|
|
Obraz Ruska v dílech českých cestovatelů (Od K. Havlíčka po J. Haška)
Klimeš, Lukáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-syntetický charakter a je rozdělena do dvou oddílů. Předmětem jejího zkoumání je obraz tehdejšího Ruska v českých cestopisech 19. století. Na pozadí historického vývoje myšlenky panslavismu a formování české společnosti první část práce podává faktografický přehled výprav na Rus ve 2. polovině 19. století. Druhá část má ryze interpretační charakter a klade si za cíl porovnat reflexi pobytu cestovatelů na Kavkazu. V popředí obou částí stojí prostředky a postupy zobrazování ruské reality a výběr jednotlivých motivů k uskutečnění cesty.
|
|
|
Postava vodníka v české literatuře 19. století
Fričová, Lenka ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-interpretační charakter. Převažující analytická část obsahuje rozbor jednotlivých děl české literatury 19. století, popřípadě záznamů lidových vyprávění, v nichž se vyskytuje postava vodníka. Její součástí je krátké vymezení metody: východiskem rozboru charakteru a vzhledu vodníka jsou teorie literární postavy zpracované Danielou Hodrovou nebo Bohumilem Fořtem. Interpretační část postihuje problematiku vodníka jakožto mužské postavy ve vztahu k ženským postavám. Navržené interpretační možnosti spojuje psychoanalytické zaměření.
|
|
|
Klíčová motivika české dekadentní a parnasitní lyriky
ROLNÍKOVÁ, Eliška
Předmětem této diplomové práce je charakteristika klíčových parnasistních a dekadentních motivických celků v lyrice Jaroslava Vrchlického a Jiřího Karáska ze Lvovic. Zachycuje literární, estetický i myšlenkový posun autorů z pohledu využití nejrůznějších motivů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá pojednává o jednom motivickém celku. Těmi jsou: 1. Motivy ženy, těla a sexuality. 2. Motivy snu, snění a úniku. 3. Motivy umírání, choroby a tlení. 4. Motivy depresivnosti, smutku, hořkosti a zmaru. 5. Motivy přírody a krajiny. V jednotlivých kapitolách motivy porovnává, sleduje, jak s nimi autoři nakládají a jak se proměňuje jejich forma a výraz. Zaměřuje se taktéž na motivy, jež se v lyrice básníků objevují nově. V závěru předkládá krátká shrnutí jednotlivých kapitol a dokládám jej využitím frekvenčního slovníku sbírek.
|
host ::
RSS.