|
|
Hnizdní parazitismus poláka velkého - proteomická analýza
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Piálková, Radka (oponent)
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus (VHP) je situace, kdy samice (parazit) klade vejce do hnízda jiné samice (hostitele) stejného druhu. Hnízdo poté opouští a neposkytuje následnou rodičovskou péči, tj. inkubaci a péči o mláďata. Rozeznat parazitické vejce nebo mládě od hostitelského je obtížné, jelikož morfologické rozdíly nejsou příliš zřetelné. VHP byl zaznamenán u více než 234 druhů ptáků a jeho frekvence se liší jak mezi druhy, tak mezi populacemi jednoho druhu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo popsat míru parazitismu u dvou studovaných populací poláka velkého (Aythya ferina). Terénní práce probíhaly v průběhu let 2004-2006 v Biosférické rezervaci Třeboňsko a v letech 2008-2010 v CHKO Poodří. Odhalila jsme relativně vysokou míru VHP, která na Třeboňsku odpovídala 72 % (41) hnízd a 32 % (165) vajec a v CHKO Poodří 93 % (39) hnízd a 37 % (153) vajec. Na Třeboňsku byl celkový průměrný počet vajec ve snůšce zhruba 9 a průměrná velikost snůšky bez parazitických vajec byla zhruba 6. V Poodří byla průměrná velikost snůšky 10, bez parazitických vajec 6. Průměrný počet parazitických vajec v hnízdě byl tedy 3 resp. 4. Dále bylo prokázáno, že parazitické snůšky jsou větší než snůšky, které parazitované nebyly. V CHKO Poodří klesal počet hostitelských vajec ve snůšce v závislosti na počtu...
|
|
|
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
|
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
|
Hnizdní parazitismus poláka velkého - proteomická analýza
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Piálková, Radka (oponent)
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus (VHP) je situace, kdy samice (parazit) klade vejce do hnízda jiné samice (hostitele) stejného druhu. Hnízdo poté opouští a neposkytuje následnou rodičovskou péči, tj. inkubaci a péči o mláďata. Rozeznat parazitické vejce nebo mládě od hostitelského je obtížné, jelikož morfologické rozdíly nejsou příliš zřetelné. VHP byl zaznamenán u více než 234 druhů ptáků a jeho frekvence se liší jak mezi druhy, tak mezi populacemi jednoho druhu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo popsat míru parazitismu u dvou studovaných populací poláka velkého (Aythya ferina). Terénní práce probíhaly v průběhu let 2004-2006 v Biosférické rezervaci Třeboňsko a v letech 2008-2010 v CHKO Poodří. Odhalila jsme relativně vysokou míru VHP, která na Třeboňsku odpovídala 72 % (41) hnízd a 32 % (165) vajec a v CHKO Poodří 93 % (39) hnízd a 37 % (153) vajec. Na Třeboňsku byl celkový průměrný počet vajec ve snůšce zhruba 9 a průměrná velikost snůšky bez parazitických vajec byla zhruba 6. V Poodří byla průměrná velikost snůšky 10, bez parazitických vajec 6. Průměrný počet parazitických vajec v hnízdě byl tedy 3 resp. 4. Dále bylo prokázáno, že parazitické snůšky jsou větší než snůšky, které parazitované nebyly. V CHKO Poodří klesal počet hostitelských vajec ve snůšce v závislosti na počtu...
|
|
| |
host ::
RSS.