometrické hodnoty, které byly měřeny od roku 1961 v intervalu 5 let až do roku 2020. Buk nejlépe reaguje na probírku podúrovňovou, kdy dosahuje nejlepších hodnocených parametrů.
Zhodnocení fyziologického stavu buku lesního ve výsadbách na lokalitách napříč gradientem jeho stanovištní ekologické valence
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je jednou z dominantních dřevin Evropy, kde představuje klíčový druh pro fungování lesních ekosystémů. Probíhající změna klimatu s sebou přináší podmínky, které budou na mnoha místech současného rozšíření buku lesního představovat nepříznivý stres. S ohledem na současný kritický stav lesů v ČR i v dalších evropských zemích je o to naléhavější jejich stav sledovat. Na to jsou potřeba nástroje umožňující včas zachytit zhoršující se fyziologický stav porostů. Takové nástroje mohou být indikátory fyziologického stavu. V předkládané práci je hodnocena použitelnost a citlivost vybraných indikátorů fyziologického stavu na gradient podmínek (teplota, srážky, relativní vlhkost vzduchu) v rámci ekologické valence buku lesního. V období vrcholu jedné vegetační sezóny byly sledovány čtyři porosty buku lesního, jež na základě souborů lesních typů představovaly gradient suboptimálních až optimálních podmínek. Byl sledován porost představující stanovištní a mikroklimatické optimum (Kocanda); porost limitovaný dostupností vody (Hradecko) na spodním okraji vertikálního gradientu rozšíření; porost limitovaný nízkou teplotou vzduchu (Deštné) na horním okraji vertikálního gradientu rozšíření; a porost na stanovištním optimu, ale (pro buk lesní, jako stinnou klimaxovou dřevinu) s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.