|
|
Deformation and petrological record of polyphase quartzo-feldspathic rocks in Erzgebirge, Bohemian Massif
Kryl, Jakub ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent) ; Hasalová, Pavlína (oponent)
Centrální část Krušných hor, která je tvořena metagranitoidy a metasedimenty Proterozoika a staršího Paleozoika, se v rámci Českého masivu nachází v jednotce Saxothuringika. Tato oblast je formována tektonickým sledem několika UHP-HP a HT jednotek, které byly vyzdviženy během procesů Variské orogeneze. Na tomto území byla provedena studie deformačních mirkostruktur s cílem identifikovat a posoudit rozdílné jednotky, jejich hranice a vzájemnou strukturní pozici vztaženou k jejich vývoji v subdukční zóně. V oblasti bylo popsáno pět rozdílných deformačních mikrostruktur a byly odhaleny deformační přetisky v 1) hrubozrnných mikrostrukturách vztažených k paraautochtonní jednotce Kateřinské klenby a 2) v jemnozrnných mikrostrukturách v allochtonní HP-HT Gneiss Eclogite Unit I. Provedená konvenční termobarometrie jednotlivých deformačních přetisků naznačuje kontinuální deformaci během exhumace podél dvou kontrastních teplotně-tlakových drah. V jednotce parautochtonu dominuje teplejší P-T dráha, která naznačuje exhumaci z ~13.5 kbar a ~820 ◦C do ~3 kbar a ~500 ◦C. Naproti tomu studenější průběh v jednoce allochtonu naznačuje exhumaci z podmínek ~16 kbar a ~740 ◦C do podmínek ~3 kbar and ~400 ◦C. Mikrostruktury zachycující deformační přetisk jsou spojovány s vertikálním zkrácením spojeným s procesy...
|
|
|
Charakteristika polyfázového vývoje deformační mikrostruktury křemene na příkladu krkonošsko-jizerského krystalinika
Očenášková, Eva ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Vzorky kvarcitu odebrané ve východní části Krkonošsko-jizerského masivu náleží k metasedimentárnímu pokryvu paraatuchtonní jednotky. Horniny prodělaly polyfázovou deformaci, která vedla k vytvoření silné přednostní tvarové orientace (SPO) křemenných zrn. Ve zvrásněných křemenných žilkách byly zkoumány mechanismy deformačního přetisku a vztahy mikrostruktury, SPO a CPO. K určení přednostní optické orientace (CPO) byla použita metoda počítačové polarizační mikroskopie (CIP). Analýza mikrostruktur byla zaměřena na velikost zrn, osní poměry zrn, orientace nejdelších os zrn a jejich vztah k míře deformačního přetisku. Z výsledků vyplývá, že dominantním mechanismem rekrystalizace křemenných zrn byla migrace hranic zrn. Vrásy byly v mikroměřítku vytvořeny jednoduchým střihem. Míra deformačního přetisku je nejsilnější ve vrcholu zámku vrásy, kde zrna dosahují nejvyšších osních poměrů a velikostí. Ve spodní části zámku vrásy je zachována původní CPO u malých zrn a SPO má podobnou orientaci jako původní CPO. Během vrásnění CPO a SPO rotovalo ve směru střihu v závislosti na míře deformačního přetisku.
|
|
|
Localization of deformation in rocks with existing anisotropy: consequences for geodynamic interpretations
Bukovská, Zita ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Stünitz, Holger (oponent) ; Grasemann, Bernhard (oponent)
Lokalizace deformace se vyskytuje v zemské kůře jako důsledek aplikovaného napětí a je rozšířeným fenoménem, který lze sledovat v korových horninách. Obvykle se lokalizace deformace projevuje ve formě střižných zón. Střižné zóny malého měřítka označované jako střižné pásy (shear bands), které jsou součástí S-C struktur jsou často využívány jako kinematické indikátory, ačkoli jejich vývoj, kinematický rámec a kontinuita nejsou dobře definovány. Interpretace geodynamického vývoje nemusí být pak jednoznačná a snadná. Z hlediska kinematické kontinuity a vývoje byly rozlišeny a popsány dva typy S-C struktur: a) kinematicky nekontinuální S-C struktury tvořené v průběhu více deformačních události a b) kinematicky kontinuální S-C struktury tvořené během jediné deformační události. Kinematicky nekontinuální S-C struktury byly studovány v západní části Taurského okna ve Východních Alpách a v Gemersko-veporské kontaktní zóně v Centrálních Západních Karpatech, kde předcházející geodynamické interpretace misinterpretovaly význam struktur lokalizace deformace. Kinematicky kontinuální S-C struktury byly studovány v Jihoarmorické střižné zóně, kde byly S-C struktury definovány a poprvé popsány (Berthé a kol., 1979). Navzájem protínající se stavby pod malými úhly tvořící S-C geometrie byly dokumentovány v rámci...
