|
|
Vývojové trendy v oblasti rané péče
MAŤHOVÁ, Lenka
V této bakalářské práci jsem se zabývala vývojovými trendy v oblasti rané péče. Raná péče je sociální služba, která poskytuje své služby rodinám a jejich dětem s postižením od narození do sedmi let věku. Raná péče je službou terénní, zřídka doplněná službou ambulantní, terénní práce zajišťuje práci s dítětem přímo v domácím prostředí, což má, jak popisuji v teoretické části velkou výhodu. Za několik let se v rané péči událo mnoho změn, co se týče vzdělávání poradkyň, financování, či přímé práce s klientem. Teoretická část obsahuje např. vymezení pojmu rané péče. Zaměřila jsem se hlouběji na historii, aby bylo patrné, jak služba začala. Dále je v teoretické části popsáno zajištění rané péče a přímá práce s klientem nebo právě význam terénní práce. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat změny týkající se rané péče za posledních deset let v jednotlivých střediscích rané péče v Jihočeském kraji. Vytyčené dílčí cíle měly pomoci k objasnění a sumarizaci základních změn jak z provozního a finančního hlediska, tak v kontextu nových metod a pomůcek při přímé práci s uživatelem. V empirické části jsem k realizaci využila kvalitativní výzkum. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, výzkumných otázek bylo deset. Oslovila jsem komunikační partnery z oblasti rané péče. Výzkumný soubor tvořilo pět komunikačních partnerů. Tři pracovnice rané péče a tři ředitelky nebo vedoucí služby. Jeden komunikační partner plní v organizaci obě funkce, proto je uváděn jako jeden komunikační partner. Zajímalo mne, jak pociťují změny v rané péči ředitelky, a zda se bude jejich výpověď lišit od poradkyň rané péče. Dále jsem zjišťovala, které vývojové trendy jednotlivá střediska zasáhly nejvíce, které považují za dobré, a které naopak za neefektivní. Tento vzorek byl vybírán účelově, zvolila jsme tři střediska rané péče v Jihočeském kraji. K vyhodnocení dat jsem použila metodu trsů. Výsledky výzkumu ukázaly, že v oblasti rané péče došlo v jednotlivých střediscích rané péče k velkému posunu. Hlavní změny byly patrné ve způsobu financování, vzdělávání pracovníků, rozšíření pomůcek a hraček, rozšíření pracovních týmu nebo navyšování kapacity středisek z důvodu většího počtu rodin. Zjištěné výsledky by mohly posloužit k samotné zpětné vazbě jednotlivých středisek nebo studentům zabývajících se problematikou rané péče.
|
|
|
Dětské skupiny jako alternativa k mateřské škole
BENEŠOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá dětskými skupinami. Popisuje, jaká je péče o děti v dětských skupinách a z jakého důvodu ji rodiče volí. Teoretická část obsahuje kapitoly věnující se významu předškolního vzdělávání, vzniku a vývoji předškolních institucí, postavení a funkci českých předškolních institucí v současnosti, jejich typům a alternativám. Jedna z podkapitol se zabývá předškolními institucemi v zahraničí, které jsou charakteristické stejně jako dětské skupiny péčí o děti v raném věku. V praktické části jsou popsány použité metody kvalitativního výzkumu a prezentovány zjištěné výsledky. Jedná se o případové studie dvou dětských skupin.
|
|
|
Středisko rané péče v Českých Budějovicích. Aktivity a aktuální problémy.
