|
|
1973 - 1982 Divadlo DRAK a počátky společenské emancipace českého loutkářství (Vrcholné inscenace Josefa Krofty)
Kotisová, Sandra ; Pavlovský, Petr (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce poukazuje na počátky zrovnoprávnění a plného společenského uznávání loutkářství v rámci českého divadelnictví v letech 1973 až 1982. Práce se zabývá historií východočeského divadla DRAK v Hradci Králové od jeho založení, příchodem režiséra Josefa Krofty, pražskou stagionou DRAKu v roce 1977, počátky zahraničních zájezdů, pohledem na DRAK v kontextu totality a nastiňuje Kroftův režijní princip a tím pohled na poetiku divadla DRAK v průběhu deseti let. Větší prostor je věnován rekonstrukci vybraných vrcholných dobových inscenací divadla DRAK v režiích Josefa Krofty, protože právě na nich lze pozorovat začátek společenské emancipace českého loutkového divadla.
|
|
|
Město a (jeho) divadlo příběh královéhradeckého divadelního pah orku: od Elišky Rejčky k Annie Girardot, k novodobým tradicím městských Dionýsií
Gregar, Alexandr ; GAJDOŠ, Július (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Projekt doktorské práce ?Město a (jeho) divadlo? je pokusem zmapovat souvislosti mezi rozvojem města Hradce Králové a rozvojem divadla a divadelních činností na jeho území. V České republice je Hradec Králové v současné době - z hlediska vnímání divadelních aktivit - známý především novodobou tradicí mezinárodních divadelních festivalů, které mají podobu svátků, jakýchsi městských dionýsií, poutajících na sebe větší či menší pozornost divadelníků, umělců i kritiků, ale především místní společnosti. Ta právě tvoří, na rozdíl od jiných podobných akcí v České republice, zásadní objem návštěvníků tohoto festivalu (až 70 000 v deseti dnech), což lze považovat za mimořádný fenomén. Projekt si klade za cíl pojmenovat městotvorný aspekt divadla, a to především z hlediska jeho postavení ve veřejném prostoru ? proto také připomíná koncepční hledání místa pro divadelní budovu, zahrnující řadu námětů takových míst z hlediska reprezentačního, architektonického, sociálního i demografického. I důvody, proč se bez ohledu na růst města s cca pěti tisíci obyvateli v době postavení měšťanského divadla (1885) obloukem po roce 1990 vrátilo řadou rekonstrukcí k původnímu objektu, tedy v době, kdy je metropolí téměř stotisícovou. Práce na základě rešerše dobových pramenů, především novinových a tiskových zpráv, nabízí mozaiku informací o vývoji tohoto festivalu. Zabývá se jeho kvalitativními a kvantitativními proměnami, vedle hlavního programu i zrodem a vývojem tzv. Open Air Programu, představuje povahu názorů kritiků i laické ohlasy. Zabývá se také mnohokrát zpochybňovaným užíváním přívlastku ?Český Avignon?, který je spojován s královéhradeckým festivalem a pokouší se ho zařadit a specifikovat z hlediska obsahu i charakteru akce. V samostatných kapitolách jsou zpracovány některé manažerské otázky festivalu a práci doplňují soupisy inscenací uvedených v hlavním programu i v Open Air Programu v letech 1995-2009.
|
host ::
RSS.