|
|
Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony
Géryk, Jan ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou rasy v diskurzu představitelek hnutí za volební právo pro ženy v USA. Jejím cílem je vyzkoumat, jak bylo využíváno rasové tématiky při snaze žen získat volební právo, přičemž hlavní zaměření je na diskurz Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony jako vedoucích postav amerického feminismu a sufražismu bělošských žen střední třídy. Práce využívá metody kritické diskurzivní analýzy a pokouší se zjistit, jak byli při kampani za volební právo autorkami prezentováni černošští muži a černošské ženy, popřípadě bělošské ženy samotné za účelem srovnání s jinými skupinami obyvatelstva. Velmi důležitý pro práci je vztah text-kontext, vztah článků či projevů autorek a společenských podmínek dané doby. Proto se práce věnuje i širším souvislostem diskurzu autorek, zejména právnímu vývoji v oblasti volebního práva a historii ženského hnutí. Práce postupuje od doby před americkou občanskou válkou, přes dynamické období Rekonstrukce, kdy byly přijaty důležité dodatky k federální ústavě, přes 70. a 80. léta až po konec 19. století, kdy byla na Jihu přijímána nová omezení volebního práva. Cílem práce je tedy také sledovat linii vývoje diskurzu Stanton a Anthony vzhledem k popsaným ústavněprávním změnám a změnám uvnitř hnutí za volební právo pro ženy.
|
|
|
Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony
Géryk, Jan ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou rasy v diskurzu představitelek hnutí za volební právo pro ženy v USA. Jejím cílem je vyzkoumat, jak bylo využíváno rasové tématiky při snaze žen získat volební právo, přičemž hlavní zaměření je na diskurz Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony jako vedoucích postav amerického feminismu a sufražismu bělošských žen střední třídy. Práce využívá metody kritické diskurzivní analýzy a pokouší se zjistit, jak byli při kampani za volební právo autorkami prezentováni černošští muži a černošské ženy, popřípadě bělošské ženy samotné za účelem srovnání s jinými skupinami obyvatelstva. Velmi důležitý pro práci je vztah text-kontext, vztah článků či projevů autorek a společenských podmínek dané doby. Proto se práce věnuje i širším souvislostem diskurzu autorek, zejména právnímu vývoji v oblasti volebního práva a historii ženského hnutí. Práce postupuje od doby před americkou občanskou válkou, přes dynamické období Rekonstrukce, kdy byly přijaty důležité dodatky k federální ústavě, přes 70. a 80. léta až po konec 19. století, kdy byla na Jihu přijímána nová omezení volebního práva. Cílem práce je tedy také sledovat linii vývoje diskurzu Stanton a Anthony vzhledem k popsaným ústavněprávním změnám a změnám uvnitř hnutí za volební právo pro ženy.
|
host ::
RSS.