AMBROZKOVÁ, Edita
Tématem bakalářské práce je Středisko rané péče v Českých Budějovicích, aktivity a aktuální problémy. Tato práce je deskriptivním výzkumem fenoménu rané péče. Úvodní část je zaměřena jednak na objasnění základních pojmů, které souvisí s danou problematikou, dále na problematiku rané péče u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením s důrazem na sociální aspekty a představení organizace Střediska rané péče v Českých Budějovicích, se zaměřením na poskytované služby, aktivity a cíle. V závěru této části jsou uvedeny některé příklady dobré praxe.
|
|
|
Příklady zdařilé integrace žáků (studentů) s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HEŘMANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá příklady zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Integrace žáků s tělesným postižením je v současné době velmi rozšířená a často se s ní můžeme setkat ve školách běžného typu. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá základními pojmy týkající se zdravotního postižení. Jsou zde rozděleny a popsány nejznámější druhy tělesného postižení. Dále je v práci charakterizován žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho možnosti vzdělávání z hlediska legislativy. Práce se zabývá pojmy integrace a inkluze. Pojem integrace je v České republice legislativně znám už od roku 1989. V procesu integrace jsou důležitá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou raná péče a speciálně pedagogická podpora. Integrace by měla být připravená a důkladně naplánovaná ještě před jejím vznikem. V procesu integrace hrají významnou roli faktory, které ovlivňují tento proces. Těmito faktory jsou například rodiče a rodina, škola, třídní kolektiv, učitelé, poradenství, diagnostika a také forma integrace. Cíl práce spočívá ve vyhledání a popsání příkladů zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání. Dílčími cíli je nadále zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují tento proces, dále i faktory, které nejsou v tomto procesu žádoucí. Dalším dílčím cílem bylo zároveň zjistit úroveň týmové spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením a také kooperaci žáka se spolužáky, asistentem pedagoga a třídním učitelem. K dosažení praktických cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět žáků s tělesným postižením integrovaných na běžných základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Dále rodiče a třídní učitelé integrovaných žáků. Pro integrované žáky a jejich rodiče byly vytvořeny dotazníky s otevřenými otázkami lišící se daným počtem otázek a jejich obsahem. S třídními učiteli integrovaných žáků byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků práce je patrné, že nejvýznamnějšími faktory ovlivňující integraci jsou faktory lidské. Všichni lidé, kteří jsou zapojeni do integrace, jsou zároveň nejvýznamnějšími činiteli, na kterých závisí úspěšnost celého procesu. Jedná se o spolupráci rodičů a školy, spolupráci asistenta pedagoga s třídním učitelem, práci asistenta pedagoga s integrovaným žákem, dále také pozitivní přijetí žáka intaktními spolužáky a spolupráce školy se speciálně pedagogickým centrem. Spolupráce všech zúčastněných je nezbytná pro úspěšný proces integrace. Následně jsou důležitá také podpůrná opatření, kterými jsou speciální metody, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální didaktické materiály a další. Nejvyšším možným podpůrným opatřením je zřízení funkce asistenta pedagoga. Práce popisuje úspěšné příklady integrace, přičemž každý z nich je unikátní. Neexistuje přesný návod, jak zajistit úspěšnost integrace. Vždy záleží na možnostech dané školy a na individuálních schopnostech integrovaného žáka. Každý žák potřebuje jiné zajištění podpůrných opatření, které mu pomohou překonat překážky, které způsobují tělesné postižení. Práce může být přínosem pro studenty se zájmem o tuto problematiku. Může dále posloužit i běžným školám, na kterých je realizováno inkluzivní vzdělávání a také rodičům, kteří se zajímají o individuální integraci v běžné škole.
