Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.