|
|
Tesařík alpský (\kur{Rosalia alpina}) v Ralské pahorkatině
KOVÁŘOVÁ, Pavlína
The Rosalia longicorn (Rosalia alpina; Linnaeus, 1758) is a protected saproxylic (deadwood-depending) beetle species. Thanks to its attractive colouring, it acts as an umbrella species important for biodiversity conservation. The beetle has disappeared from many places in the Czech Republic, with one of the last populations surviving in the Ralska upland. Using the capture-mark-recapture method, I estimated the local population size, and mobility of the species, and related the results to the data obtained in previous years. The outcome will support more efficient conservation strategies targeted at this species in the Ralska upland.
|
|
|
Dynamika uvolňování živin v průběhu procesu dekompozice smrkového dřeva v prostředí horského lesa
Višňová, Anna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Choma, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na doplnění poznatků o významu mrtvého dřeva pro biogeochemické cykly látek v horských lesních ekosystémech střední Evropy. Cílem diplomové práce bylo stanovení koncentrací prvků (C, N, P, Ca, Mg, K, Na, Mn, Al a Fe) ve vzorcích mrtvého smrkového dřeva rozdílného stáří a různého stupně dekompozice odebraných na modelových lokalitách v NP Šumava. Sledovala rovněž rychlosti, jakými jsou jednotlivé živiny z mrtvého dřeva uvolňovány. Určení množství živin v mrtvém dřevě a rychlost jejich uvolňování je důležitým a dosud málo známým bodem mozaiky biogeochemických cyklů prvků v horském lese. Koncentrace prvků N, P, Al a Fe v mrtvém dřevě se zvyšovala s postupujícím rozkladem, naopak koncentrace K se snižovala během rozkladu a koncentrace ostatních prvků (C, N, Ca, Mg, Mn) byly proměnlivé. Koncentrace C se pohybovala kolem 50 hmotnostních % u všech analyzovaných vzorků. Jednou z částí diplomové práce byl dekompoziční pokus, kdy byla sledována rychlost respirace CO2 z mrtvého dřeva a množství uvolněného uhlíku ve formě CO2 v laboratorních podmínkách po dobu šesti měsíců. Bylo shledáno, že na začátku pokusu se uvolnilo nejvíce CO2 a s postupujícím časem množství uvolňovaného CO2 klesalo. Objemová hmotnost zkoumaných vzorků odpovídala objemovým hmotnostem zjištěných v dříve...
|
|
|
Key factors affecting composition and diversity of saproxylic beetle assemblages
WEISS, Matthias
The thesis concerns the community structure of saproxylic insects with a heavy focus on beetles. It presents a review on change of insect assemblages along small-to-large scale gradients and the importance of saproxylic organisms in forest ecosystems. The fine-scale vertical stratification of saproxylic beetles assemblages and their differences between forests habitats of different latitude and altitude are investigated. Further, the importance of open-grown trees for saproxylic diversity is assessed.
|
|
|
Ekologie hub, asociovaných s tlejícím dřevem v ekosystémech přirozených lesů
Zrůstová, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Tlející dřevo hraje důležitou roli v lesním ekosystému z hlediska koloběhu uhlíku a živin, regenerace lesa a uchování biodiverzity. Poskytuje prostorové niky a potravní zdroje značnému množství hub, bakterií, bezobratlých a dalším organismům. Ligninocelulóza dřeva představuje velmi odolný a obtížně rozložitelný materiál, jehož dekompozice se účastní hlavně vláknité houby. Složení houbového společenstva se mění v průběhu dekompozice, ale vztah mezi kvalitativními vlastnostmi substrátu a společenstvem dekompozitorů není zdaleka objasněn. Tato práce je zaměřena na komplexní popis houbového společenstva tlejícího dřeva vzhledem k druhu stromu, stádiu rozkladu, objemu a fyzikálně-chemickým vlastnostem dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku. Pro charakterizaci houbového společenstva byly použity sekvenační metody nové generace - 454- pyrosekvenování a sekvenování na platformě Illumina MiSeq. Druh stromu, objem dřeva (větve, kmeny) a délka tlení byly hlavními proměnnými vysvětlujícími rozdíly ve složení společenstev. Počáteční kolonizace houbami byla rychlejší u větví nežli u kmenů - svědčily o tom vyšší hodnoty enzymových aktivit a vyšší obsah houbové biomasy. Se změnou společenstva hub v průběhu dekompozice se měnily i fyzikálně-chemické vlastnosti dřeva a hodnoty enzymových aktivit. Se stoupajícím...
