|
|
Arktická jezera: současný zooplankton, subfosilní záznam a rekonstrukce minulého vývoje, s důrazem na Svalbard
Sejbalová, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Arktické oblasti mají vlivem malého přísunu energie jednoduché potravní sítě, a proto se zde rychleji projevují změny. V arktických oblastech je mnoho jezer různých typů. Na dně těchto jezer se po dlouhá tisíciletí shromažďují zbytky různých organismů. Nejčastěji jsou to pakomáři (Chironomidae), rozsivky (Diatomeae) a perloočky (Cladocera), kterými se hlavně zabývá moje práce. Perloočky se v sedimentech jezer dobře zachovávají. Nachází se zde hlavně jejich chitinozní krunýře, hlavové štíty, a také efípia. U některých druhů se zachovávají pouze drobné úlomky jejich těl. Tyto zbytky jsou využívány v paleolimnologických studiích. Ze složení společenstev perlooček v současnosti lze vyvodit vztahy určitých druhů nebo skupin druhů k určitým faktorům prostředí a pomocí těchto vztahů lze rekonstruovat vývoj jezera i jeho okolí v minulosti. Nejčastější jsou rekonstrukce teploty, hloubky jezera a úživnosti. Ze znalosti reakce organismů na změny podmínek lze předpovídat, jak budou společenstva reagovat na změny v budoucnosti. Moje budoucí práce se bude zabývat analýzou perlooček z kóru odebraného z jezera Garmaksla, které se nachází v centrální části Svalbardu, proto je Svalbard něj tato práce zaměřena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv perifytonu na rozvoj zooplanktonu v rybnících
TŘEŠŇÁKOVÁ, Nikola
Ve své bakalářské práci jsem studovala rozvoj zooplanktonu ve 12 pokusných rybnících s odchovem juvenilního candáta obecného (Sander lucioperca). V rybnících byly nainstalovány dva různé typy substrátů pro zvýšení výskytu rybničního perifytonu a následný rozvoj ostatních potravních organismů s konečným cílem zvýšit produkci plůdku candáta. Odběry zooplanktonu proběhly na pokusnictví VÚRH JU ve Vodňanech v třítýdenních intervalech jak u první fáze (22. 4. - 2. 6. 2014), tak u druhé fáze (16. 6. - 8. 9. 2014). Vzorky zooplanktonu byly získány přefiltrováním odebrané vody přes tři síta o velikosti ok 71, 189 a 526 mikrometrů. Mým úkolem bylo určit druhové a velikostní složení zooplanktonu v rybnících s různými substráty. Zatímco v první fázi byl sledován rozvoj zooplanktonu v rybnících se substráty z přírodního (vřesovec) a umělého (geotextilie) materiálu společně s rybníky bez substrátové podpory, v druhé fázi byla z důvodu negativních zkušeností namísto substrátu z geotextilie zvolena podpora produkce candáta nasazením potravních ryb larev kapra obecného (Cyprinus carpio) a amura bílého (Ctenopharyngodon idella). V první fázi experimentu nebyl statisticky prokázán vliv testovaných substrátů (dále variant) na druhovou diverzitu, a na početnost zooplanktonu. Nejvyšších průměrných hodnot početností zooplanktonu bylo dosaženo ve variantě se substrátem z vřesovce (829 + - 572 ind.l -1 ), naopak varianta se substrátem z geotextilie vykazovala nejnižší průměrné hodnoty početností (658 + - 502 ind.l -1 ). Zdá se, že substrát z přírodního materiálu má pozitivní vliv na rozvoj zooplanktonu v rybnících. Tento pozitivní vliv však nebyl v druhé fázi experimentu potvrzen. Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti zooplanktonu bylo dosaženo u varianty s potravní rybou (407 + - 154 ind.l -1 ) a nejnižší u varianty se substrátem z vřesovce (349 + - 215,2 ind.l -1 ). Vliv testovaných variant v druhé fázi nebyl statisticky prokázán ani u početností, ani u druhové diverzity zooplanktonu.
