|
|
Kvalita života dítěte se vzácným kožním onemocněním
KOUBOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá vzácným kožním onemocněním zvaným ichtyóza, která je pro většinu populace neznámá. Jedná se o vzácné genetické onemocnění, které se projevuje odlišným vzhledem pokožky a špatnou termoregulací těla. Cílem práce je zmapovat specifika života dětí s tímto onemocněním a poukázat na aspekty kvality života dětí s touto diagnózou a jejich rodin. Teoretická část se zabývá historií, diagnostikou, popisem příznaků, příčinami vzniku i péčí o jedince s tímto onemocněním. Pro naplnění cílů praktické části diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum v designu případové studie se zaměřením na popis komplexní péče a subjektivního vnímání kvality života oslovených jedinců s uvedeným onemocněním a jejich rodin.
|
|
| |
|
|
Dodržování ústní hygieny při poskytování komplexní péče u seniorů
ŠTĚCHOVÁ, Pavla
Tématem této bakalářské práce je dodržování ústní hygieny při poskytování komplexní péče u seniorů. Podle odborné literatury neustále roste počet seniorů, kteří mají potíže s chrupem, nebo již chrup vůbec nemají (Pacovský, 1994). Nejčastěji se tak děje proto, že v seniorském věku narůstají motorické a kognitivní obtíže. Také se však zvyšuje míra závislosti hospitalizovaných seniorů na ošetřovatelském personálu. Dentální hygiena je navíc velmi často prováděna chybně (Kubíčková, 2012), nebo pouze v minimálním rozsahu. Z nedodržení, nebo špatného provedení ústní hygieny mohou však vznikat nejrůznější komplikace, jako například vznik zubního kazu, zubního plaku, nebo tvorba zubního kamene (Preclíková, 2015). Cílem této bakalářské práce je zjistit rozdíly v dodržování ústní hygieny u seniorů mobilních, částečně imobilních a zcela imobilních. Také se zabývá důvody vedoucí k nedodržování ústní hygieny u seniorů. K těmto cílům jsou vytvořeny tři výzkumné otázky (VO). První VO zní: Jaké existují rozdíly v dodržování ústní hygieny u seniorů mobilních, částečně imobilních a zcela imobilních? Druhá VO: Jaké jsou důvody existence těchto rozdílů u dodržování ústní hygieny u seniorů? Poslední, třetí VO: Jak zdravotní sestry provádějí ústní hygienu u seniorů mobilních, částečně imobilních a zcela imobilních? Pro výzkumnou část této práce je zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pro získání potřebných dat se používá metoda zúčastněného pozorování, které probíhá na vybraných odděleních zdravotnického zařízení jihočeského kraje. Vypozorovaná data se zaznamenávají do záznamového archu (Příloha 1). Získané údaje jsou zpracovány metodou kódování a rozděleny do sedmi kategorií, a několika podkategorií. Pro druhou část výzkumného šetření se zvolila metoda nestrukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů s pacienty seniory, na doplnění a ověření vypozorovaných dat. Každý rozhovor je po domluvě nahrán a následně je zhotoven jeho doslovný přepis (Příloha 2). Získaná data musí být zakódována na základě vnitřní podobnosti jednotlivých kódů, které byly v doslovných přepisech rozhovorů barevně odlišeny (Příloha 3). Výsledky tohoto výzkumného šetření poukazují na to, že nejméně kvalitní a ucelená péče týkající se ústní hygieny je poskytována imobilním pacientům seniorům. Výsledky také odhalily rozdíly v poskytované péči napříč pozorovanými odděleními. Vzhledem k tomu, že tato práce byla psána na základě mých zkušeností s nedodržováním ústní hygieny, tak i přesto bylo zjištěno, že získané závěry svědčí o provádění ústní hygieny u pacientů seniorů, avšak ne v takové míře, rozsahu a kvalitě, v jaké by tomu mělo být. Díky této práci byly odhaleny ale i jiné nedostatky, na které by bylo vhodné přikládat větší význam a nezanedbávat je.
|
|
|
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty
KREJČÍ, Andrea
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty, je péčí, jejímž hlavním úkolem a cílem je podpořit zdraví dítěte jako celek nebo, je-li narušeno, vrátit jej k normě. Dětské ozdravovny jsou zdravotnická zařízení, která poskytují dlouhodobou preventivní péči svým dětským klientům a svými komplexními léčebnými a rehabilitačními metodami, v celém průběhu ozdravného pobytu, se snaží o dosažení optimalizace zdravotního stavu dítěte a o eliminaci možných dopadů. Ozdravné pobyty doporučuje dětský lékař. Obecně se ozdravné pobyty poskytují dětem ve věku 3 až 15 let. Ozdravné pobyty jsou hrazeny všemi zdravotními pojišťovnami. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné možnosti využití nabídky ozdravných pobytů v ČR a jak je využívána nabídka pobytů specificky v horských klimatických podmínkách. Dále bylo cílem práce zjistit, které faktory ovlivňují skutečnost, že některé děti využívají ozdravné pobyty opakovaně. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla využita metoda dotazování a jako technika sběru dat byl použit písemný dotazník. K výzkumu byli vybráni rodiče či jiní rodinní příslušníci dětí předškolního věku, kteří se alespoň jedenkrát zúčastnili ozdravného pobytu společně se svým dítětem/dětmi. Výzkum byl prováděn v Dětské ozdravovně Javorník na Šumavě a proběhl v průběhu měsíců ledna a února 2007. Hypotéza, týkající se toho, že možnost využití nabídky ozdravných pobytů dětí předškolního věku ovlivňují především sociálně ekonomické faktory se nepotvrdila. Bylo totiž zjištěno, že důležitou roli v této problematice, kromě socioekonomických faktorů, zaujímá i revizní lékař. Druhá hypotéza, týkající se toho, že opakované využití nabídky ozdravných pobytů nesouvisí přímo s léčebným efektem předchozích pobytů se též nepotvrdila, neboť důvody, které vedou doprovod k rozhodnutí poslat dítě/děti na ozdravný pobyt opět, souvisí přímo s tím, že právě absolvovaný pobyt pomohl jejich dítěti/dětem zlepšit jeho zdravotní stav.
|
host ::
RSS.