|
|
| |
|
| |
|
|
The role of wood decay fungi in the dynamics of a mountain spruce forest
POUSKA, Václav
Práce je zaměřena na ekologické nároky dřevokazných hub a jejich vztahy ke struktuře a vývoji lesů. Vztahy hub k vlastnostem dřeva a lesních porostů byly zkoumány ve středoevropských horských smrčinách. Přístup na úrovni ploch byl zvolen k porovnání obecného uspořádání rozmanitosti hub v jednom lesním porostu a také v různých porostech. Analýza struktury porostů posloužila jako základ pro přístup na úrovni ploch. Přístup na úrovni substrátu byl zvolen ke studiu ekologických nároků jednotlivých druhů a jejich společenstev. Také byl zkoumán vliv vlastností dřeva (včetně hub a jejich hnilob) na obnovu smrku na ležících kmenech.
|
|
|
Pásy kolem komunikací jako biotop organismů
BABKA, Vladimír
Současná krajina je vystavena stále se zvyšujícímu tlaku nejrůznějších antropogenních zásahů. Dochází k narušování původních biotopů a jejich fragmentaci na čím dál menší segmenty. To se může negativně projevit na jejich biodiverzitě. Takovým příkladem je i výstavba železniční tratě, v našem případě její plánovaná modernizace. Práce se zabývá úsekem železničního náspu tratě č. 190 ze stanice Hluboká n. Vlt. do stanice Zbudov. Cílem práce bylo prokázat, že i železniční tratě mohou být významným a cenným biotopem organismů, který zasluhuje zvýšenou pozornost. Byla sledována biodiverzita rostlin na čtyřech úsecích. Bylo zde nalezeno celkem 182 druhů rostlin, druh vzácný však zde nalezen nebyl. Dále byly zkoumány druhy hmyzu (brouků), vázané na dřevo letitých stromů v blízkosti železnice. Bylo nalezeno 21 čeledí, 52 druhů brouků z toho 3 druhy vzácné. Tyto významné porosty stromů byly také mapovány. Součástí práce bylo zároveň studium historie výstavby tratě v tomto zájmovém úseku. Z výsledků vyplývá, že železniční trať v tomto úseku vytváří biotop, který je pestrý a bohatý na biodiverzitu rostlin. Mnohem významnějším je však z hlediska výskytu letitých stromů, na které jsou vázány specifické druhy hmyzu.
|
|
|
Společenstva xylofágního hmyzu v lužním lese: distribuce a hostitelská specificita
VODKA, Štěpán
Lesy středoevropské krajiny prošly během své historie mnoha změnami (od otevřeného porostu k zapojeným lesům), což způsobilo razantní úbytek jejich diverzity. Tato studie testuje mikrohabitatové preference xylofágního hmyzu metodou vychovávání hmyzu z exponovaných návnad a zabývá se vlivem lesního managementu na tento hmyz. První část práce (nepublikovaný rukopis)testuje 5 lesních stanovišť (podrost a koruna uvnitř lesa, podrost a koruna na okraji lesa, louka se solitérními duby) na dub žeroucí xylofágy. Výsledky jasně ukázaly, že druhově nejbohatší je podrost okraje lesa, tedy struktura podobná pařezině. Množství odumřelé dřevní hmoty nemělo žádný vliv. Druhá část pojednává vertikální stratifikaci a vlivu oslunění habitatu na xylofágy žeroucí na 8 druzích dřevin (Alnus glutinosa, Populus alba, P. x canadensis, Salix alba, Carpinus betulus, Quercus robur, Tilia cordata, Ulmus laevis). Výsledky ukazují, že společenstva hmyzu odráží evoluční historii hostitelské dřeviny a mají různé preference k vertikální srtatifikaci i oslunění u různých stromů. Nicméně mnoho xylofágů preferuje osluněné habitaty a zdržují se pouze na okrajích lesa. To ukazuje na potřeby změny k managementu lesů směrem k více prosvětleným porostům. Bezzásahový management se neukázal jako nejvhodnější řešení.
|
host ::
RSS.