Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
Ikonografie etruských mincí
Ederová, Kristína ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Militký, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ikonografii mincí ve starověké Etrurii, přisuzovaných etruským městům. První část práce je teoretická a tematicky rozdělená do dvou částí. V první části je rozebraná geografie a stručné uvedení do sociální a ekonomické problematiky v Etrurii. V druhé části je úvod do ikonografie etruských mincí, ze kterých je vybráno pár nejrozšířenějších motivů, které se na jednotlivých ražbách vyskytují a ty jsou pak rozebrány podrobněji. Dané motivy jsou představeny a porovnávány s motivy na řeckých, popřípadě římských mincích, a etruském umění. Pro větší přehlednost je většina vybraných motivů doplněna o tabulku, ve které je výskyt daného motivy napříč městy. Tabulky jsou rozděleny podle století a ražeb, a jejich výsledkem je počet kusů, který nám říká, v jakém městě byl motiv používán nejčastěji a v jakém množství. Druhá část je katalog etruských mincí, rozdělený podle měst. Ta jsou doplněna o obrázky u většiny mincí a také o tabulky, kde je znázorněna jejich hodnota, kov a století jejich zavedení. Cílem práce je zjistit jaké vnější vlivy měly největší vliv na ikonografii etruských mincí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ritual and its Depiction in the Material Culture of the Etruscans
Zubajová, Marína ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Práca sa zaoberá zobrazeniami rituálov na etruských bronzových zrkadlách. V prvej časti práce je skúmaný a definovaný pojem "rituál". Pozornosť je následne venovaná Etruskom a ich náboženstvu s dôrazom na etruskú náuku, známu ako disciplina etrusca. Text spestrujú zmienky od antických rímskych a gréckych autorov, ktorí vyjadrujú svoj názor k tejto téme. Nasledujúca kapitola je venovaná etruským rituálom, ktoré tématicky delí na veštecké a rodinné. V druhej časti práce po predstavení etruského bronzového zrkadla ako takého, je z vešteckých a rodinných rituálov vytvorený katalóg ich zobrazení na etruských bronzových zrkadlách. Ten obsahuje ilustrácie, miesta, kde sú dnes jednotlivé zrkadlá vystavené, ich miesta a roky nálezu, rozmery a popis scény na zrkadle. Údaje z katalógu sú následne analyzované pomocou tabuliek, máp a grafov, aby sa docielilo utriedeniu nazhromaždených údajov a lepšiemu pochopeniu množstva informácií. Práca má za cieľ pomocou definovaných etruských rituálov, zmienok od antických autorov a zanalyzovaním katalógu etruských bronzových zrkadiel so zobrazeniami týchto rituálov, zistiť, aké typy rituálov sa vyskytujú na týchto zrkadlách, kto ich vykonával a či sa dá na základe toho povedať, že sa tieto rituály vykonávali aj v reálnom svete, alebo či sa dá za pomoci datácie zrkadiel...
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.