|
|
Moderní trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii
Skřivánková, Vendula ; Vlašic, František (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá moderními trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii, které se používají nebo se začínají používat v technické praxi. Nejprve jsou uvedeny principy konvenční (analogové) radiografie, která spočívá ve vytváření viditelného obrazu prozařovaného objektu na radiografický film. Další část je věnována digitální radiografii a radioskopii. Jde o digitalizaci stávajících rentgenových snímků na filmech, použití paměťových fólií, polovodičových detektorů a počítačovou tomografii.
|
|
|
Vady skiagramů
JECHOVÁ, Kateřina
Cílem mé práce bylo zjištění a dokumentování výskytu chybných skiagramů ve všech typech zobrazování, což znamená klasické filmy, nepřímá digitalizace computed radiography (CR), přímá digitalizace digital radiography (DR). Výzkumná otázka zněla "Zvyšuje se množství vadných skiagramů se zvyšujícím se počtem vyšetření?" Dokumentovala jsem výskyt chybných skiagramů v nemocnici České Budějovice za období leden 2013 až prosinec 2015. Práce je rozdělena na historii vzniku zobrazovacích médií a zobrazování pomocí všech typů zobrazení. Chybné skiagramy jsem rozdělila dle vzniku na vady způsobené obsluhou, vady způsobené pacientem a na vady vzniklé při zpracování. Při stoupajícím počtu vyšetření musí logicky stoupat i chybovost, tato úměra se však z dostupných statistik nepodařila prokázat neboť na počet vadných skiagramů mají velký vliv další faktory jako je zaškolení personálu a nákup nových přístrojů. Co se však prokázat podařilo je přímá úměra mezi počtem opakovaných vyšetření a chybou radilogického asistenta. Při stále stoupajícím počtu vyšetření a se zaváděním nové přístrojové vyšetřovací techniky a při rotaci pracovníků (nástupy absolventů, jak radiologických asistentů, tak lékařů jejich zapracování) je výskyt chybných skiagramů v nesouladu se stoupajícím počtem vyšetření. Sledování chybných skiagramů je v Nemocnici České Budějovice indikátorem kvality zobrazení, kdy je horní hranice stanovena na 2,5%. Ve sledovaném období se pohybuje v rozmezí od 0,2% do 1,76%. Pracovníci jsou každý měsíc a souhrnně jednou v roce seznamováni s počty a typy chybných skiagramů, aby se tyto chyby co nejvíce eliminovaly.
|
|
|
Moderní trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii
Skřivánková, Vendula ; Vlašic, František (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá moderními trendy a postupy v prozařovacích metodách v defektoskopii, které se používají nebo se začínají používat v technické praxi. Nejprve jsou uvedeny principy konvenční (analogové) radiografie, která spočívá ve vytváření viditelného obrazu prozařovaného objektu na radiografický film. Další část je věnována digitální radiografii a radioskopii. Jde o digitalizaci stávajících rentgenových snímků na filmech, použití paměťových fólií, polovodičových detektorů a počítačovou tomografii.
|
|
|
RADIAČNÍ ZÁTĚŽ PACIENTŮ PŘI DIGITÁLNÍ A KONVENČNÍ RADIOGRAFII
KRAINA, Aleš
Zavedení digitálního provozu ve své podstatě znamená přechod z klasické tzv. film-fóliové snímkovací techniky (SFR {--} Screen {--} Film {--} Radiography) nejčastěji na nepřímou digitalizaci (CR {--} Computed Radiography), nebo přímou digitalizaci (DR {--} Direct Radiography). Tyto metody digitalizace se vzájemně liší použitím různých typů diagnostických přístrojů a zařízení pro digitalizaci obrazu. Použití jednotlivých metod však může mít za důsledek rozdíl ve velikosti dopadové a absorbované dávky v orgánech u pacientů podstupujících vyšetření pomocí ionizujícího záření. Cílem této práce je vzájemné srovnání jednotlivých metod (SFR, CR, DR) běžně používaných pro digitalizaci obrazu v závislosti na radiační zátěži pacientů. Radiační zátěž jsem porovnával jednak měřením vstupní povrchové kermy na fantomech a také porovnáním klinických výsledků získaných z KAP metru. Pro ověření klinických výsledku jsem zvolil tři nejčastěji prováděná vyšetření a to lebky, hrudníku a břicha. Důvodem tohoto výběru byla četnost a míra radiační zátěže. Naměřené výsledky byly srovnány s dostupnou zahraniční literaturou. Z naměřených výsledků je patrné, že přímá radiografie vede k radikální redukci dávky na pacienta. V případě nepřímé digitalizace CR nelze obecně říci, že zde dochází ke snížení dávky na pacienta. Z naměřených a publikovaných hodnot vyplívá, že mezi jednotlivými výrobci CR systémů (Fuji, Kodak, Konica, atd.) jsou velké rozdíly, které buď vedou anebo nevedou, oproti konvenční skiagrafii SFR, ke snížení radiační zátěže. Dle měření uvedených v této práci, lze konstatovat, že použití kvalitní CR technologie vede až k polovičnímu poklesu radiační zátěže oproti SFR.
