|
| |
|
| |
|
|
Hybridizace kaprovitých ryb v České republice: genetická a morfometrická analýza podčeledi jelcovitých (Leuciscinae
Kaufman, Vít ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Křížení neboli hybridizace je proces, kdy pářením dvou druhově nepříbuzných jedinců vznikne životaschopný potomek. Následkem zpětného křížení bývá často zanášení nepůvodních částí genomu do genomu druhého druhu. Takovému jevu se říká introgrese. S postupným výzkumem se zjišťuje, že hybridizace je poměrně běžný jev. Mezi obratlovci se s ním můžeme ve velké míře setkat u ryb. Skupinou ryb, u které se s hybridizací setkáváme velice často jsou ryby z čeledě jelcovitých (Leuciscidae). Jedná se o jeden z nejpočetněji se vyskytujících čeledí sladkovodních ryb v Evropě. Zvýšená míra hybridizace je u nich dána zvláště častým sympatrickým výskytem, kompeticí o třecí substrát a dalšími ekofyziologickými faktory. Křížení v této čeledi bylo známo již od druhé poloviny 20. století. Výzkumy provedené v této tématice však byly prozatím omezené na analýzy morfologických znaků, které byly v nejlepším případě podložené analýzami alozymů. Náš projekt si dal za cíl zjistit stav křížení v několika údolních nádržích České republiky. Hlavní důraz byl kladen na detekci hlavních hybridních kombinací, stanovení míry křížení (tedy otestovat, zda křížení pokračuje i do dalších generací) a zhodnocení některých morfometrických a morfologických projevů u hybridů. Za tímto účelem bylo ovzorkováno více než 400 jedinců, ze kterých...
|
|
|
Využití stabilních izotopů v potravní ekologii ryb
Inquort, Vít ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Kaprovité ryby (Cyprinidae) jsou důležitou skupinou z ekologického i hospodářského hlediska. Jedním z elementárních předpokladů pro správný výklad ekologické funkce těchto ryb ve vodních ekosystémech je studium jejich potravy a zařazení poznatků do celkového obrazu o potravních vztazích mezi organismy v daném ekosystému. Jednou z metod, která může pomoci objasnit tyto vztahy, je analýza stabilních izotopů. V této práci jsou shrnuty metody a přístupy, které se v současné době při aplikaci této metody používají a které se liší mezi jednotlivými autory, jako například využití různých tkání ryb pro analýzu nebo extrakce lipidů a odstranění karbonátu ze vzorku před analýzou. Dále jsou nastíněny mechanismy a jevy, se kterými je nutné počítat a jejichž nesprávné pochopení nebo zanedbání může snižovat věrohodnost nabytých poznatků. Těmito jevy jsou především rozdílná rychlost výměny tkání ryb a isotopic routing, pro jejichž dokonalejší pochopení je zapotřebí další výzkum. V rámci této práce byly také shrnuty aktuální poznatky o zdrojích potravy, trofické úrovni a potravních nikách kaprovitých ryb získané pomocí analýzy stabilních izotopů ve sladkovodních ekosystémech. Ačkoli jsou zatím tyto poznatky neúplné a u řady druhů není potenciál, kterým analýza stabilních izotopů disponuje, plně využit, zůstává...
|
|
|
Hormonální stimulace ovulace amura bílého (Ctenopharyngodon idella)
MUSIL, Martin
Hormonální stimulace ovulace amura bílého (Ctenopharyngodon idella) V roce 2015 proběhl experiment s hormonální stimulací ovulace jikernaček u amura bílého s využitím dopamin inhibice na sekreci luteinizačního hormonu (LH), pomocí mGnRHa ([D-Tle6, Pro9, NEt]-mGnRH), s nebo bez metoclopramidu. Tři experimentální skupiny jikernaček byly injikovány těmito hormonálními přípravky: skupina A mGnRHa (12,5 mikrogram.kg-1) + metoclopramide (20 mg.kg-1), skupina B mGnRHa (12,5 mikrogram.kg-1), skupina C 0,9 % NaCl. U skupiny A injikované mGnRHa s metoclopramidem dosáhla ovulace pouze jedna z jikernaček (14,28 %), plodnostní index byl 5,66 % a oplozenost pouhých 0,1 %. Koncentrace luteinizačního hormonu dosáhla maxima po aplikaci hormonálního přípravku a narozdíl od skupiny B klesala s blížící se ovulací. U skupiny B aplikace čistého syntetického mGnRH vyvolala ovulaci u 57,14 % injikovaných jikernaček amura. Plodnostní index byl 11,25 +- 4,77 % a průměrná oplozenost dosáhla 60,25 +- 11,22 %. Hladina luteinizačního hormonu dosáhla svého maxima až v době těsně před samotnou ovulací. Výsledky experimentu neprokázaly využití mGnRHa s metoclopramidem jako nejúčinnější. Hladiny LH však prokázaly silnou dopamin inhibici na sekreci LH u tohoto námi zkoumaného druhu.
|
|
|
Vliv postodiplostomózy na plůdek kaprovitých ryb
Ondračková, Markéta ; Dyková, Iva ; Gelnar, M. ; Jurajda, Pavel
Na lokalitě Čapí Hnízdo bylo během odlovů v letech 1998, 1999 a 2001 zaznamenáno 16 druhů juvenilních kaprovitých ryb. Metacerkariemi motolice Posthodiplostomum cuticola bylo napadeno 12 druhů. Plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký, hořavka duhová a karas stříbřitý byly postodiplostomózou postiženy ve všech sledovaných letech. U šesti druhů juvenilních ryb byl sledován patogenní vliv metacerkarií. Společným znakem poškození tkání hostitele byl úbytek svaloviny, na němž se podílela atrofie, nekróza a zánětlivá reakce hostitele. S vývojem a růstem cyst metacerkarií souvisel vznik granulační tkáně, vyzrávání v pojivovou tkáň a vytvoření vazivového obalu. Stěna cysty byla bohatě prostoupena pigmentem, pigmentace se účastnily melanofory a iridofory. Z vyšetřeného materiálu lze soudit, že i při masivních invazích může plůdek ryb přežívat dost dlouho na to, aby se metacerkárie dostatečně vyvinuly a životní cyklus P. cuticola nebyl přerušen. Perspektivy dalšího vývoje plůdku ryb ale nejsou příliš nadějné.
|
host ::
RSS.