Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Složení potravy a potravní selektivita zooplanktonu
Lis, Jonáš ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Čablová, Radka (oponent)
Zooplankton je důležitým článkem potravního řetězce mezi fytoplanktonem a vyššími tro- fickými hladinami a porozumění jeho potravním preferencím je klíčové pro odhalení funkcí a dynamiky vodních ekosystémů. Dosavadní znalosti o složení potravy zooplanktonu jsou omezené, tvořené převážně laboratorními experimenty, které odhalily různé lovecké strategie a selekci ko- řisti podle velikosti a nutriční hodnoty. V poslední době se objevují publikace, jež díky využití metody DNA metabarcodingu přinášejí zcela nový, komplexní vhled do diverzity složení potravy zooplanktonu, především klanonožců, perlooček a vířníků. Tyto metody odhalují, že potravní niky klanonožců a perlooček jsou rozdílné a vzájemně se nepřekrývají. Obecně se pro obě sku- piny dá říci, že preferují jako svou potravu převážně rozsivky, pokud jsou dostupné. Potravní niky vířníků jsou natolik různorodé, že se nedá určit jasný trend pro celý kmen. Sinice se ukazují jako hlavní zdroj energie pro zooplankton a jsou metazooplanktonem pravděpodobně požírány z velké části jako sekundární kořist při konzumaci nálevníků a jiné heterotrofní kořisti. Dále jsou známy rozdílné potravní niky mezi druhy, které se dají z části vysvětlit jejich vertikální distribucí a byla prokázána také rozdílná míra potravní selektivity různých druhů zooplanktonu, která...
Využití molekulárních markerů pro studium vlivu globálních změn na společenstva hub
Faltysová, Julie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Koukol, Ondřej (oponent)
Houby jsou nezbytnou součástí života na Zemi. Mimo svou hlavní roli v rozkladu organické hmoty patří také mezi významné symbiotické organismy a podílí se na poskytování celé řady ekosystémových služeb důležitých pro člověka jako je například primární produkce rostlin a s tím spojená dostupnost potravin, či regulace půdní vody. Pro studium distribuce hub se často využívá metody tzv. DNA metabarcodingu, která kombinuje využití specifických molekulárních markerů, nejčastěji univerzálního houbového ITS, a masivně paralelního sekvenování. Význam této metody v současné době měnícího se prostředí roste, a pomáhá nám sledovat změny v houbových společenstvech vlivem globálních změn. Ukazuje se, že především klimatické faktory jako je oteplování, změny ve srážkovém režimu a depozice dusíku, významně ovlivňují složení společenstev a zastoupení jednotlivých funkčních skupin hub. Tyto změny pak mohou mít následně vliv na fungování celých ekosystémů, a může být tak ohrožena jejich rovnováha. Klíčová slova: molekulární markery, DNA metabarcoding, společenstva hub, oteplování, změna klimatu, depozice dusíku

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.