|
|
|
Hodnocení kvality prostředí Novomlýnského rybníka (k.ú. Nová Bystřice)
NOVOTNÁ, Barbora
Byla sledována sezónní dynamika zooplanktonu, zoobentosu, zastoupení rybí obsádky a hydrochemické a limnologické ukazatele po jednu sezónu, v roce 2014, v lokalitě Novomlýnského rybníka (PP Homolka Vojířov) v blízkosti Nové Bystřice. Podle výsledků byly hodnoceny vlivy podílející se na kvalitě prostředí této malé vodní nádrže. Měření i odběry probíhaly vždy jedenkrát měsíčně od dubna do října (vyjma června) a to v pelagiálu nádrže v jejím nejhlubším místě. Odběr ryb pro stanovení rybí obsádky proběhl jedenkrát, v dubnu téhož roku. Zároveň proběhla dvě měření a odběry na přítoku a odtoku z nádrže. Výsledky tohoto pozorování mohou být užitečné při plánování a managementu vodního hospodaření v nádrži s cílem toto prostředí oživit a popdpořit zastoupení velkého zooplanktonu, hlavně větších filtrujících zástupců rodu Cladocera, který v nádrži chybí.
|
|
|
Druhové složení zooplanktonu vybraných rybníku v oblasti Javořické vrchoviny
IŠTOK, Tomáš
Bylo studováno druhové složení rybničního zooplanktonu vybraných rybníku v oblasti Javořické vrchoviny, v okolí Nové Bystřice a Slavonic. Vzorkován byl pelagiál a na vybraných lokalitách i litorál rybníků. Při výběru vzorkovaných lokalit byl kladen důraz na výběr lokalit s historickým, předpokládaným či aktuálním výskytem Heterocope saliens, která se vyskytuje na lokalitách s rybníky v okolí rašelinišť a vodním prostředí s nižším pH. Tyto lokality jsou zpravidla extenzivně obhospodařovány. Bylo nalezeno 69 druhů (24 Cladocera, 15 Copepoda, 30 Rotatoria). Byla potvrzena hypotéza, že největší druhové spektrum zooplanktonu najdeme na mezotrofních lokalitách s mírným rybářským hospodařením.
|
|
|
Vliv přikrmování kapra na druhové složení a dynamiku společensta zooplanktonu rybnících
ŠAUER, Pavel
Cílem práce byl rozbor vlivu přikrmování, v rybnících s obsádkou kapra obecného (Cyprinus carpio), na druhové složení a dynamiku společenstva zooplanktonu. Teoretická část popisuje společenstva planktonních orgnismů, sezónní dynamiku zooplanktonu, hospodaření na rybnících, potravu kapra a metodiku. Praktická část se zabývá na základě získaných vzorků rozborem druhového složení a dynamikou společenstev planktonních organismů.
|
|
|
Biodiverzita perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy
KOSÍK, Miroslav
Byla studována biodiverzita planktonních korýšů, perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy nacházející se v jižních Čechách. Sledovány byly jak rybniční tak i nerybniční lokality (tůně, rybniční stoky, písník a řeka). Vzorkován byl pelagiál i litorál rybníků. Na celkovém území bylo zaznamenáno velké druhové bohatství korýšů. Celkem 65 druhů (Copepoda 21 druhy a Cladocera 44 druhy). Byla potvrzena hypotéza, že s růstem intenzity rybářského hospodaření a zhušťováním (zvyšováním) obsádek, dochází k poklesu diverzity zooplanktonu v pelagiálu. Potlačené druhy dokáží přežít v menších prostorech (v litorálech, stokách, tůních, v rybnících s nízkou obsádkou a jiných nerybničních lokalitách), kde na ně není vyvíjen takový predační tlak. Na ploše většího území, bohatého na rozličné typy vodních ekosystémů, s rozumnou intenzitou hospodaření, tak diverzita druhů neklesá, nebo jen mírně. Také byly porovnány různé metody odběrů, z hlediska efektivity zachycení druhů,se nejlépe osvědčila metoda prolovení litorálních partií.
|
host ::
RSS.