|
|
Vyhledávání nejvzdálenějšího prvku v bezdrátové senzorové síti
Pfudl, Tomáš ; Morávek, Patrik (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se ve své první části zaměřuje na efektivitu komunikace při selekci referenčních uzlů během bezkotevní lokalizace v sítích WSN. V této části jsou pro-zkoumány dva bezkotevní lokalizační algoritmy AFL a CRP. Selekce referencí probíhá metodou hledání nejvzdálenějšího prvku v síti. Poznatky získané o selekci referencí a komunikační náročnosti těchto algoritmů jsou dále využity ve druhé části práce, která je zaměřena na odstranění nedostatků v komunikaci a následně na návrh nového algoritmu pro selekci referencí. Princip nově navrženého algoritmu CASRU (Centralizovaný Al-goritmus pro Selekci Referenčních Uzlů) vychází z algoritmu CRP. Dochází v něm k tvoření stromové struktury a následně k filtrování komunikace v této struktuře. Oproti CRP avšak dosahuje mnohem větší úspěšnosti selekce na náhodně rozložených sítích a přitom snižuje množství komunikační zátěže.
|
|
|
Zánětlivá odpověď po implantaci absorbovatelných koronárních stentů vs. lékových stentů druhé generace.
Novotný, Vojtěch ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Kala, Petr (oponent) ; Kočka, Viktor (oponent)
Souhrn Koncept vstřebatelných stentů (BVS) vznikl již v 90. letech 20. století, prvním komerčně dostupným koronárním vstřebatelným stentem byl nicméně Absorb BVS v roce 2011. Disertační práce se zabývá aspekty práce s tímto typem BVS a jeho použitím v reálné praxi. Zaměřili jsme se na zkoumání zánětlivé odpovědi po implantaci Absorb BVS ve srovnání s osvědčeným metalickým lékovým stentem 2. generace (DES). V úvodu práce je systematicky rozebrána problematika BVS od historie, přes složení BVS a techniku implantace až po dostupná literární data. Druhým tématem je zánětlivá odpověď po implantaci koronárních stentů, přinášíme přehled dostupných dat ze studií a představení zánětlivých markerů, které jsme v hlavní práci stanovovali. Předkládaná práce zahrnuje tři hlavní studie. Pilotní studii, ve které jsme ověřili v literatuře popisovanou systémovou zánětlivou odpověď na trauma koronární tepny způsobenou provedením perkutánní koronární intervence. Ověřili jsme, že zvolené laboratorně stanovené markery systémového zánětu (hs-CRP, IL-6 a sérový amyloid A) signifikantně stoupají v čase 24/48 hodin od provedení PCI oproti bazální hodnotě. Na tuto pilotní studii přímo navazovala Randomizovaná studie, ve které jsme na základě randomizace implantovali pacientům se stabilními formami ICHS dva různé typy stentů -...
|
|
|
Parodontální patogeny a systémové markery v etiologii a diagnostice onemocnění parodontu a kardiovaskulárního systému.
Myšák, Jaroslav ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Izakovičová Hollá, Lydie (oponent) ; Markovská, Neda (oponent)
Parodontitis je primárně onemocnění postihující závěsný aparát zubu, a tudíž týkající se dutiny ústní, ovšem její souvislost s řadou systémových onemocnění je dnes zjevná. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, v jehož etiologii hrají významnou roli orální mikroorganismy a jejich interakce s imunitním systémem hostitele. Díky prudkému rozvoji DNA diagnostických metod v posledních cca. 15 letech došlo k významnému rozšíření spektra identifikovaných orálních mikroorganismů a zároveň byly značně zpřesněny představy o přiřazení konkrétních taxonů k parodontálnímu zdraví či nemoci. Sekvenační metody také přinášejí nové možnosti ve studiu vztahu parodontitis s onemocněními jako jsou např. diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, CMP, plicní infekce, onemocnění ledvin aj. Předkládaná práce je zaměřena na využití sekvenačních metod pro porovnání taxonomického složení mikrobiálního společenstva dutiny ústní a tkání aortální chlopně u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) a rozvinutou chronickou parodontitis. Pro charakterizaci taxonomického složení mikrobiomu ze studovaných tkání byla využita metoda 454 pyrosekvenování variabilního úseku IV-V bakteriální 16S rDNA. Přítomné taxony byly určeny na základě porovnání získaných sekvencí s databází HOMD (Human Oral Microbiome Database). Společnou...