|
|
|
Sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence
GREGOROVÁ, Klára
Tématem bakalářské práce je sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence. První kapitola práce popisuje současný stav a je rozdělena na sedm podkapitol. První podkapitola vymezuje pojem a úkoly rodiny, jež plní bezesporu nenahraditelnou roli při péči o děti, zvláště pak o děti se zdravotním postižením. Problematika zdravotního postižení je pak popsána v následující podkapitole. V ní je vysvětlen vznik postižení, způsoby dělení zdravotních postižení a zejména jejich sociální dopad na jedince. Zvláštní pozornost je věnována zrakovým a kombinovaným postižením, neboť cílovou skupinou českobudějovického Střediska rané péče, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, jsou právě rodiny dětí se zrakovým či kombinovaným postižením. Následující podkapitola je věnována tématu rodiny postiženého dítěte a zvláště sourozenectví mezi dětmi zdravými a dětmi s postižením. Dále se zaměřuji na specifika sociální práce s rodinou a sociální práce se zdravotně postiženými osobami. V této části práce je také popsán ve stručnosti koncept ucelené rehabilitace. Závěrečná podkapitola bakalářské práce se pak věnuje rané péči obecně jejímu vymezení, službám, činnostem a cílům. Je zde popsán proces služby rané péče, specifikován tým jejích pracovníků a uvedeny konkrétní formy pomoci rodinám prostřednictvím této sociální služby. Praktická část práce představuje kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem je zjistit, v čem spočívá sociální práce s rodinou dítěte s postižením v rámci služeb rané péče. Výzkumné soubory byly pro potřeby mého výzkumu dva. První tvořily klientské rodiny a druhý představovala klíčová poradkyně těchto rodin. V rámci kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Byly vytvořeny osnovy pro dva polostrukturované rozhovory, jeden pro rodiny, druhý pro poradkyni. Otázky se zaměřovaly na jednotlivé okruhy. Tyto okruhy směřovaly k zodpovězení stanovených výzkumných otázek, byť se konkrétní dílčí otázky v rozhovoru s rodinami odlišovaly od dílčích otázek pokládaných klíčové poradkyni. Z výzkumu vyplývá, že rodiny mají rozličné možnosti služeb, jež jim služba rané péče nabízí, záleží ovšem na několika faktorech, které služby bude rodina chtít a moci využívat. Velkou roli hraje celkový životní styl rodiny, její možnosti, cíle a přání. Na základě výzkumu můžeme také říci, že je rodinám nabízena celá řada služeb, jichž se může aktivně účastnit také zdravý sourozenec. Opět záleží na několika proměnných, do jaké míry bude tato možnost využita. Vzhledem k výsledkům výzkumu je také možno říci, že rodiny pečující o dítě s postižením upravují rozdílně jednotlivé úlohy svých členů pro zajištění chodu domácnosti a péči o své potomky. Raná péče je službou, která respektuje tyto zmiňované individuality a zohledňuje je pro potřeby práce poradkyň rané péče s rodinou. Jedná se o službu určenou rodině, proto je pro zvyšování kvality poskytovaných služeb potřeba reflektovat její možnosti, přání, cíle, a službu tzv. ušít rodině na míru.
|
|
|
Sociální aspekty rodin dětí s DMO
PECLOVÁ, Eva
Problematika rodin s diagnózou DMO a její dopad na sociální podmínky, zvládání udržení dosavadního standartu kvality života rodin a dětí s touto diagnózou za přispění státu a dalších nestátních organizací, sdružení a jiných institucí se stalo ústřední otázkou této bakalářské práce. I když je v současné době přikládán této problematice velký význam, hodně věcí se zlepšilo včetně sociální podpory státu, stále však není tato péče na takové úrovni, jak by bylo zapotřebí. Rezervy jsou zejména v součinnost státu, školních a předškolních zařízení a informovanosti rodin o možnostech, které jim mohou být v této souvislosti poskytnuty a na co mají nárok.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
|
Realizace sociálně-terapeutické činnosti ve střediscích rané péče v jižních Čechách
SVOBODOVÁ, Ilona