|
|
|
Digitalizace, výhody a nevýhody, srovnání s analogovou metodou zpracování RTG i s ohledem na dávky záření
TONCROVÁ, Silvie
Od objevení rtg paprsků uběhla již řada let, přesto je vyšetřování pomocí rentgenového záření i dnes jedním z nejčastější užívaných vyšetření. V průběhu let trvání radiologického oboru byly vyvinuty výkonné rentgenové přístroje pro základní skiaskopické a skiagrafické metody. V posledních desetiletích se u rentgenových přístrojů stále více uplatňuje výpočetní technika, která se stala také základem nových rentgenových vyšetřovacích metod a digitalizace se tak dostává i do oboru rentgenové diagnostiky. Cílem mé práce bylo porovnat výhody a nevýhody digitálního zpracování rtg obrazu oproti analogové metodě, porovnání ekonomických a provozních nákladů těchto systémů a dávek na jednotlivých přístrojích. Srovnání jsem prováděla na odděleních se systémy přímé digitalizace, nepřímé digitalizace a s analogovým zpracováním obrazu. Moje hypotéza, že při použití digitálních přístrojů je radiační zátěž pro pacienta nižší, byla potvrzena. Je to dobře patrné z tabulek a grafů, které dokumentují výsledky mého měření. Uvádím zde základní popis vzniku a tvorby rentgenového obrazu podle jednotlivých systémů, některé legislativní požadavky, vysvětlení základních pojmů a technické údaje o použitých diagnostických přístrojích. Tato práce je názornou ukázkou, že digitalizace v radiodiagnostice přispívá ke snížení dávky záření pro pacienta a pro velká zdravotnická zařízení je ekonomicky výhodnější. Digitalizované systémy jsou sice náročnější na softwarové vybavení pro vytvoření obrazu, ale správnou manipulací usnadňují a urychlují práci radiologického asistenta a tím i zlepšují kvalitu péče o pacienta.
|
|
|
Dopad digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta
MAREK, David
Předložená bakalářská práce se zabývá dopadem digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta. V roce 2006 jsem se zúčastnil odborného semináře pořádaného firmou AURA-GROUP, který byl zaměřen na digitalizaci modalit ve zdravotnictví. Toto téma si mi zdálo natolik zajímavé a perspektivní z pohledu práce radiologických asistentů, že jsem se rozhodl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti a jaké bude porovnání metody analogového a digitálního zobrazování z pohledu těchto asistentů v praxi, a přiblížit nároky na práci radiologického asistenta jak v analogovém, tak v digitálním provozu. V teoretické části je obecně popsán princip rentgenového záření s malým pohledem do minulosti, metoda analogového a digitálního zobrazování a současné způsoby archivace. V této části je zmapován současný stav v radiologii a jsou zde popsány principy jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody i s výhledem do budoucna. V praktické části jsem se rozhodl ověřit hypotézu, že digitální zobrazování je v praxi výhodnější než zobrazování analogové. V rámci kvantitativní metodologie byla užita metoda zjištění údajů formou dotazníku. Tento dotazník byl předložen pracovníkům na radiologických pracovištích a výsledky byly poté statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Výzkumný vzorek byl sestaven z pracovníků radiologických pracovišť v nemocnici v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Pro účely tohoto výzkumu jsem nerozlišoval věkové kategorie ani stupeň vzdělání ani žádná jiná kritéria. To znamená, že tento výběr nebyl nijak selektován a má dle mého názoru dostatečnou oporu jak v teorii, tak i v praxi, a tudíž i dostatečnou vypovídající hodnotu vzhledem ke znalostem a zkušenostem radiologických asistentů. Výsledky této práce potvrdily hypotézu a ukázalo se, že digitalizace má kladný dopad na praktickou činnost radiologického asistenta při využití postprocessingových úprav, archivaci snímků pomocí systému PACS a zejména oceňují to, že odpadá tzv. mokrý proces. V celkovém výčtu je třeba vidět i výhody ekonomické, neboť i ty jsou v dnešní době jedním z hlavních kritérií rozvoje nových způsobů činnosti ve zdravotnictví. To, že při digitální metodě zobrazování odpadnou v provozu nemocnice náklady na filmy, chemikálie, archivační kapacity (místnosti a personál) přináší nemalé ekonomické výhody.
|
host ::
RSS.