|
|
Identifikace mrtvol a kostrových nálezů
Voráčová, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Abstrakt/Shrnutí Nález mrtvoly či kostrového nálezu (dále jen "ostatky") vyvolá řadu otázek, jednou z nich je i otázka totožnosti ostatků. Právě na tuto otázku nám může dát odpověď kriminalistická identifikace za pomoci některé ze svých metod. Cílem mé diplomové práce je vytvoření stručného přehledu v současné době nejpoužívanějších metod sloužících k identifikaci ostatků a představit čtenáři jejich základy, možnosti a omezení. Pro lepší pochopení tématu jsem zařadila i část týkající se ostatků a jejich změn po smrti. V této práci se zaměřím pouze na ty části vědních oborů, které jsou relevantní pro identifikaci ostatků, stejně tak jako u informačních systémů se zaměřuji pouze na informace, které systémy shromažďují a vyhodnocují v případech týkajících se ostatků neznámé totožnosti. Ve své práci jsem zvolila postup od obecných pojmů, dělení kriminalistické identifikace, činností při nálezu až po jednotlivé metody identifikace, informační systémy a příklady z praxe. Práce je členěna do deseti kapitol. V první kapitole se zabývám základními pojmy souvisejícími se smrtí. V druhé kapitole přiblížím pojem kriminalistická identifikace, její druhy a metody. Do této kapitoly jsem zařadila i statistické údaje od roku 2015. Ve třetí kapitole se zabývám postupem při nálezu ostatků, ohledáním a pitvou. Do kapitol čtyři...
|
|
|
Identifikace mrtvol a kostrových nálezů
Voráčová, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Abstrakt/Shrnutí Nález mrtvoly či kostrového nálezu (dále jen "ostatky") vyvolá řadu otázek, jednou z nich je i otázka totožnosti ostatků. Právě na tuto otázku nám může dát odpověď kriminalistická identifikace za pomoci některé ze svých metod. Cílem mé diplomové práce je vytvoření stručného přehledu v současné době nejpoužívanějších metod sloužících k identifikaci ostatků a představit čtenáři jejich základy, možnosti a omezení. Pro lepší pochopení tématu jsem zařadila i část týkající se ostatků a jejich změn po smrti. V této práci se zaměřím pouze na ty části vědních oborů, které jsou relevantní pro identifikaci ostatků, stejně tak jako u informačních systémů se zaměřuji pouze na informace, které systémy shromažďují a vyhodnocují v případech týkajících se ostatků neznámé totožnosti. Ve své práci jsem zvolila postup od obecných pojmů, dělení kriminalistické identifikace, činností při nálezu až po jednotlivé metody identifikace, informační systémy a příklady z praxe. Práce je členěna do deseti kapitol. V první kapitole se zabývám základními pojmy souvisejícími se smrtí. V druhé kapitole přiblížím pojem kriminalistická identifikace, její druhy a metody. Do této kapitoly jsem zařadila i statistické údaje od roku 2015. Ve třetí kapitole se zabývám postupem při nálezu ostatků, ohledáním a pitvou. Do kapitol čtyři...
|
|
|
Faktory ovlivňující složení hmyzích společenstev na malých mršinách
Máslo, Petr ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Čížek, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem velikosti kadaveru na složení společenstva bezobratlých na kadaverech malých savců. Zkoumán byl vliv velikosti kadaveru na celkovou abundanci bezobratlých, densitu a druhovou bohatost společenstva, zastoupení jednotlivých ekologických gild a velikostní preference zaznamenaných taxonů. Pokusy probíhaly v roce 2014 na lučních biotopech ve třech termínech - na jaře, v létě a na podzim. Použity byly tři velikostní kategorie kadaverů: myš (20 g), malý potkan (100 g) a velký potkan (400 - 500 g). Velikost kadaveru má zásadní vliv na abundanci přítomných bezobratlých, větší kadavery jsou obývány početnějšími společenstvy. Abundance společenstva stoupá rovnoměrně s rostoucí hmotností kadaveru, densita společenstva tedy zůstává konstantní. Větší kadavery také hostí druhově bohatší společenstva. Dominantní ekologickou gildou jsou nekrofágové, především bzučivkovití (Diptera: Calliphoridae). Velikostní preference jednotlivých taxonů je různá, nekrofágové a predátoři preferují spíše větší kadavery, omnivorní hrobaříci (Coleoptera:Silphidae) preferují kadavery spíše menší. Pohlaví mrchožroutovitých (Silphidae) nemá vliv na velikostní preference, samci i samice stejného druhu mají preference velmi podobné. Klíčová slova Efemerní habitat, kadaver, nekrobiont, velikost, abundance,...