O rané péči se mluví v posledních letech mnohem častěji. Jak odborná, tak i laická veřejnost si uvědomuje její důležitost ve vývoji dítěte se specifickými potřebami. Ovšem o konkrétních službách, které poskytuje, neví skoro nikdo. Většinou se o nich lidé dozvědí, až když je využívají oni nebo někdo v jejich okolí. Tato práce má teoretickou a praktickou část a jako celek je zaměřena na služby, které raná péče nabízí. V teoretické části jsem se zaměřila na otázky, co to raná péče je, jaké má cíle, formy, principy, standardy, programy, činnosti a význam. V praktické části jsem se popisovala jednotlivým poskytovatelům sociální služby rané péče v jižních Čechách. Pokusila jsem se zmapovat, jakou formou realizují sociálně terapeutické činnosti. Zvolila jsem si kvalitativní výzkum a metodu polostandardizovaného rozhovoru, který jsem provedla s vedoucími, či zástupci center a středisek. Výsledkem jsou informace o sociálně terapeutických službách a jejich realizaci. Zaznamenala jsem, které z těchto služeb pracovníci preferují a z jakého důvodu. Z rozhovorů vyplývá, že pracovníci upřednostňují hlavně pobyty a sociálně terapeutické činnosti. Dále jsem zjistila, jaké mají poskytovatelé sociální služby rané péče plány do budoucna. Ty jsou často velmi závislé na finančních prostředcích. Také jsem vytvořila několik námětu, které by mohli pomoci ke zkvalitnění služeb u poskytovatelů rané péče v jižních Čechách
|
|
|
Komplexní rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou do tří let věku
DANÍČKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá komplexním (uceleným) systémem rehabilitace v péči o děti s podezřením na diagnózu DMO nebo s již diagnostikovanou DMO do tří let věku. Práce má dvě základní části. První je teoretická a druhá praktická. První charakterizuje dětskou mozkovou obrnu a představuje DMO jako kombinované postižení včetně psychologické problematiky dětí s DMO. Dále teoreticky zpracovává jednotlivé prostředky rehabilitace jako uceleného systéme včetně nezbytné rané péče. Poukazuje na důležitost včasné intervence a propojení jednotlivých částí ucelené rehabilitace. Praktická část obsahuje analýzu podmínek komplexní rehabilitace v praxi rané péče včetně charakteristiky, cílů a služeb Střediska pro ranou péči Plzeň, o.p.s. Dále se tato část věnuje kasuistikám dětí s DMO. Obsahuje zúčastněné pozorování a hodnocení 3 chalpců a jedné dívky ve věkovém rozmezí od 3,5 měsíce do tří let , též na základě analýzy dokumentů, sekundární analýzy dat, polostandardizovaných rozhovorů s rodiči a zainteresovaných odborníků. Následuje reflexe na příběhy z mého pohledu a reflexe matek na problematiku péče o dítě s DMO z pohledu pečujícího laika versus odborné péče a postoje okolí. Průzkum v praktické části se věnuje problematice přínosu celkové pomoci a péče Střediska pro ranou péči. Cílem práce bylo popsat jednotlivé složky ucelené rehabilitace a jejich vliv na další vývoj jedince s DMO, charakteristiky přidružených postižení a systém komplexní rehabilitace demonstrovat na principu rané péče. Dílčím cílem bylo vyzdvyhnout přednosti a principy fungování rané péče a zmapovat situaci klientů v rámci rodiny. K demonstraci jsem si vybrala především Středisko pro ranou péči v Plzni a jejich klienty.
|
|
|
Srovnání služeb rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji
MIKULENKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce pojednává o srovnání služeb rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji. Oblast rané péče byla po dlouhou dobu zanedbávána. Výzkumná část této práce pojednává o dostupnosti rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji. Pro zmapování poskytovatelů rané péče v obou krajích byla použita sekundární analýza dat. V této bakalářské práci byla za účelem získání dat vybrána technika dotazování. Nezbytné informace byly získány z informačních materiálů poskytovatelů a on {--} line zdrojů. Hlavním cíle bakalářské práce bylo srovnání zařízení poskytující celkovou ranou péči v obou krajích. Tato bakalářská práce může být použita v budoucím plánování služeb. Může pomoci poskytovatelům ve zkoumaných regionech zlepšit služby rané péče.
|
host ::
RSS.