|
|
Kubánské zahraniční mise v Africe v 60. letech 20. století a Československo
Kotrman, Václav ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
1 Abstrakt Od poloviny padesátých let 20. století vedla skupina v čele s Fidelem Castrem boj za svržení prezidenta Fulgencia Batisty. Poté, co se jim to na Nový rok 1959 povedlo, změnila nová, revoluční kubánská vláda strategii ve všech oblastech řízení státu. Jedním z nejviditelnějších okruhů byla změna zahraniční politiky. Kuba začala vystupovat nejen suverénně vůči okolním zemím, což vedlo k roztržce se Spojenými státy, ale snažila se aktivně vyvážet svůj model revoluce. Hlavními iniciátory v této oblasti byli Ernesto "Che" Guevara a Fidel Castro. První oblastí, kam se Havana snažila exportovat revoluci, byla blízká Latinská Amerika. Všechny pokusy tam ale počátkem šedesátých let selhaly. Ve stejné době probíhaly dekolonizační procesy napříč africkým kontinentem, kam už v polovině roku 1959 odjel na rozsáhlou cestu Guevara. V Egyptě navázal první kontakty s tamními revolučními lídry a následně informoval Havanu o situaci. Kubáncům byl blízký socialistický charakter řady revolučních hnutí, proto vztah s nimi rozšiřovala. První pomoc do Afriky vyslala Kuba už na konci roku 1961, konkrétně do Alžírska, které bojovalo za nezávislost na Francii už od roku 1954. Alžírsko se prohlubováním vzájemných vztahů stalo vstupní branou Kubánců do Afriky. Jejich další mise následovaly do řady dalších afrických zemí, z...
|
host ::
RSS.