|
|
Extrémní učící se stroje pro předpovídání časových řad
Zmeškal, Jiří ; Rajnoha, Martin (oponent) ; Burget, Radim (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na možnost využití extrémních učících se strojů a sítí s ozvěnou stavu pro předpověď časových řad s možností akcelerace pomocí grafických procesorů. Takovéto předpovědi jsou v dnešní době každodenní součástí života naprosté většiny lidí, a to vzhledem k jejich využití v předpovědích počasí, vývoje finančního a akciového trhu, spotřeby energie a mnohých dalších věcí. Práce uvádí teoretický podklad extrémních učících se strojů a sítí s ozvěnou stavu, jejichž hlavní výhodou je náhodná volba většiny parametrů neuronové sítě a iterativního postupu dopočtu parametrů, programovací nástroje k jejich realizaci, jako je knihovna ND4J a CUDA toolkit, tvorbu vlastního programu, a nakonec i test doby zpracování a přesnosti.
|
|
|
Tvorba webových aplikací jazykem ELM
JIROUDEK, Vladimír
Cílem bakalářské práce je zpracování problematiky využití nového funkcionálního programovacího jazyka ELM při tvorbě webových aplikací. ELM je reaktivní a staticky typovaný jazyk. Kompilátor, který transformuje zdrojový kód do klientského JavaScriptu, zachytí okamžitě většinu chyb a poskytne v reálném čase jasnou a srozumitelnou zpětnou vazbu. Teoretická část práce bude zaměřena na samotný jazyk ELM, bude představena jeho syntaxe, funkce a budou popsány přínosy použití jazyka ELM při tvorbě webových uživatelských rozhraní. V praktické části bude v jazyce ELM vytvořena sada vlastních ukázkových webových příkladů, které budou použity k názorné demonstraci možností jazyka ELM, jeho výhod a nevýhod v porovnání s klasickým JavaScriptem.
|
|
|
Extrémní učící se stroje pro předpovídání časových řad
Zmeškal, Jiří ; Rajnoha, Martin (oponent) ; Burget, Radim (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na možnost využití extrémních učících se strojů a sítí s ozvěnou stavu pro předpověď časových řad s možností akcelerace pomocí grafických procesorů. Takovéto předpovědi jsou v dnešní době každodenní součástí života naprosté většiny lidí, a to vzhledem k jejich využití v předpovědích počasí, vývoje finančního a akciového trhu, spotřeby energie a mnohých dalších věcí. Práce uvádí teoretický podklad extrémních učících se strojů a sítí s ozvěnou stavu, jejichž hlavní výhodou je náhodná volba většiny parametrů neuronové sítě a iterativního postupu dopočtu parametrů, programovací nástroje k jejich realizaci, jako je knihovna ND4J a CUDA toolkit, tvorbu vlastního programu, a nakonec i test doby zpracování a přesnosti.
|
|
|
Funkcionální jazyky kompilované do JavaScriptu v praxi
Mladý, Lukáš ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Kosek, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na funkcionální přístupy ve vývoji front-endových aplikací. Cílem je analyzovat použitelnost funkcionálního jazyka Elm v praxi v porovnání se současným JavaScriptem stavějícím na knihovnách React a Redux. Cíle bylo dosaženo skrze analýzu a porovnání JavaScriptu a Elmu z hlediska jejich architektury a podpory tvorby reálných front-endových aplikací. Přínosem práce je ucelená analýza a přehled možností vývoje front-endových aplikací v jazycích JavaScript a Elm. Nabízí podklady a argumenty pro užití Elmu v praxi již dnes a zároveň doplňuje podporu BroadcastChannel API v Elmu pomocí naprogramovaného balíčku. Text práce začíná analýzou podpory funkcionálních konceptů JavaScriptem. Dále popisuje nejpoužívanější funkcionální jazyky kompilované do JavaScriptu včetně jejich použitelnosti JavaScriptovými vývojáři. Poté porovnává front-endovou architekturu JavaScriptu a Elmu a pak analyzuje vývoj reálných aplikací v obou jazycích. Práci zakončuje praktická implementace balíčku řešícího chybějící podporu BroadcastChannel API v Elmu.
|
|
|
Rozšíření jilmů v Novohradských horách a podhůří (historie a současnost)
SROGONČÍK, Jakub
Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat výskyt jilmů v Novohradských horách a části jejich podhůří. V zájmovém území se přirozeně vyskytuje jilm drsný (Ulmus glabra), což bylo mým výzkumem potvrzeno a nalezl jsem i šest jilmů habrolistých (Ulmus minor), které se zde přirozeně nevyskytují. Přirozený výskyt a cílené pěstování jilmu drsného (Ulmus glabra) dokazují i historické záznamy sahající až do 17. století, kdy bylo zájmové území součástí panství Buquoyů. Vlastním terénním průzkumem jsem nalezl 40 lokalit s celkem 783 evidovanými jilmy s výškou nad 3 m. Z evidencí Lesů ČR jsem získal a podařilo se mi vyhledat dalších deset lokalit, kde jsem evidoval pouze 12 dospělých jilmů, jelikož zbylých cca 580 jilmů do 5 m výšky bylo vysázeno v posledním decéniu a jejich počty se budou v následujících desetiletích měnit v důsledku pěstebních opatření. Jedná se většinou o jilmy nacházející se v lesních školkách, či v plastových ochranách proti okusu zvěří. Zajímavé je, že se zde v celkovém pohledu na zájmové území vyskytuje několik přestárlých jedinců, především ve starých alejích a všechny ostatní jilmy nepřesahují odhadované stáří 50 let.
|
host ::
RSS.