|
|
Analýza biodiverzity cévnatých rostlin Národních parků Podyjí a Thayatal ve vztahu k antropickému ovlivnění (land use)
Němec, Radomír
Předkládaná disertační práce porovnává floristická mapování pořízená ve dvou časových horizontech, v současnosti a v 90. letech 20. století na území národních parků Podyjí (včetně ochranného pásma) a Thayatal ve vztahu k land use ve třech časových horizontech (1950, 1999 a 2018) a analyzuje druhovou diverzitu. S rostoucí populací vzrůstá tlak na využití krajiny v dobře dostupných místech, na druhou stranu pozorujeme v méně přístupných a neproduktivních místech postupné upouštění od obhospodařování. Intenzifikace i absence hospodaření bývají spojovány se ztrátou biodiverzity. Avšak druhová diverzita se mění i v závislosti na srážkách, dostupnosti živin, světla, pH půdy a geologickém podkladu. V Podyjí je významným faktorem také říční fenomén. A právě říční fenomén je v údolních polohách v rámci studovaného území významnějším kritériem druhové diverzity než land use, ale v měnící se krajině mimo vlastní údolí je již významnějším kritériem lidský vliv. Pokud se v analýzách zaměříme kromě druhové diverzity na druhové složení mapovacích polí, zjistíme, že reaguje na změny využití krajiny se zpožděním: land use v minulosti má vliv na současné druhové složení cévnatých rostlin konkrétního území. Druhovou diverzitu i druhové složení rostlin v mapovacích polích v celém území v současnosti významně ovlivňuje zvyšující se přítomnost dusíku. Pozoruhodně vyšší druhová diverzita mimo údolí je zejména v oblasti mezi Hnanicemi a Znojmem, kde leží těžiště výskytu vřesovišť, suchých trávníků a světlých lesů a vyznívají zde subhalofytní trávníky a další mizející typy vegetace, závislé na tradičním způsobu hospodaření. Právě zde je stěžejní zachovat, případně obnovit vybrané mizející typy využití krajiny a na ně soustředit ochranářskou činnost, aby se uchovala kontinuita využití a s ní i ochranářsky významné druhy.
|
|
|
Vliv ekosystémového inženýra bobra na lokální diverzitu obratlovců
Komár, Ondřej ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Uhlíková, Jitka (oponent)
Bobři (Castor spp.) patří mezi ekologické inženýry a klíčové druhy pro svou schopnost výrazně modifikovat krajinu pro své ekologické potřeby. Bobři však nevytváří vhodná prostředí k životu a rozmnožování je sami pro sebe ale i pro celou škálu dalších druhů obratlovců a zvyšují tak lokální druhovou diverzitu. V současnosti žijí jen dva druhy bobrů, bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis), ale v jejich schopnostech modifikovat lokální krajinu se při stejných ekologických podmínkách nijak neliší. Stavba bobří hráze na vodním toku a následné zatopení krajiny dává vzniknout bobří nádrži, která je vhodným prostředím k životu hlavně pro obojživelníky, sladkovodní želvy a vodní a brodivé ptáky. Bobři vytváří vhodná prostředí k životu rovněž pro další semi-akvatické savce, jako jsou například ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra). Vliv bobrů na lokální druhovou diverzitu ryb je složitý a závisí na vlastnostech vodního toku jako je například gradient proudu. Bobří hráze mohou také do určité míry omezit migraci tažných ryb, ale absolutní migrační bariéru pro ně nepředstavují. Bobři neovlivňují jen obratlovce obývající vodní a pobřežní ekosystémy. Bobří aktivita zvyšuje také lokální druhovou diverzitu terestrických druhů obratlovců, mezi které patří v první...
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Vliv povrchové aplikace hnoje na produkci a kvalitu píce travních porostů v Bílých Karpatech
Musilová, Aneta
Diplomová práce se věnuje možnému vlivu statkového hnoje na málo produkční travní porosty v oblasti Vojšických luk v CHKO Bílé Karpaty. Cílem této práce bylo zjistit vliv statkového hnoje na druhovou diverzitu a výnos travních porostů po třech letech jeho aplikace. Výnos i kvalita travního porostu byla vyšší na hnojených plochách. Celkově se na pokusných plochách vyskytovalo 95 druhů vyšších rostlin. Nejvíce byly zastoupeny kostřava červená (Festuca rubra L.) a kostřava žlábkatá a (Festuce rupicola Heuff), z čeledi Fabaceae to byla vikev chlupatá (Vicia hirsuta L.) a z ostatních dvouděložných jahodník trávnice (Fragaria viridis Weston). Z přisetých jetelovin se s minimálním zastoupením objevily kozinec cizrnový (Astragalus cicer L.) a hrachor širolistý (Lathyrus latifolius L.). Na podzim se aplikoval hnůj v dávce 20 t.ha-1, po třech letech došlo k průkaznému zvýšení výnosu na hnojené ploše na 2,03 t.ha-1 oproti kontrole 1,66 t.ha-1. Také došlo k průkaznému zvýšení obsahu hrubého proteinu na hnojené ploše. Byla zjištěna korelace mezi podílem jetelovin v porostu a obsahem hrubého proteinu v sušině. Také byla zjištěna korelace mezi stlačenou výškou porostu (talířovým měřidlem) a výnosem píce.