|
|
| |
|
|
Řešení hromadných nákaz zvířat v působnosti obcí s rozšířenou působností
PLACEK, Jiří
Hromadné nákazy zvířat jsou v dnešní době velmi aktuální a společnost se s těmito mimořádnými situacemi setkává čím dál tím častěji. V případě vzniku hromadné nákazy zvířat může dojít k přímému ohrožení života, zdraví a majetku lidí. Většinou se bude však jednat o sekundární dopady především na hospodaření, ekonomiku a psychiku chovatelů, kteří poměrně v krátké časové době přijdou i o velké počty zvířat s dočasným vyřazením chovatelských zařízení z provozu. V této práci se zabývám řešení likvidace hromadných nákaz zvířat na území obcí s rozšířenou působností. Ty to činnosti jsou již zpracovány pro daná území, v havarijních a krizových plánech kraje. Dále se zabývám různými možnostmi likvidace zvířat a činnostmi jednotlivých složek IZS, státních orgánů, orgánů samosprávy a právnických osob při řešení těchto událostí. Jednou z možností likvidace nakažených zvířat je použití agregátu na výrobu nehořlavého plynu. Tento agregát byl prvotně zkonstruován na likvidaci požáru senážních věží. Lze jej však použít i k likvidaci nakažených zvířat, např. chovné drůbeže a selat. Principem této metody je vytěsnění kyslíku oxidem uhličitým z uzavřeného prostoru, případně vývinu oxidu uhelnatého, čímž dojde usmrcení zvířat. Z ekonomického hlediska je tento postup méně náročný, vyžaduje však důkladné utěsnění objektu.
|
|
|
Příprava psa pro nasazení při mimořádné události (zemětřesení, povodně, lavina, vyhledání výbušnin)
HONČÍK, Václav
Jednou z mnoha oblastí využívání psů, je záchrana člověka, který se nachází v ohrožení života a zdraví. V dnešní době, s narůstajícím počtem přírodních katastrof a častých teroristických útoků je takové využití čím dál častější. K tomu, abychom mohli připraveného psa úspěšně využít, předchází složitý proces výchovy a výcviku. Ve své práci jsem popsal základní výcvik psa a výcvik směřující k ovládání speciálních činností, jakými jsou vyhledání zavalených osob v ruinách, v lavinách nebo vyhledávání nástražných výbušných systémů. Vzhledem k rozsáhlosti tématu jsem podrobně nepopisoval výcvik všech cviků, které musí pes zvládnout, ale jen těch, které považuji za důležité pro záchranářskou praxi. Využil jsem dostupnou literaturu v oblasti výchovy a výcviku psů, odborné články a metodické pokyny. Dále pak vlastní zkušenosti s výcvikem služebních psů a odborné znalosti ze seminářů a absolvovaných kurzů. Vytvořil jsem ucelený přehled přípravy psa a způsob výcviku důležitých disciplin, které se využívají při mimořádných událostech k záchraně lidských životů. Práce koresponduje s podobnými pracemi od jiných autorů.
|
|
|
Facultative scavenging on invertebrate cadavers
FOLTAN, Pavel
The Ph.D. thesis enclosed focuses on various implications of scavenging by generalist predators on invertebrate cadavers. Comparison of the retention time for invertebrate cadavers in the field, with the detection period for decaying slug material in the guts of the predators is presented and indicates that PCR-based techniques are not able to distinguish between predated and scavenged food items. Disappearance rates for invertebrate cadavers in the field, together with generealist predator preference for dead prey were estimated and their implication on survival strategies of entomopathogenic and molluscicidal nematodes in the cadavers is discussed. Two different strategies were investigated and are presentd in the thesis.
|
host ::
RSS.