|
|
|
Porovnání hladiny ferritinu s hodnotami CRP a rychlosti sedimentace erytrocytů jakožto markery akutní fáze zánětu
STRUČKOVÁ, Daniela
Cílem práce je porovnat hladiny ferritinu, CRP a rychlosti sedimentace erytrocytů. Ferritin a CRP patří mezi bílkoviny akutní fáze, které jsou ve zvýšených množstvích tvořeny při zánětlivých stavech a některých chorobách. CRP je pro vysokou citlivost jedním z nejdůležitějších reaktantů akutní fáze, zvyšuje se již čtyři hodiny po navození reakce akutní fáze a v průběhu prvních dnů vzroste i více než stokrát. CRP bylo měřeno na analyzátoru Beckman Coulter AU 680 za pomoci reakce antigen-protilátka a fotometrického měření. Měření ferritinu na analyzátoru Architect probíhá jako dvoustupňová imunoanalýza za použití imunologické chemiluminiscenční mikročástice. Výsledná reakce je měřena v optickém systému. Vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů je časté vyšetření, ačkoli není specifické pro určitou chorobu. Přesto je využitelné při diagnostice či pro sledování účinnosti terapie. Na analyzátoru Alifax Test je principem jejího měření sledování agregační kapacity erytrocytů prostřednictvím optické denzity. Tyto tři parametry byly změřeny u 1000 pacientů, byla vypočtena ratia všech naměřených hodnot a ta byla mezi sebou porovnávána za pomoci lineárních regresivních grafů a z nich vypočítaných korelačních koeficientů. Korelační koeficienty prokázaly nízký stupeň závislosti mezi hodnotami ferritinu a CRP a mezi hodnotami CRP a věkem. Střední stupeň závislosti byl prokázán mezi parametry ferritin a ESR, mezi parametry CRP a ESR a mezi věkem a ferritinem a věkem a ESR. Veškeré odběry byly provedeny lege artis, podle pokynů standardního operačního postupu firmy synlab czech, s.r.o. Po odběru byly tyto vzorky změřeny v laboratoři synlab czech, s.r.o., Vrbenská 197/23, České Budějovice.
|
|
|
Laboratorní metody používané v diagnostice Bechtěrevovy choroby
FAROVÁ, Veronika
Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit se s laboratorními metodami, které se používají při diagnostice Bechtěrevovy choroby. Pro diagnostiku Bechtěrevovy choroby je velmi důležitým markerem HLA-B27, který se screeningově určuje pomocí průtokového cytometru a poté se jeho přítomnost potvrdí nebo vyvrátí pomocí molekulárně-biologických metod. Dalším laboratorním vyšetřením, které je podstatné při záchytu a sledování aktivity Bechtěrevovy choroby, je stanovení hladiny C-reaktivního proteinu, který je ukazatel zánětlivé reakce v těle pacienta. Posledním vyšetřením, se kterým jsem se seznámila, bylo stanovení rychlosti sedimentace erytrocytů, které se používá též jako ukazatel probíhajícího zánětu v těle. V teoretické části jsem se věnovala především definici Bechtěrevovy choroby. Zabývala jsem se tím, jaké jsou příznaky choroby, dále podle jakých kritérií je nemoc diagnostikována a jaká léčba se používá. V druhém okruhu teoretické části jsem se zaměřila především na HLA-komplex, který je vysoce spjatý s Bechtěrevovou chorobou. Zabývala jsem se především strukturou a prezentací antigenů pomocí HLA molekul I. třídy. Dále jsem se zmínila o stavbě a funkci C-reaktivního proteinu. V praktické části jsem popsala laboratorní metody, které se používají při diagnostice Bechtěrevovy choroby. První metodou, kterou jsem si vyzkoušela, bylo screeningové vyšetření markeru HLA-B27 pomocí průtokové cytometrie. Uvedla jsem, jak má vypadat odběr biologického materiálu, postup přípravy vzorku a postup při analýze na průtokovém cytometru. Na závěr této části jsem vložila ukázku výsledků analýzy, jak vypadá výsledek negativní, výsledek pozitivní a výsledek, který se nachází v šedé zóně. Jako druhou metodu jsem uvedla genetické typizování molekuly HLA-B27, které se provádí pomocí real time PCR. Uvedla jsem preanalytickou část a postup přípravy. Dále jsem se zabývala měřením hladiny C-reaktivního proteinu pomocí nefelometrie a poté jsem uvedla vyšetření pomocí testovacího proužku. Poslední metodou, kterou jsem si vyzkoušela, bylo měření rychlosti sedimentace erytrocytů, kde jsem uvedla princip metody, dále postup měření a na závěr referenční hodnoty. V poslední části mé bakalářské práce jsem zpracovala data získaná z Fakultní nemocnici v Motole z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol. Za rok 2017 bylo vyšetřeno na marker HLA- B27 celkem 452 pacientů a z toho bylo 75 pozitivních. Dále jsem pracovala pouze s HLA-B27 pozitivními pacienty. Zkoumala jsem rozložení pohlaví, jaký je věk HLA-B27 pozitivních pacientů a jejich diagnóza.
|
|
|
Vyhledávání nejvzdálenějšího prvku v bezdrátové senzorové síti
Pfudl, Tomáš ; Morávek, Patrik (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se ve své první části zaměřuje na efektivitu komunikace při selekci referenčních uzlů během bezkotevní lokalizace v sítích WSN. V této části jsou pro-zkoumány dva bezkotevní lokalizační algoritmy AFL a CRP. Selekce referencí probíhá metodou hledání nejvzdálenějšího prvku v síti. Poznatky získané o selekci referencí a komunikační náročnosti těchto algoritmů jsou dále využity ve druhé části práce, která je zaměřena na odstranění nedostatků v komunikaci a následně na návrh nového algoritmu pro selekci referencí. Princip nově navrženého algoritmu CASRU (Centralizovaný Al-goritmus pro Selekci Referenčních Uzlů) vychází z algoritmu CRP. Dochází v něm k tvoření stromové struktury a následně k filtrování komunikace v této struktuře. Oproti CRP avšak dosahuje mnohem větší úspěšnosti selekce na náhodně rozložených sítích a přitom snižuje množství komunikační zátěže.
|
host ::
RSS.