|
| |
|
| |
|
|
Vliv těžby uranu na životní prostředí v oblasti Žďáru nad Sázavou
Bártová, Alžběta ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Vacek, František (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku těžby uranové rudy a jejího vlivu na životní prostředí v oblasti Dolní Rožínky. První část práce shrnuje poznatky o uranu z mineralogického a geologického hlediska, geologicky vymezuje zkoumanou oblast a charakterizuje uranové ložisko Rožná. Je zde popsána také historie těžby uranu a stručný technologický postup zpracování vytěžené uranové rudy v podniku DIAMO, resp. GEAM Dolní Rožínka. Dále jsou popsány specifické aspekty provozu odkaliště a sanační a rekultivační činnosti v těžbou porušené krajině širšího okolí Dolní Rožínky. Druhá část práce je věnována vlivu těžby uranové rudy na jednotlivé složky životního prostředí včetně nebezpečí úniku radionuklidů do okolí s důrazem na znečištění vod, ovzduší, půdy a změnu krajiny a druhové skladby ekosystémů. V neposlední řadě má vliv těžby uranu i na zdraví horníků, zaměstnanců chemické úpravny a také na obyvatele nejbližších obcí. KLÍČOVÁ SLOVA uran, těžba, rekultivace krajiny, životní prostředí, Dolní Rožínka, výuka, základní škola
|
|
| |
|
|
Vliv těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky na okolní prostředí
STRÁNSKÁ, Marta
Počátek uranového hornictví v České republice se datuje od roku 1945. V této době se těžba uranové rudy velmi rychle rozvíjela a zvyšovaly se požadavky na těžbu uranové rudy. V létě a na podzim v roce 1956 byla nalezena uranová ložiska Rožná a Olší a v roce 1957 došlo k zahájení hloubení jámy R1 na ložisku Rožná. Uranové ložisko Rožná je posledním exploatovaným ložiskem uranu v České republice, nachází se v kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1958 až dosud zde probíhá hlubinná těžba. Finálním prodejným produktem z těžby a úpravy je uranový koncentrát (tzv.žlutý koláč) ve formě diuranátu amonného a vedlejším produktem čištění odkalištních vod je prodejný síran sodný. Vlivem těžby a úpravy uranové rudy došlo v okolí Rožné na Českomoravské vrchovině k zásahům do přírodního prostředí, které způsobily řadu změn v reliéfu, vodním režimu a odtokových poměrech, ve vegetaci i fauně. Těžba uranu ovlivnila také zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Působení činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka (od státního podniku DIAMO), na životní prostředí, je zajišťováno ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Od konce 90. let je prováděn monitoring podle dokumentovaných programů monitoringu, které jsou schvalovány a jejich výsledky každoročně projednávány s příslušnými správními úřady, orgány odborného dozoru (SÚJB) a seznamována je s nimi rovněž veřejnost. Na základě vyhodnocení dosavadních výsledků pravidelného monitoringu životního prostředí, bylo prokázáno, že v důsledku těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky nedochází k závažnému znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Názory lidí žijících v okolí Dolní Rožínky jsou velice rozdílné. Může za to fakt, že jejich informace týkající se vlivu těžby a úpravy uranové rudy jsou nedostačující z důvodu nezájmu o toto téma, neboť pod pojmem uran si představují {\clqq}zlo{\crqq}, nebo v dřívějších dobách byly informace přísně utajené. Tato publikace by měla sloužit jako zdroj informací, jak široké veřejnosti tak pro studijní účely.
|
host ::
RSS.