Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Determinanty sociálních výdajů v zemích EU
Roženský, Vojtěch ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Nemec, Juraj (oponent)
Cílem práce je identifikace významných determinant úrovně sociálních výdajů v zemích EU a odhad citlivosti na tyto determinanty. Základní metodou výzkumu je panelová regresní analýza. Použit byl model s fixními efekty a robustními standardními chybami. Z celkem 24 testovaných faktorů bylo jako statisticky významných identifikováno 7. Úroveň sociálních výdajů je pozitivně závislá na stárnutí populace, míře nezaměstnanosti a ekonomické úrovni, a negativně na ekonomickém růstu. Dalšími robustními proměnnými jsou otevřenost ekonomiky a veřejný dluh. Přítomnost nábožensky zaměřené strany ve vládě je statisticky významná, avšak znaménko koeficientu není teoreticky konzistentní. S růstem podílu populace ve věku 65 let a více na celkové populaci stejně jako s růstem míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod, vzroste úroveň sociálních výdajů přibližně o 0,3% HDP. Se zvýšením tempa růstu HDP o jeden procentní bod naopak klesne o 0,1% a s růstem otevřenosti ekonomiky o jeden procentní bod klesne o 0,03% HDP. Citlivost na ostatní determinanty nelze určit ani přibližně, a to z důvodu výrazné závislosti na specifikaci modelu, případně zkreslení extrémními hodnotami. Penzijní výdaje jsou relativně silněji závislé na demografické struktuře, nepenzijní výdaje naopak na fázi ekonomického cyklu. Mezi determinantami sociálních výdajů u původních a nových členských zemí EU je rozdíl pouze v efektu demografické struktury, který je v případě nových zemí slabší. Model dobře vysvětluje mezinárodní rozdíly v úrovni sociálních výdajů a vývojové tendence v průběhu sledovaného období.
Komparační analýza zdanění licenčních poplatků plynoucích mezi ČR a jednotlivými členskými státy EU
Štecherová, Eliška ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Říhová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jak daleko jsou členské státy Evropské unie jednotné ve zdanění licenčních poplatků ve vztahu k České republice. Tato problematika je zkoumána na základě komparace Smluv o zamezení dvojího zdanění příjmů a kapitálu uzavřených mezi Českou republikou a jednotlivými členskými státy Evropské unie. Jako komparační klíče byl použit gramatický výklad analyzovaných smluv, definice licenčních poplatků a rozsah zdanění licenčních poplatků ve státě zdroje. Pro ucelení problematiky zdanění licenčních poplatků na mezinárodní úrovni je zde věnována pozornost vymezení licenčních poplatků z hlediska české právní úpravy a OECD (dle Komentáře k Modelové smlouvě o zamezení dvojího zdanění příjmů a kapitálu). V práci jsou dále nastíněny i techniky zdanění licenčních poplatků na modelových situacích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.