|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
Výživa a sociální rozdíly v raném středověku Francie: analýza stabilních izotopů lehkých prvků dospělých jedinců merovejského pohřebiště Le-Norroy-le-Veneur (Francie, 5.až 8. století n.l.)
Vytlačil, Zdeněk ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Diplomová práce měla za cíl charakterizovat stravu merovejského populačního vzorku a prověřit, zda patrné rozdíly v pohřební výbavě merovejských hrobů a proměna tohoto pohřebního ritu v průběhu 6. a 7. století byly odraženy i ve výživě zemřelých. Struktura stravy byla posouzena pomocí analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N) kosterního kolagenu 74 dospělých osob, nalezených na raně středověkém pohřebišti v le-Norroy-le- Veneur ve Francii. Výsledky ukázaly, že jejich potrava byla založena primárně na C3 rostlinách, doplněná o živočišné proteiny v míře podobné dalším soudobým lokalitám. Nebyl prokázán významný příspěvek C4 rostlin (např. proso), mořských proteinů a rovněž ani závislost δ15 N na statusu, pohlaví a datování. Osoby s bohatou pohřební výbavou však měly statisticky významně vyšší δ13 C než osoby chudé. Kromě toho též v průběhu využívání pohřebiště došlo v celé populaci k poklesu průměru izotopových hodnot uhlíku o 0,33 ‰, nezávisle na sociálním statusu nebo pohlaví. Výsledky naznačují, že potravní diferenciace vycházející ze sociální stratifikace byla teprve v počátcích svého formování, pomalu následující postupný růst moci merovejské aristokracie, a stravu ovlivnila i další nezávislá změna ve společnosti, pravděpodobně bez spojitosti s probíhající christianizací.
|
host ::
RSS.