|
|
Metoda tzv. standardních svíček k určování vzdáleností ve vesmíru
Mádlová, Tereza ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Mészáros, Attila (oponent)
Cílem práce je obohacení znalostí čtenáře o existujících metodách určování vzdáleností ve vesmíru, studie se zabývá zejména historií vývoje těchto me- tod, fyzikálním popisem problematiky a průběžnými výsledky. Především se práce zabývá metodou tzv. standardních svíček. Nejprve jsou objasněny zá- kladní informace, jejichž znalost je nutná ke studiu metod měření vzdáleností ve vesmíru, dále pak práce podrobně popisuje problematiku významných his- torických událostí či objevů, které se týkají těchto metod. Přes zmíněná témata se dostaneme k významnému důsledku znalosti metody standardních svíček, tedy k hlubšímu poznání teorie o rozpínání vesmíru. 1
|
|
|
Distance to nearby galaxies
Šándorová, Ivana ; Zasche, Petr (vedoucí práce) ; Wolf, Marek (oponent)
Názov práce: Vzdialenost' k blízkym galaxiám Autor: Ivana Šándorová Ústav: Astronomický ústav Univerzity Karlovej Vedúci bakalárskej práce: doc. RNDr. Petr Zasche, Ph.D., Astronomický ústav Univerzity Karlovej Abstrakt: Táto práca sa zaoberá štúdiom premenných hviezd. Konkrétne štúdiom jasnosti cefeid vo Vel'kom Magellanovom mračne. Dáta na naše štúdium boli získané z fotometric- kých pozorovaní hviezdného pol'a Vel'kého Magellanovho mračna (súradnice stredu pol'a: RA: 5◦13 36 , DE: −69h 22m 42s) pomocou dánskeho 1,54 m teleskopu, ktorý sa nachádza na observatóriu La Silla v Čile. Hlavným ciel'om práce bolo určit' vzdialenost' k tejto gala- xii metódou "period - luminosity relation" pre cefeidy. Študovali sme 13 cefeíd, ktoré sme porovnávali s jednou nepremennou hviezdou. Priemerná hodnota modulu vzdialenosti nám vyšla ako (18,42 ± 0,40) mag, pričom v najnovšom článku (Pietrzi'nski, G. a iní, 2019) uvá- dzajú hodnotu (18,477 ± 0,004 (štatistická) ± 0,026 (systematická)) mag. Na spracovanie fotometrických meraní sa využil program SIPS (Scientific Image Processing System), čo je software vytvorený na meranie a spracovanie snímkov hviezdnej oblohy. Na tvorbu a úpravu svetelných kriviek bol použitý vlastný program. Kl'účové slová: galaxia, premenné hviezdy, cefeidy, modul vzdialenosti 1
|
|
|
Survey of the basic cosmological discoveries from years 1910-1930
Liška, Andrej ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Křížek, Michal (oponent)
Mezi lety 1910-1930 se uskutečnilo velké množství astronomických ob- jevů. Henrietta Swan Leavittová objevila relaci mezi svítivostí a periodou u Ce- pheid, které se díky tomu stali indikátory vzdáleností ve vesmíru. Na základě tohto vztahu v roce 1925 Edwin Powell Hubble vypočítal vzdálenost k naší sou- sední Galaxii M31. Neúnavné zkoumání mlhovin Vesta Melvina Sliphera přineslo velmi důležitý poměr mezi červenými a modrými posunmy elektromagnetického spektra, kde jednoznačně dominují ty červené. V roce 1927 Georges Edouard Le- maître odvodil nezávisle na Alexandrovi Friedmannovi Hubbleův zákon z Einstei- nových polných rovnic gravitace. O dva roky později, Hubble definitivně vyjádřil lineární chování mezi červeným posunem a vzdáleností. 1
|
|
|
CCD fotometrie proměnných objektů v blízkých galaxiích
Kára, Jan ; Wolf, Marek (vedoucí práce) ; Zasche, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá studiem proměnných hvězd v Malém Magellanově mračnu s využitím časové řady fotometrických snímků hvězdného pole NGC 330, které byly pořízeny 1,54-metrovým dánským teleskopem na observatoři La Silla v Chile v letech 2012 - 2016. Cílem práce je sestavení světelných křivek proměnných hvězd a určení periody proměnnosti v případě, kdy jsou změny jasnosti hvězdy periodické. U některých hvězd byla k určení periody použita data z dříve publikovaných pracích, čímž došlo k pokrytí delšího časového úseku a tím i zvýšení přesnosti určování periody. V práci je také uveden přehled některých typů proměnných hvězd a mechanismů způsobujících jejich proměnnost. Práce se zaměřuje především na cefeidy, které je možné díky vztahu mezi jejich absolutní hvězdnou velikostí a periodou pulzací využít k určování vzdáleností ve vesmíru.
|
|
|
Metoda tzv. standardních svíček k určování vzdáleností ve vesmíru
Mádlová, Tereza ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Mészáros, Attila (oponent)
Cílem práce je obohacení znalostí čtenáře o existujících metodách určování vzdáleností ve vesmíru, studie se zabývá zejména historií vývoje těchto me- tod, fyzikálním popisem problematiky a průběžnými výsledky. Především se práce zabývá metodou tzv. standardních svíček. Nejprve jsou objasněny zá- kladní informace, jejichž znalost je nutná ke studiu metod měření vzdáleností ve vesmíru, dále pak práce podrobně popisuje problematiku významných his- torických událostí či objevů, které se týkají těchto metod. Přes zmíněná témata se dostaneme k významnému důsledku znalosti metody standardních svíček, tedy k hlubšímu poznání teorie o rozpínání vesmíru. 1
|
host ::
RSS.