|
|
Chinese Economic Statecraft in Central Asia: the Case of Kyrgyzstan
Michalová, Anežka ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje čínským ekonomickým stimulům v Kyrgyzstánu. Nejprve představuje vzestup Číny jako hlavní ekonomické síly ve Střední Asii od roku 2000 a následně používá Blanchardovu a Ripsmanovu teorii ekonomické politiky k určení úrovně státnosti Kyrgyzstánu a pravděpodobnosti jeho podlehnutí ekonomickým stimulům během éry prezidenta Atambajeva. Cílem je poskytnout pohled na ekonomickou politiku z perspektivy přijímajícího státu a vysvětlit, proč spolupráce Kyrgyzstánu s Čínou byla méně úspěšná než v případě ostatních středoasijských zemí. Přestože celková úroveň státnosti Kyrgyzstánu byla nízká, nedošlo ke splnění všech požadavků čínské strany. Nízká míra státnosti neumožnila vládě překonat domácí odpor vůči čínským projektům a vynutit si realizaci projektů. Čínská rozvojová pomoc a investice, ve skutečnosti zaměřené na expanzi čínských podniků, nezískaly podporu veřejného mínění a kvůli svému zapojení do korupčních afér a veřejných skandálů přispěly k nárůstu protičínských nálad. Rusko v roli třetí strany představovalo alternativu pro kyrgyzské politiky a mohlo podpořit odpor Kyrgyzstánu vůči čínským snahám.
|
|
|
Public Choice Theory and the Russian Food Ban
Savory, Oliver ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým státnictvím a analyzuje, proč sankce přetrvávají i přesto, že selhávají, a proč je země nadále využívají navzdory jejich diskutabilnímu úspěchu. Hufbauer et. al. (2009) například ukazují, že sankce jsou úspěšné pouze ve 34 % případů, zatímco Pape (1997) tvrdí, že pouze v 5 %. Přesto však ekonomické státnictví zažívá obrození pod názvem "geoekonomika". Diplomová práce vychází z Kaempferovi a Lowenbergovi "Public Choice" (1988) teorie mezinárodních ekonomických sankcí. Práce předjímá, že v určitých případech jsou hlavním cílem sankcí národní zájmy, a proto by měly být hlavním hlediskem při posuzování úspěchu či neúspěchu sankcí. Diplomová práce zkoumá ruské embargo na dovoz potravin, uvalené v roce 2014 a ukazuje, že ačkoliv nedosáhlo žádných mezinárodních cílů, je velmi úspěšné v prosazování národního cíle podpory ruského zemědělství. Důsledkem tohoto závěru je, že současný kvantitativní výzkum ekonomických sankcí potenciálně chybně vyhodnotil sankce jako neúspěšné, protože je neanalyzoval na základě jejich skutečných cílů. Další výzkum v této oblasti s cílem zjistit, jak často jsou sankce používány především z domácích důvodů, ale i sankce, kde domácí cíl má jen druhořadý význam, je třeba na ně stále ještě reagovat.
|
|
|
The Use of Economic Mechanisms in the Foreign Policy of the Russian Federation: the Case of Armenia
Motúzová, Diana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Diplomová práca analyzuje ruské ekonomické štátnictvo vo vzťahu k Arménsku. Práca je pritom zameraná na dve oblasti, a to na ruskú reakciu na zahraničnopolitickú orientáciu Arménska a jeho významné vnútropolitické zmeny. Cieľom práce je porovnať, do akej m využíva Rusko ekonomické mechanizmy v oboch spomenutých rovinách. Práca vychádza z Baldwinovho konceptu ekonomického štátnictva so zameraním na ruskú politiku cukru a biča. V zahraničnopolitickej oblasti je skúmané, aké ekonomické nástroje využívalo R ovplyvniť rozhodnutie Arménska v jeho dileme medzi európskou a eurázijskou integráciou. Vo vnútropolitickej oblasti je práca zameraná na významné udalosti v rokoch 2015 až 2018, ktoré do určitej miery zasiahli aj ruskú stranu. Skúmané sú pozitívne stimuly aj donucovacie metódy, ktoré Rusko v tomto období aplikovalo. Analýza ruskej politiky cukru a biča poukázala na to, že Moskva výraznejšie zasahuje do zahraničnopolitickej sféry v prípade, že cíti bezprostredné ohrozenie svojich záujmov. Vo vnútropolitickej oblasti aplikuje pozitívne stimuly v situáciách, keď potrebuje znížiť vnútorné napätie v Arménsku, ktoré môže byť namierené aj proti Moskve. Ak dôjde k veľkým vnútropolitickým zmenám v tejto juhokaukazskej republike bez vážnejších zahraničnopolitických implikácií, Rusko volí opatrnejšiu stratégiu.
|
host ::
RSS.