|
|
Porovnání užitkových vlastností mezi plemeny králíků velký světlý stříbřitý a kalifornský
Sysel, Zdeněk
V literární části se bakalářská práce zabývá historií chovu králíků a jejich stavů v České republice. Dále je zde zmíněno rozdělení plemen na základě jejich hmotností a využívaná technologie chovu v drobnochovu i faremním chovu. Část je věnována užitkovým vlastnostem, jako je růstová schopnost a jatečná výtěžnost. V návaznosti na užitkové vlastnosti je charakterizováno králičí maso a produkce kožek. V experimentální části je popsáno porovnání užitkových vlastností plemen Kalifornský a Velký světle stříbřitý v drobnochovu. Pozorovaní jedinci byli od 6. týdne po narození pravidelně váženi a v 18. týdnech poraženi. Lepších denních přírůstků dosahovalo plemeno Velký světlý stříbřitý, a to 35,84 g před odstavem a 22,25 g po odstavu. Nejvyšší přírůstky byly u obou plemen zaznamenány v období 7. – 11. týdnech věku. Po porážce byla vypočítána jatečná výtěžnost a jatečně upravená těla obou plemen opět porovnána. Průměrná porážková hmotnost Kalifornského plemene činila 2262 g a jatečná výtěžnost 54 %. U plemene Velký světle stříbřitý byla navážena průměrná porážková hmotnost 2777 g a jatečná výtěžnost vypočtena na 56 %. Plemeno Kalifornské vynikalo váhovou vyrovnaností jedinců bez ohledu na pohlaví, u plemene VSS byla lepší růstová schopnost pozorována u samic.
|
|
|
Vyhodnocení kvality králičího masa
Laciná, Monika
Tato diplomová práce na téma Vyhodnocení kvality králičího masa byla zpracována za účelem zjištění nutriční a technologické kvality masa chovaných králíků v domácím prostředí. Králíci byli vychováni, vykrmeni a poraženi u jedné chovatelky. Celkem se vybralo 21 králíků ze 3 vrhů, které byly vykrmeny a poraženy v odlišném období. Experiment byl rozdělen dle pohlaví na samce a samice a dále na jednotlivé vrhy 1-3. Na levé zadní stehenní svalovině se prováděly tyto rozbory: Vaznost vody, svalové pigmenty, hodnota pH, kolagenní bílkoviny, diametr svalového vlákna, barva masa, sušina, intramuskulární tuk, bílkoviny, popeloviny a mastné kyseliny. Všechny 3 vrhy byly poraženy v rozmezí 124-126 dnů. V základních parametrech (věk, porážková hmotnost, hmotnost stehna, jatečná výtěžnost, výtěžnost stehna, denní přírůstek) nebyl statisticky významný rozdíl ani mezi pohlavím ani mezi jednotlivými vrhy. Rozdíl (p≤0,05) byl zpozorován až v technologických parametrech u barvy masa v hodnotě L* mezi vrhem 1 s průměrem 66,55 a vrhem 3 s průměrem 60,65.V nutričních ukazatelích byly zpozorovány rozdíly opět mezi jednotlivými vrhy. Vrh 1 spolu s vrhem 2 měl nižší sušinu a bílkoviny oproti vrhu 3. Popeloviny měl ale vyšší vrh 1 oproti vrhu 3. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo stanoveno v mastných kyselinách mezi jednotlivými vrhy. Byly zde rozdíly mezi obsahem MUFA, PUFA a v poměru n6/n3. Nejvyšší obsah PUFA měl vrh 1 (25,62 %), který byl odchován a vykrmen během letního období, nejnižší obsah měl vrh 3 (18,92 %), který byl odchován a vykrmen přes zimní období. Mezi samcem a samicí byly statisticky průkazné rozdíly minimální. Statisticky průkazný (p≤0,05) rozdíl byl zjištěn pouze v obsahu kyseliny γ-linolenové, kde samci měli průměrnou hodnotu 0,10 % a samice 0,06 % a u kyseliny eikosapentaenové. Samci měli v průměru obsah této kyseliny 0,05 % a samice 0,09 %. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že jsme neprokázali významný vliv pohlaví králíků na kvalitu masa. Ta byla významně ovlivněna obdobím, kdy byli králíci vykrmováni.
|
host ::
RSS.