|
|
|
Ambrosiové hálky - přehlížený model evoluce houbového farmaření
Zelinková, Barbora ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Ambrosiové hálky jsou unikátním typem hálek hmyzu z čeledě bejlomorkovitých. Jejich sdružení s houbovým symbiontem, který vytváří uvnitř hálky ambrosiovou vrstvu mycelia, je jedinečná a připomíná houbové farmaření u jiných skupin hmyzu. Doposud nebylo provedeno mnoho výzkumů na jednotlivé komponenty ambrosiových hálek: hálkotvorný hmyz, symbiotickou houbu a hostitelskou rostlinu. Tato práce poskytuje náhled na houbové farmaření, popis hálkotvorného hmyzu a hub ambrosiových hálek, charakteristiku houbových sekundárních metabolitů, a přehled mechanismů jednotlivých složek a jejich vliv na iniciaci hálky a vztahy mezi nimi. Práce dává do souvislostí dlouho známé i nově získané informace o vzájemných interakcích a ukazuje, že doposud přijímané funkce nejsou přesné a každá složka ambrosiové hálky se částečně podílí na její tvorbě. Klíčová slova: ambrosiové hálky, nutritivní mycelium, houbové farmaření, hostitelská speciace, druhová diverzita, fyto-mykofagie, trofické interakce, bejlomorkovití, Cecidomyiidae, Botryosphaeria dothidea, sekundární metabolity
|
|
|
Druhová diverzita cévnatých rostlin alpínské vegetace Západních Karpat na různých prostorových škálách a její vztah k půdnímu pH
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
Alpínské oblasti jsou hotspotem druhové diverzity, což je činí důležitou oblastí vědeckého zájmu. Jejich výzkum a snahu prozumět vlivům a zákonitostem, jež toto unikátní prostředí formují, ale komplikuje řada metodických problémů, které pramení z nejasných definic používaných termínů, stejně jako z existence mnoha různých metodických postupů a jejich omezení. Šířka tématu druhové diverzity, na něž je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu, také ztěžuje orientaci v problematice. Tato práce shrnuje nejdůležitější informace z dostupné literatury a zabývá se důležitými souvislostmi a trendy v environmentálních proměnných a druhové diverzitě alpínských oblastí Malé Fatry, Nízkých Tater, Roháčů a Belianských Tater. V centru zájmu stojí obecně uznávaná teorie vyšší druhové bohatosti oblastí s bazickými, vápenatými substráty ve srovnání s kyselými, silikátovými substráty Evropy. K ověření této teorie na různých prostorových škálách alpínských oblastí bylo zvoleno hierarchické snímkování. Celkem bylo získáno 96 snímků obsahujících data o prezenci/absenci rostlin a o relevantních environmentálních faktorech, včetně měřených hodnot pH. Struktura těchto dat byla vizualizovaná pomocí ordinačních technik PCA a CA a následně otestována metodou CCA. Pro každý snímek byly také vytvořeny species-area (SAR) křivky na...
|
|
|
Ecological aesthetics of freshwater wetlands: the importance of environmental heterogeneity and biodiversity
Hájková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
ická estetika studuje krajinu skrze různé interakce mezi ekologickými a estetickými vlastnostmi různých prostředí. Ekologická estetika mokřadů je v celku unikátní, jejich ekologická hodnota může být extrémně vysoká, a také přinášejí lidem mnoho úžitku. A přesto jsou mokřadní ekosystémy často vnímány negativně. Mokřady podporují širokou řadu druhů, nichž jsou některé na mokřadech závislá. Mokřady jsou velmi variabilní, a mohou mít zajímavou prostorovou diverzitu. Environmentální heterogenita zaštiťuje jak prostředí estetické, tak i ekologické, z toho důvodu je důležitým aspektem ekologické estetiky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Plevele polních plodin pěstovaných ve vybrané lokalitě východních Čech
Hroch, Josef
Diplomová práce se zabývá popisem zemědělského podniku AGROSPOL Bolehošť, a.s., jeho strukturou pěstování obilovin a dalších plodin a jejich zaplevelením polními plevely. Zaplevelení bylo sledováno v následujících plodinách: pšenice ozimá, pšenice jarní, kukuřice setá, hrách setý, řepka ozimá, cukrová řepa a zelí bílé. Nejpočetnější plevely vyskytující se v daných plodinách jsou Amaranthus retroflexus, Bromus sterilis, Capsella bursa‑pastoris, Echinochloa crus‑galli, Elytrigia repens, Galinsoga parviflora, Geranium pusillum, Chenopodium album, Lolium perenne, Mentha arvensis, Poa annua, Silene latifolia, Triplerospermum inodorum.
|
host ::
RSS.