|
|
Kateřina Hradecká z Montfortu (1556-1631)
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje životnímu příběhu Kateřiny Hradecké z Montfortu, urozené cizinky, která se provdala za Adama II. z Hradce. Autorka se pomocí starší i novější literatury, písemných, hmotných a ikonografických pramenů pokusila na základě historickoantropologických přístupů zkoumat proměnu vnitřního světa šlechtičny. Ženu nejprve představuje v roli dvorní dámy působící v hofštátě arcikněžny Marie Bavorské na dvoře ve Štýrském Hradci. Zabývá se také jejím sňatkem s Adamem II. z Hradce, který sleduje v politickém a náboženském kontextu doby, jelikož souvisel s vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru. Dále věnuje pozornost šlechtičně v roli manželky, matky, důvěrnice jezuitů, vdovy a přísné katoličky, která zásadním způsobem ovlivnila svými náboženskými postoji společenský a náboženský život v Jindřichově Hradci a jeho okolí. Neopomíjí projevy hmotné kultury spjaté s činností Kateřiny Hradecké z Montfortu a její vliv na církevní a světskou architekturu v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Historie špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci v raném novověku
LOVĚTÍNSKÁ, Ivana
Tématem předložené magisterské práce je Historie špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci v raném novověku. Tato práce zaměřená na počáteční období jeho fungování. První kapitola stručně nastíní literaturu vydanou k tomuto tématu v České Republice a německou literaturu. Další dvě kapitoly představí materiály dochované v archivním fondu Ústav chudých u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci a dějiny charitativních institucí fungujících v Jindřichově Hradci již od poloviny 13. století, z nichž některé se staly základem svatojánského špitálu. Kapitola o špitálu u sv. Jana Křtitele se zaměří na vlastní dějiny tohoto špitálu. Tato kapitola představí majetkové a finanční zázemí, vnitřní organizaci a každodenní chod špitálu na základě zakládací, souboru nadačních listin, instrukce a dalších archivních materiálů.
|
|
|
Každodenní život ve svědectvích urozených osob o jejich nezájmu o válečná tažení ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století
AUSOBSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá každodenním obrazem válek 16. a počátku 17. století. Ideál křesťanského rytířství stále prostupoval myšlení raně novověkého člověka a zasahoval do života urozených osob. Mnoho šlechticů zasvětilo svůj život válečnické kariéře. Na druhou stranu analýza dochované korespondence odkryla rozpor mezi tímto ideálem a skutečností. Bylo možné vykreslit nezájem urozených osob o válečná tažení. Historickoantropologický pohled dovolil nahlédnout na jednotlivé aktéry a jejich postupy chování, jimiž se chtěli tažení vyhnout. Důraz byl kladen na vytvoření typologie jednotlivých omluvných dopisů. Ty se staly podkladem pro stanovení strategií využívaných šlechtou. Hlavním zájmem této práce bylo pomocí metodologie kolektivních mentalit zrekonstruovat myšlení raně novověkého urozence, jenž již nebyl schopen dostát dobové normě. Vytváří pokus o kolektivní biografii, v níž na základě několika měřítek stanovuje rysy a chování šlechtického válečného absentéra.
|
|
|
Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost?
Škudrnová, Jaroslava ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V poslední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích v souvislosti s připravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv. Popis mlýnů z roku 1590, který poznamenává všechny (poddanské i panské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, v níž vyslovil hypotézu o rajonizaci rožmberských mlýnů v roce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena v účetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615.
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
| |
|
|
Ženská kriminalita v Táboře v 16. a 17. století
ŠULÁKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ženskou kriminalitou v Táboře v 16. a 17. století s užším časovým zaměřením do let 1523-1609. Stručně shrnuje právní normy raného novověku s důrazem na městské právo. Dále jsou zde charakterizovány trestné činy, které byly zapsány v táborské smolné knize. Tresty, které táborští konšelé udělili provinilým ženám, jsou porovnávány se soudobou právní normou představovanou městským zákoníkem Pavla Kristiána z Koldína. Poznatky z táborské smolné knihy jsou dále komparovány s jinými smolnými knihami z daného období a nechybí ani konkrétní příběhy táborských žen.
|
|
| |
|
|
Jindřichohradecký špitál u sv. Jana Křtitele v raném novověku
LOVĚTÍNSKÁ, Ivana
Tématem předložené bakalářské práce je představení vývoje charitativních institucí na jindřichohradeckém panství završeným založením špitálu u sv. Jana Křtitele. Pro nastínění a pochopení kontextu byl v první části práce přiblížen vývoj obdobných institucí v Českých zemích do období raného novověku. Také jsou zde zmíněny základní problémy a důležité jevy vedoucí k založení špitálu u sv. Jana Křtitele. Kapitola o špitálu u sv. Jana Křtitele vychází ze zakládacích a nadačních listin a dochované instrukce od jeho zakladatele Jáchyma z Hradce.
|
|
|
Early Modern archaeological assemblages from Prague Castle and period written and iconographic sources
Blažková, Gabriela ; Frolík, Jan ; Žegklitzová-Veselá, Jana
The main goal of this work was to introduce Early Modern finds of ceramics and glass from Prague Castle. As a starting source for this study were used eight find collections of cesspits originating from the Prague Castle area belong to houses located along the northern and western edge of the Third Castle Courtyard. The above mentioned collections of finds represent mainly features unearthed in the years 1925-1932 or 1957. The only recently discovered cesspit represents a feature (OBJ. 1) from the House No. 34/IV on the Jiřské square. The study is attempting to answer the question, in the cooperation with archive sources, how much can the cesspit-fillings reflect social position of their users.
|
host ::
RSS.