|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
|
| |
|
|
Rozdíly mezi evropskou a brazilskou portugalštinou
Švorčíková, Barbora ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Tuto práci jsem rozdělila do několika hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o portugalském jazyce a jeho postavení ve světě. Ve druhé části je v rámci evropské portugalštiny popsán historický vývoj portugalského jazyka a portugalské dialekty. Část třetí popisuje historický vývoj brazilské portugalštiny a následně dialekty brazilské. Čtvrtá část tvoří jádro práce a zabývá se jazykovými rozdíly mezi evropskou a brazilskou portugalštinou a to v oblasti fonetiky, fonologie, morfologie, syntaxe a slovní zásoby obou jazykových variant.
|
|
| |
|
|
Vývoj plusquamperfekta v evropské portugalštině
Košťálová, Eliška ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Tato práce nazvaná Vývoj plusquamperfekta v evropské portugalštině se zabývá zkoumáním slovesného času plusquamperfekta z diachronního hlediska. V teoretické části práce je nejprve obecně charakterizován portugalský jazyk. Poté se práce zaměřuje na portugalské sloveso a jeho gramatické kategorie, popisuje modotemporální systém portugalštiny a klasifikuje portugalská slovesa. Krátce je popsáno i tvoření slovesných časů a nefinitních slovesných tvarů, konkrétně na příkladu imperfekta a participia. Další část se zaměřuje na plusquamperfektum v současné evropské portugalštině, na tvoření jednoduchých a složených tvarů a na problematiku pomocného slovesa. V této části práce je rozebráno také používání plusquamperfekta na různých úrovních současné portugalštiny (spisovné, hovorové, literární apod.). Samostatná kapitola je věnovaná vývoji plusquamperfekta z klasické do lidové latiny. V poslední kapitole teoretické části jsou periodizovány vývojové fáze portugalštiny a vyjmenovány hlavní vývojové změny každé fáze. Praktická část práce spočívá v analýze dobových textů čerpaných z korpusu Corpus do Português. Analyzováno je přibližně 300 příkladů plusquamperfekta pro každé století v období od 14. do 19. století. Tyto příklady jsou tříděny podle způsobu, jakým je plusquamperfektum použito. V závěru jsou...
|
|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
host ::
RSS.