|
|
Model šifrátoru Enigma ze stavebnice Lego Technic
Kupka, Ondřej ; Číž, Radim (oponent) ; Hajný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh a realizace možnosti propojit model šifrovacího stroje Enigma, ze stavebnice LEGO Technic a LEGO Mindstorm, spolu se zobrazovacím zařízením a~rozšířit model o možnost zadat jakýkoliv text pomocí Bluetooth klávesnice. Vstupní text je pak spolu s demonstrací funkcionality šifrovacího stroje zašifrován a výstupní šifrový text je zobrazen na obrazovce zobrazovacího zařízení. První část práce se věnuje počátkům šifrování a vývoji šifrovacího stroje Enigma. Následně je podrobněji zaměřena na model Wehrmacht Enigma, na jehož principu byla vytvořena webová aplikace pro obsluhu modelu. Aplikace je navržena na základě speciálního firmware řídící jednotky Ev3dev a~napsána pomocí jazyka Python a Flask. Práce popisuje dílčí části aplikace, jednotlivé funkce a principy. Součástí práce je návod na obsluhu modelu.
|
|
|
Návrh hardwarového šifrovacího modulu
Bayer, Tomáš ; Stančík, Peter (oponent) ; Sobotka, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice kryptografických systémů a šifrovacích algoritmů, u nichž je rozebráno, jak fungují, kde se využívají a jak se implementují v praxi. V první kapitole jsou uvedeny základní kryptografické pojmy, rozdělení algoritmů na symetrické a asymetrické a zhodnocení jejich použití a spolehlivostí. Následující kapitoly popisují substituční a transpoziční šifry, blokové a proudové šifry, z nichž je většina šifrovacích algoritmů odvozena. V neposlední řadě jsou jmenovány a popsány režimy, v nichž šifry pracují. Ve čtvrté kapitole jsou popsány principy některých konkrétních šifrovacích algoritmů. Cílem je přiblížit podstatu fungování jednotlivých algoritmů. U těch složitějších algoritmů jako DES a GOST jsou pro lepší představu přiložena bloková schémata popisující průběh a pořadí prováděných operací. V závěru každého algoritmu je uveden příklad jeho použití v praxi. Následující pátá kapitola pojednává o tématu hardwarové implementace šifer. V této kapitole je porovnána hardwarová implementace se softwarovou a to hlavně z praktického úhlu pohledu. Jsou popsány různé prostředky návrhu implementace a různé programovací jazyky pro návrh hardwarové implementace algoritmů. U programovacích jazyků jsou uvedeny jejich vývoj, výhody a nevýhody. Kapitola šestá pojednává o samotném návrhu vybraných šifrovacích algoritmů. Konkrétně se jedná o návrh hardwarové implementace proudové šifry s generátorem pseudonáhodné posloupnosti založeným na LFSR navrhnuté v jazyku VHDL a také v programu Matlab. Jako druhý návrh hardwarové implementace byla zvolena bloková šifra GOST. Tato byla navržena v jazyce VHDL. Funkce obou návrhů implementací šifrovacích algoritmů byly otestovány a výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Model šifrátoru Enigma ze stavebnice Lego Technic
Kupka, Ondřej ; Číž, Radim (oponent) ; Hajný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh a realizace možnosti propojit model šifrovacího stroje Enigma, ze stavebnice LEGO Technic a LEGO Mindstorm, spolu se zobrazovacím zařízením a~rozšířit model o možnost zadat jakýkoliv text pomocí Bluetooth klávesnice. Vstupní text je pak spolu s demonstrací funkcionality šifrovacího stroje zašifrován a výstupní šifrový text je zobrazen na obrazovce zobrazovacího zařízení. První část práce se věnuje počátkům šifrování a vývoji šifrovacího stroje Enigma. Následně je podrobněji zaměřena na model Wehrmacht Enigma, na jehož principu byla vytvořena webová aplikace pro obsluhu modelu. Aplikace je navržena na základě speciálního firmware řídící jednotky Ev3dev a~napsána pomocí jazyka Python a Flask. Práce popisuje dílčí části aplikace, jednotlivé funkce a principy. Součástí práce je návod na obsluhu modelu.
|
|
|
Recovering daily keys for Enigma
Kubániová, Dominika ; Tůma, Jiří (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
Počas druhej svetovej vojny bola schopnosť čítať nepriateľové šifrované správy dôležitá k obrane vlastného územia a dokonca ku rýchlejšiemu ukončeniu vojny. Jednou zo šifrovacích strojov bola nemecká Enigma, ktorej zmocnenie sa ale ešte ani zďaleka neznamenalo úspech pri dešifrovaní, keďže počet všetkých jej možných nastavení pre jeden deň predstavoval číslo presahujúce trilióny. V predvojnových a vojnových rokoch sa prelomeniu Enigmy neústupne venovali najlepší poľskí a an- glickí matematici, ktorí svoje úspechy museli striktne držať v tajnosti, dokonca aj desiatky rokov po vojne. Náplňou mojej bakalárskej práce je vytvorenie matema- tického modelu Enigmy a pomocou jeho zistených slabín zrekonštruovať postupy pri odhaľovaní denných kľúčov s dôrazom na ich matematické zdôvodnenie. 1
|
|
|
Návrh hardwarového šifrovacího modulu
Bayer, Tomáš ; Stančík, Peter (oponent) ; Sobotka, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice kryptografických systémů a šifrovacích algoritmů, u nichž je rozebráno, jak fungují, kde se využívají a jak se implementují v praxi. V první kapitole jsou uvedeny základní kryptografické pojmy, rozdělení algoritmů na symetrické a asymetrické a zhodnocení jejich použití a spolehlivostí. Následující kapitoly popisují substituční a transpoziční šifry, blokové a proudové šifry, z nichž je většina šifrovacích algoritmů odvozena. V neposlední řadě jsou jmenovány a popsány režimy, v nichž šifry pracují. Ve čtvrté kapitole jsou popsány principy některých konkrétních šifrovacích algoritmů. Cílem je přiblížit podstatu fungování jednotlivých algoritmů. U těch složitějších algoritmů jako DES a GOST jsou pro lepší představu přiložena bloková schémata popisující průběh a pořadí prováděných operací. V závěru každého algoritmu je uveden příklad jeho použití v praxi. Následující pátá kapitola pojednává o tématu hardwarové implementace šifer. V této kapitole je porovnána hardwarová implementace se softwarovou a to hlavně z praktického úhlu pohledu. Jsou popsány různé prostředky návrhu implementace a různé programovací jazyky pro návrh hardwarové implementace algoritmů. U programovacích jazyků jsou uvedeny jejich vývoj, výhody a nevýhody. Kapitola šestá pojednává o samotném návrhu vybraných šifrovacích algoritmů. Konkrétně se jedná o návrh hardwarové implementace proudové šifry s generátorem pseudonáhodné posloupnosti založeným na LFSR navrhnuté v jazyku VHDL a také v programu Matlab. Jako druhý návrh hardwarové implementace byla zvolena bloková šifra GOST. Tato byla navržena v jazyce VHDL. Funkce obou návrhů implementací šifrovacích algoritmů byly otestovány a výsledky zhodnoceny.
|
|
| |
host ::
RSS.