|
| |
|
|
Dodržování ženevských úmluv a Dodatkových protokolů v ozbrojených konfliktech od roku 1990.
ČERMÁKOVÁ, Irena
S ozbrojenými konflikty se lidstvo potýká celá staletí. Téměř vždy je důvodem ozbrojeného konfliktu nadvláda nad určitým územím. Pokud se zaměříme na ozbrojené konflikty nám nejbližší historie, je jasné, že mezi ně patří první a druhá světová válka. Tyto dvě války zapříčinily tisíce mrtvých na všech stranách a velké strádání civilního obyvatelstva. Po druhé světové válce se mohlo zdát, že je ozbrojeným konfliktům konec. Přesto následovala válka v Korey či ve Vietnamu, kde opět umírali nevinní civilisté. To je ale více než padesát let stará historie. Bohužel se ozbrojené konflikty stále opakují a od roku 1990 jich bylo více než sto dvacet. Nejsou to sice války takového rozsahu, kdy je zapojený celý svět, ale na svědomí mají také statisíce mrtvých. Trendem konfliktů po studené válce je nepochybně zabíjení civilního obyvatelstva. Bohužel se poměr ztrát na ozbrojených silách a civilistech rapidně změnil. Zejména v Africe jsou poměrně malé ztráty na bojujících jednotkách. Civilisté ale umírají po statisících. Důvody ozbrojených konfliktů po studené válce jsou různé. Ve většině případů, se ale jedná o území a s ním spojené etnické čistky, nebo o bohatství, kterým jsou např. v Africe diamanty. Úkolem mé diplomové práce bylo upozornit na stálé ohrožování základních lidských práv, která jsou v ozbrojených konfliktech naprosto ignorována. V teoretické části diplomové práce je popsáno Mezinárodní humanitární právo, které by mělo být základem pro ozbrojené konflikty. Jsou zde popsány základní zásady Mezinárodního humanitárního práva a typy ozbrojených konfliktů podle Mezinárodního humanitárního práva. V Teoretické části jsou dále popsány některé z článků Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů, které v ozbrojených konfliktech od roku 1990 bývají nejčastěji používané a které jsou velmi závažné. Vzhledem k množství ozbrojených konfliktů od roku 1990, kterých bylo více než 120, je v práci uvedeno deset vybraných ozbrojených konfliktů. Ve vybraných konfliktech jsou popsány jednotlivé válečné zločiny, které byly na civilním obyvatelstvu páchány. Tyto zločiny jsou podobné v zemích, které jsou společné kulturou či mentalitou. V afrických státech dochází ke stejným zločinům. Rozdíl je většinou v měřítku páchání těchto válečných zločinů. Stejně tak je tomu i v konfliktech na území bývalé Jugoslávie. V diplomové práci byly požity rozhovory s účastníky některých ozbrojených konfliktů, které značně pomáhají k bližšímu pochopení válečných zločinů, které byly během ozbrojených konfliktů páchané. Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a MS Excel.
|
|
|
Připravenost civilního obyvatelstva poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události
ULBRICHOVÁ, Dagmar
První pomoc představuje první, nesmírně důležitý článek celého zdravotnického záchranného řetězce. Nutnost poskytnout první pomoc může nastat kdykoliv, protože současná moderní doba přináší spoustu nových rizik, která mohou být příčinou celé řady mimořádných událostí s následky pro jednotlivce i skupiny lidí či celé populace. Proto v odborné přípravě obyvatel musí být kladen důraz na výuku poskytování první pomoci, neboť takováto příprava snižuje zranitelnost a zvyšuje odolnost obyvatelstva vůči mimořádným událostem, kterých stále přibývá. Cílem práce bylo posoudit, zda je civilní obyvatelstvo připraveno poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události. Pro naplnění uvedeného cíle a k získání informací potřebných ke zpracování výsledků průzkumu byla zvolena metoda dotazníku a metoda analytické sondáže. Dotazník se skládal z 15 předem připravených otázek. Otázky dotazníku byly rozčleněny do čtyř částí podle konkrétních stanovených cílů. Dotazníkové šetření probíhalo v Jihočeském kraji v městě Tábor. Cílový soubor tvořilo celkem 250 respondentů obou pohlaví náhodně vybraných ve čtyřech různých věkových kategoriích. První věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 10- 20 let, druhou věkovou kategorii tvořila skupina respondentů ve věku 20- 40 let, třetí věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 40- 60 let a poslední věkovou kategorii tvořili respondenti starší 60 let. Připravenost obyvatelstva byla zkoumána ve třech úrovních, a to znalostní úroveň, emoční a zkušenostní úroveň a motivační úroveň. Stanovená hypotéza: Civilní obyvatelstvo je připraveno poskytnout první pomoc v souladu s platnými standardy první pomoci, byla na těchto třech úrovních potvrzena pouze částečně. Z diplomové práce vyplynuly i vedlejší výsledky týkající se posouzení zranitelnosti a odolnosti obyvatelstva při poskytování první pomoci za mimořádných událostí. Jedním z vedlejších výstupů je zjištění, že se senioři jeví, jako výrazně nejzranitelnější, naopak věková kategorie 20- 40 let se jeví, jako výrazně nejodolnější. Pokusila jsem se v rámci možností a rozsahu své diplomové práce přispět určitou měrou k objasnění důležitých aspektů možných vlivů na ochotu a kvalitu při poskytování první pomoci a upozornit na důležitost vzdělávání v oblasti první pomoci.
|
host ::
RSS.