|
|
|
Localization of deformation in rocks with existing anisotropy: consequences for geodynamic interpretations
Bukovská, Zita
Lokalizace deformace se vyskytuje v zemské kůře jako důsledek aplikovaného napětí a je rozšířeným fenoménem, který lze sledovat v korových horninách. Obvykle se lokalizace deformace projevuje ve formě střižných zón. Střižné zóny malého měřítka označované jako střižné pásy (shear bands), které jsou součástí S-C struktur jsou často využívány jako kinematické indikátory, ačkoli jejich vývoj, kinematický rámec a kontinuita nejsou dobře definovány. Interpretace geodynamického vývoje nemusí být pak jednoznačná a snadná. Z hlediska kinematické kontinuity a vývoje byly rozlišeny a popsány dva typy S-C struktur: a) kinematicky nekontinuální S-C struktury tvořené v průběhu více deformačních události a b) kinematicky kontinuální S-C struktury tvořené během jediné deformační události. Kinematicky nekontinuální S-C struktury byly studovány v západní části Taurského okna ve Východních Alpách a v Gemersko-veporské kontaktní zóně v Centrálních Západních Karpatech, kde předcházející geodynamické interpretace misinterpretovaly význam struktur lokalizace deformace. Kinematicky kontinuální S-C struktury byly studovány v Jihoarmorické střižné zóně, kde byly S-C struktury definovány a poprvé popsány (Berthé a kol., 1979). Navzájem protínající se stavby pod malými úhly tvořící S-C geometrie byly dokumentovány v rámci...
|
|
|
Localization of deformation in rocks with existing anisotropy: consequences for geodynamic interpretations
Bukovská, Zita ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Stünitz, Holger (oponent) ; Grasemann, Bernhard (oponent)
Lokalizace deformace se vyskytuje v zemské kůře jako důsledek aplikovaného napětí a je rozšířeným fenoménem, který lze sledovat v korových horninách. Obvykle se lokalizace deformace projevuje ve formě střižných zón. Střižné zóny malého měřítka označované jako střižné pásy (shear bands), které jsou součástí S-C struktur jsou často využívány jako kinematické indikátory, ačkoli jejich vývoj, kinematický rámec a kontinuita nejsou dobře definovány. Interpretace geodynamického vývoje nemusí být pak jednoznačná a snadná. Z hlediska kinematické kontinuity a vývoje byly rozlišeny a popsány dva typy S-C struktur: a) kinematicky nekontinuální S-C struktury tvořené v průběhu více deformačních události a b) kinematicky kontinuální S-C struktury tvořené během jediné deformační události. Kinematicky nekontinuální S-C struktury byly studovány v západní části Taurského okna ve Východních Alpách a v Gemersko-veporské kontaktní zóně v Centrálních Západních Karpatech, kde předcházející geodynamické interpretace misinterpretovaly význam struktur lokalizace deformace. Kinematicky kontinuální S-C struktury byly studovány v Jihoarmorické střižné zóně, kde byly S-C struktury definovány a poprvé popsány (Berthé a kol., 1979). Navzájem protínající se stavby pod malými úhly tvořící S-C geometrie byly dokumentovány v rámci...
|
|
|
Localization of deformation in rocks with existing anisotropy: consequences for geodynamic interpretations
Bukovská, Zita
Lokalizace deformace se vyskytuje v zemské kůře jako důsledek aplikovaného napětí a je rozšířeným fenoménem, který lze sledovat v korových horninách. Obvykle se lokalizace deformace projevuje ve formě střižných zón. Střižné zóny malého měřítka označované jako střižné pásy (shear bands), které jsou součástí S-C struktur jsou často využívány jako kinematické indikátory, ačkoli jejich vývoj, kinematický rámec a kontinuita nejsou dobře definovány. Interpretace geodynamického vývoje nemusí být pak jednoznačná a snadná. Z hlediska kinematické kontinuity a vývoje byly rozlišeny a popsány dva typy S-C struktur: a) kinematicky nekontinuální S-C struktury tvořené v průběhu více deformačních události a b) kinematicky kontinuální S-C struktury tvořené během jediné deformační události. Kinematicky nekontinuální S-C struktury byly studovány v západní části Taurského okna ve Východních Alpách a v Gemersko-veporské kontaktní zóně v Centrálních Západních Karpatech, kde předcházející geodynamické interpretace misinterpretovaly význam struktur lokalizace deformace. Kinematicky kontinuální S-C struktury byly studovány v Jihoarmorické střižné zóně, kde byly S-C struktury definovány a poprvé popsány (Berthé a kol., 1979). Navzájem protínající se stavby pod malými úhly tvořící S-C geometrie byly dokumentovány v rámci...
|
|
|
Charakteristika polyfázového vývoje deformační mikrostruktury křemene na příkladu krkonošsko-jizerského krystalinika
Očenášková, Eva ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Vzorky kvarcitu odebrané ve východní části Krkonošsko-jizerského masivu náleží k metasedimentárnímu pokryvu paraatuchtonní jednotky. Horniny prodělaly polyfázovou deformaci, která vedla k vytvoření silné přednostní tvarové orientace (SPO) křemenných zrn. Ve zvrásněných křemenných žilkách byly zkoumány mechanismy deformačního přetisku a vztahy mikrostruktury, SPO a CPO. K určení přednostní optické orientace (CPO) byla použita metoda počítačové polarizační mikroskopie (CIP). Analýza mikrostruktur byla zaměřena na velikost zrn, osní poměry zrn, orientace nejdelších os zrn a jejich vztah k míře deformačního přetisku. Z výsledků vyplývá, že dominantním mechanismem rekrystalizace křemenných zrn byla migrace hranic zrn. Vrásy byly v mikroměřítku vytvořeny jednoduchým střihem. Míra deformačního přetisku je nejsilnější ve vrcholu zámku vrásy, kde zrna dosahují nejvyšších osních poměrů a velikostí. Ve spodní části zámku vrásy je zachována původní CPO u malých zrn a SPO má podobnou orientaci jako původní CPO. Během vrásnění CPO a SPO rotovalo ve směru střihu v závislosti na míře deformačního přetisku.
|
host ::
RSS.