| |
|
Píseň svatého Vojtěcha. Tradice písně Hospodine pomiluj ny, svatovojtěšská legenda a pražský Slovanský klášter
Slavický, Tomáš
Studie se zabývá dějinami recepce nejstarší české duchovní písně Hospodine pomiluj ny. Původ textu, poprvé zapsaného ve 14. století se dnes datuje do 10.-11. století, struktura textu i nápěvu je odvozena ze západního typu litanií v církevní slovanštině. Dějiny recepce této písně zahrnují její využití v různých funkcích, náležejících formě litanie (v rámci liturgie, při královské korunovaci, před bitvami, v čase nebezpečí, pro získání odpustků). Dlouhá tradice písně zahrnuje několik různých - i historizujících - redakcí. Dvě různé tradice recepce písně se krátce protly v liturgii Emauzského kláštera (s kostele zasvěceným mj. sv. Vojtěchovi, domnělému autorovi písně) ve 14. století. Lze doložit též souvislost mezi melodií písně Hospodine pomiluj ny a tradicí hlaholského zpěvu v Chorvatsku.
|
| |
|
Zřícenina hradu Dívčí Kámen
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je historie a stavební vývoj jihočeského hradu Dívčí Kámen, který se nachází v blízkosti bývalého keltského oppida Třísov a dnes je majetkem městysu Křemže. Práce také mimo jiné obsahuje historii užívání hradu, který nechali vystavět rožmberští bratři Petr, Oldřich, Jan a Jošt ? synové Petra I. z Rožmberka. Hrad byl založen v roce 1349, kdy Karel IV. udělil Rožmberkům právo k jeho výstavbě a ti jeho název poněmčili. Proto se o něm v pramenech můžeme dočíst také jako o Maidštejnu, Majdštejnu nebo Menštejnu. Již v roce 1541 se pak prameny o hradu zmiňují jako o opuštěném. Má práce je rozdělena na tři důležité části ? pravěká historie, středověká historie a současný stav. V těchto kapitolách jsem se zaměřila na archeologické průzkumy v oblasti hradu, jeho založení, podobu stavby, chod a správu a v té poslední popisuji podobu hradu, která se nám dochovala do dnešních dnů. Na hradě se dochovaly jak zdi palácového jádra, složeného ze západního a z východního paláce, tak i hradby horního hradu a jeho hospodářského zázemí. Naproti tomu okrouhlá hláska, původně stojící nad řekou na východním cípu staveniště, je zcela srovnána se zemí. Dále se zachovaly i zbytky několika bran, bašt a úzký vstupní koridor. Stále jsou znatelné trosky opevnění latránu.
|