|
|
Václav Bolemír Nebeský jako překladatel antické literatury
VEJVODOVÁ, Lucie
Práce prezentuje ucelený obraz Václava Bolemíra Nebeského jako významného překladatele antické literatury, vysvětluje jeho vztah k antice jako k časovému úseku dějin i jeho motivace k překládání literatury tohoto období, komentuje výběr děl a způsob jejich překladu, analyzuje jejich vztah k dobové, česky psané literární produkci. V neposlední řadě si všímá rovněž pozice antických děl překládaných Nebeským, v klasicistním a romantickém kánonu evropské literatury. Ve výsledku je práce dílčím příspěvkem k teorii překladu, historii překladatelských praktik a komparacím překladatelské techniky obrozenské a současné překladatelské praxe.
|
|
|
Národopisné aspekty v obrazné konceptualizaci prostředí v české próze 19. století
Boudová, Jitka ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Národopisné aspekty v obrazné konceptualizaci prostředí v české próze 19. století Bakalářská práce se věnuje včleňování národopisného prvku do české literatury devatenáctého století. Nastiňuje situaci, která byla základem pro růst a podobu literatury se zaměřením na práci s národopisným materiálem. Problém následně konkretizuje na příkladu činnosti Boženy Němcové. Popisuje její práci s národopisnými prvky a věnuje se podobě prvku uplatněného ve ztvárnění prostředí v povídce Chyže pod horami. KLÍČOVÁ SLOVA česká literatura 19. století, národopisný prvek, Božena Němcová, Chyže pod horami
|
|
|
Obraz českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře 19. století
Futtera, Ladislav ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se soustředí na postihnutí vývojových tendencí zobrazování českého dávnověku v beletrii a jejich pojímání v historiografii. Pojem český dávnověk je zde chápán jako okruh českých pověstí s důrazem na postavu kněžny Libuše. Práce je časově vymezena na straně jedné osvícenskou kritikou Kroniky české Václava Hájka z Libočan z pera Gelasia Dobnera a sporem o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského v 80. letech 19. století na straně druhé. V obou případech se jedná o události, jež měly za následek přehodnocení vztahu k postavám a příběhům českého dávnověku v soudobé společnosti. Po úvodním vymezení problematiky se první kapitola věnuje Dobnerově kritice Hájkovy kroniky, která proměnila vztah k českému dávnověku v historiografii českých zemí, a filosofii Johanna Gottfrieda Herdera, jež otevřela cestu k ustanovení moderních národů na principu jazyka. Národní společenství se následně etablovala právě na základě vlastních dějin a příběhů o vlastním počátku. Následující kapitoly sledují zpracování látek z českého dávnověku v literatuře německé, u autorů německého jazyka z českých zemí a v literatuře české. Pozornost je zaměřena na podobnosti, interakce, rozdíly a vývoj obrazu českého dávnověku v těchto literaturách. Sledována je i cesta k národnímu mýtu u obou jazykových společenstev, jehož...
|
|
|
Národopisné aspekty v obrazné konceptualizaci prostředí v české próze 19. století
Boudová, Jitka ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Národopisné aspekty v obrazné konceptualizaci prostředí v české próze 19. století Bakalářská práce se věnuje včleňování národopisného prvku do české literatury devatenáctého století. Nastiňuje situaci, která byla základem pro růst a podobu literatury se zaměřením na práci s národopisným materiálem. Problém následně konkretizuje na příkladu činnosti Boženy Němcové. Popisuje její práci s národopisnými prvky a věnuje se podobě prvku uplatněného ve ztvárnění prostředí v povídce Chyže pod horami. KLÍČOVÁ SLOVA česká literatura 19. století, národopisný prvek, Božena Němcová, Chyže pod horami
|
host ::
RSS.