|
|
On its way to membership? EU-Moldova relations after the Association Agreement
Kráľová, Diana ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Európska únia je jednou z najvýznamnejších medzinárodných aktérov, z ktorého robí inštitucionálny charakter a špecifické vedenie zahraničnej politiky zaujímavý objekt skúmania. Vytvára robustné politiky a programy na zarámcovanie vzťahov s členskými, ako aj susediacimi krajinami. Európska susedská politika (ESP), a špecificky Východné partnerstvo, sú jedným z príkladov. Napriek tomu, že ESP bola koncipovaná ako politika "ne-členstva", komunikácia postoja EÚ sa tomuto rámcovaniu zvykne vyhýbať. V dôsledku toho vzniká situácia, v ktorej susedný štát naďalej ašpiruje na členstvo v EÚ, a to aj napriek nedostatočnému pokroku v oblasti reforiem, v nádeji, že dôjde k ,,oneskoreniu" členstva. Táto diplomová práca sa venuje tomuto nesúladu interpretáciou vývoja vzťahu medzi EU a Moldavskom po podpise Asociačnej dohody a hodnotí, ako EÚ využíva svoju normatívnu moc na europeizáciu Moldavska. Kľúčové slová Normatívna moc, Europeizácia, rozširovanie EÚ, Európska únia, Moldavská republika
|
|
|
Problematika dekretů prezidenta Beneše v česko-německých vztazích
Krupičková, Michaela ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá debatou o Dekretech prezidenta Beneše v Evropském parlamentu v letech 2002 a 2003, která proběhla v rámci přístupových jednání České republiky do Evropské unie. Práce je rozdělena na tři části. V první kapitole je shrnut vývoj vztahů mezi Spolkovou republikou Německo a Českou (resp. Československou) republikou po roce 1989. Zvláštní důraz je zde kladen na vznik Česko-německé deklarace v roce 1997 a kritické ohlasy požadující zrušení prezidentských dekretů. Po správné pochopení a bližší náhled čtenáře do problematiky je druhá část práce věnována těm Dekretům, které dodnes vzbuzují vlnu kritiky a odporu. V této kapitole jsou tedy podrobněji popsány jednotlivé Dekrety - kdy a z jakého důvodu vznikly, jaké měly důsledky a co v praxi znamenaly pro české a německé obyvatelstvo v té době. Třetí část práce se věnuje Debatě na půdě Evropského parlamentu, mapuje názory a postoje nejen jednotlivých evropských politiků, ale i českých, kteří byli nuceni na tento vývoj událostí reagovat. Kapitola je pak uzavřena krátkou analýzou referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, které proběhlo v ČR v červnu 2003. V tomto období se prezidentské dekrety poprvé, a doufejme naposledy, přesunuly z bilaterální debaty na celoevropskou úroveň, ale i přesto nejsou tyto otázky v...
|
host ::
RSS.