|
|
QoS v systému UMTS
Kavan, Radovan ; Hanus, Stanislav (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o kvalitě služeb QoS (Quality of Service) v systému UMTS. Termín kvalita služeb je v poslední době velice používaným, a to nejen v počítačových sítích ale stále více také v sítích mobilních. Nynější systém 2. generace (2G) GSM umožňuje pouze omezeně využívat funkce QoS. Systém UMTS je již systémem 3. generace (3G) a kvalita služeb je v něm zastoupena ve větší míře a je zajišťována několika algoritmy a funkcemi. Jednotlivé funkce QoS umožňují efektivní využití rádiového rozhranní, zajišťují udržení plánovaného pokrytí oblasti a nabízejí vysokou spektrální účinnost. Funkce zajišťující kvalitu služeb jsou nazývány funkcemi RRM (Radio Resource Management). V systému UMTS existuje pět základních funkcí, kterými jsou Admission control (AC), Power control (PC), