|
|
Psychological and social aspects of healthcare personnel's work with a dying patient
Sláviková, Karolína ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca "Psychosociálne aspekty práce zdravotníckeho personálu s umierajúcim pacientom" má za cieľ priblížiť spoločensky neatraktívnu problematiku umierania. Napriek tomu, že umieranie je prirodzený proces, často krát sa k nemu pristupuje s dešpektom a obavami. Na túto tému budeme nazerať cez prizmu zdravotníckeho personálu, ktorý je s umieraním a smrťou v dennom kontakte. V teoretickej časti sme sa zo začiatku venovali konceptu smrti z historického hľadiska a neskôr sme tento fokus zúžili na psychologicko-medicínsky pohľad na umieranie. Následne sme predstavili oblasť paliatívnej starostlivosti o umierajúceho pacienta, s ktorou nepochybne súvisí aj problematika eutanázie. Logika veci vyžaduje, aby problematiku eutanázie vystriedala oblasť lekárskej etiky. Týmto pomyselným mostíkom sme sa dostali bližšie k vzťahu zdravotníka a pacienta, špecifikám ich komunikácie, až sme napokon zmapovali psychickú záťaž zdravotníckeho personálu a možné copingové stratégie, či prípadné obranné mechanizmy. Literatúra je doplnená o aktuálne tuzemské ako aj zahraničné výskumy. V empirickej časti diplomovej práce sme si kládli za cieľ objasniťzmapovať a psychosociálne aspekty súvisiace s prácou s umierajúcim pacientom, s dôrazom na identifikáciu záťažových faktorov a stratégií zvládania zdravotníckeho...
|
|
|
Umírání ve zdravotnickém zařízení pohledem ošetřovatelského personálu
VÁCHOVÁ, Agáta
Bakalářská práce se zabývá umíráním ve zdravotnickém zařízení pohledem ošetřovatelského personálu. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část práce obsahuje základní informace a pojmy týkající se umírání a smrti, vliv umírání na ošetřovatelský personál a specifika ošetřovatelské péče o umírající pacienty. Hlavním cílem bylo zjistit jakou podporu získává ošetřovatelský personál od managementu a jak ošetřovatelský personál zajišťuje potřeby umírajícímu pacientovi. Pro dosažení těchto cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením formou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval dvacet jedna otázek. Výzkumný soubor byl tvořen praktickými a všeobecnými sestrami na vybraných nemocničních odděleních. Získané informace byly následně zpracovány formou otevřeného kódování a poté kategorizovány do sedmi kategorií. Z výsledků je zjevné, že psychologická podpora od managementu je ošetřovatelskému personálu poskytována zejména staniční či vrchní sestrou. V případě psychické potřeby se ošetřovatelský personál odkazuje spíše na rodinu a přátele. Velká část informantů se ztotožnila se syndromem vyhoření, který může být důsledkem nedostatečné psychologické podpory od managementu, jež by mohla být poskytována například formou seminářů či návštěvou psychologa. Z druhého cíle vyplynulo, že pro zajištění biologických potřeb je zásadní tlumení bolesti, hygienická péče přizpůsobena zdravotnímu stavu pacienta a podávání stravy dle přání pacienta. Pro zajištění psychických potřeb je důležitá podpora od personálu, která kvůli nedostatku času a personálu bývá opomíjena. Sociální potřeby zajišťuje především rodina umírajícího pacienta formou návštěv nebo nemocniční kaplan. Nejčastěji vyskytující se překážkou je uzpůsobení pokojů pacientů, které není vhodné pro zajištění soukromí umírajícího pacienta a jeho rodiny. Výsledky výzkumu práce byly použity k vytvoření podkladu semináře pro sestry.
|
|
|
Připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí
KRATOCHVÍLOVÁ, Inka
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat současný stav připravenosti studentů nelékařských zdravotnických oborů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. Na základě stanoveného cíle byly formulovány následující hypotézy: H1: U zvolených oborů se liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. H2: S věkem studentů se liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. H3: S délkou praxe studentů se liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. H4: U pregraduálního a postgraduálního studia sester se liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. H5: Na základě předchozí zkušenosti s terminálně nemocným pacientem se liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. V empirické části této diplomové práce byla použita metoda kvantitativního výzkumu za pomoci dotazníku, který byl distribuován mezi studenty vybraných oborů ZSF JU. Výzkumné šetření k diplomové práci bylo realizováno v rámci řešení týmového grantového projektu GAJU - Využití měřicích nástrojů v ošetřovatelství (058/2018/S). Dotazník měl dvě části. Nestandardizovaná část byla zaměřena na zjištění základních identifikačních údajů respondentů, informací spojených s přístupem a zkušeností studentů s umíráním a se smrtí nejenom u pacientů, s výukou paliativní péče v rámci přípravy studentů na ZSF JU. Druhou část dotazníku tvořil standardizovaný nástroj "Hodnocení postoje k péči o umírající podle Frommeltové (FATCOD-B)", obsahující 42 otázek. Získané vyplněné dotazníky byly po optické kontrole zadávány do programu SASD. V něm a také v programu SPSS byla provedena následná analýza dat s využitím prvního a druhého stupně třídění. Během výzkumu se potvrdilo, že se u zvolených oborů, s věkem a s délkou praxe liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. Naopak se nepotvrdilo, že by se lišila připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí u pregraduálního a postgraduálního studia sester a na základě předchozí zkušenosti s terminálně nemocným pacientem. Výsledky výzkumného šetření odhalují slabiny v připravenosti studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí zejména v oblasti praktické aplikace získaných teoretických poznatků. Studenti se v dotazníku vyjádřili, že mají strach, cítí úzkost a neví, jak komunikovat při péči o umírající a zemřelé. Na tyto a další problémy vyplývající z výzkumu reagujeme výstupem z práce ve formě návrhu vyučovacího předmětu, který by měl přispět ke zlepšení jejich připravenosti.
|
|
|
Víra v terminálním stádiu nemoci
ZIKMUNDOVÁ, Eliška
Práce se zabývá vývojem víry u lidí v terminálním stádiu. Teoretická část charakterizuje víru z teologického pohledu a z pohledu psychologie náboženství. Dále popisuje, co je terminální stádium a zabývá se umírajícími pacienty. V praktické části jsou zpracovány rozhovory umírajících z hospice sv. Lazara v Plzni. Praktická část je zaměřena na postoj k víře v poslední části života. Zabývá se důležitostí víry v nelehké situaci.
|
|
| |
|
|
Psychological and social aspects of healthcare personnel's work with a dying patient
Sláviková, Karolína ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca "Psychosociálne aspekty práce zdravotníckeho personálu s umierajúcim pacientom" má za cieľ priblížiť spoločensky neatraktívnu problematiku umierania. Napriek tomu, že umieranie je prirodzený proces, často krát sa k nemu pristupuje s dešpektom a obavami. Na túto tému budeme nazerať cez prizmu zdravotníckeho personálu, ktorý je s umieraním a smrťou v dennom kontakte. V teoretickej časti sme sa zo začiatku venovali konceptu smrti z historického hľadiska a neskôr sme tento fokus zúžili na psychologicko-medicínsky pohľad na umieranie. Následne sme predstavili oblasť paliatívnej starostlivosti o umierajúceho pacienta, s ktorou nepochybne súvisí aj problematika eutanázie. Logika veci vyžaduje, aby problematiku eutanázie vystriedala oblasť lekárskej etiky. Týmto pomyselným mostíkom sme sa dostali bližšie k vzťahu zdravotníka a pacienta, špecifikám ich komunikácie, až sme napokon zmapovali psychickú záťaž zdravotníckeho personálu a možné copingové stratégie, či prípadné obranné mechanizmy. Literatúra je doplnená o aktuálne tuzemské ako aj zahraničné výskumy. V empirickej časti diplomovej práce sme si kládli za cieľ objasniťzmapovať a psychosociálne aspekty súvisiace s prácou s umierajúcim pacientom, s dôrazom na identifikáciu záťažových faktorov a stratégií zvládania zdravotníckeho...
|
|
|
Paliativní péče v konfrontaci s eutanázií
PROTIVÍNSKÁ, Lucie
Práce se zabývá podstatou paliativní péče, která je aktivní celkovou péčí o nemocného, jehož choroba již neodpovídá na léčbu kurativní, přičemž poukazuje na její možnosti a prostředky k dosažení co možná nejlepší kvality života nemocného a jeho rodiny. Jejím ideálem je, aby člověk umíral bez bolesti jak fyzické, psychické, sociální, tak i spirituální. Práce se pak především soustředí na poslání a úkoly lékařské profese, ale také sociální práce při péči o nevyléčitelně nemocného a jeho rodinu. V kontextu úvah o umírání a smrti v první kapitole se nelze vyhnout ani problematice eutanazie, která má právě tak mnoho horlivých zastánců jako i důsledných odpůrců. Tomuto etickému dilematu je věnována čtvrtá kapitola. Význam sociální práce v paliativní péči plynoucí z konfrontace eutanázie s paliativní péči je obsahem kapitoly páté.
|
host ::
RSS.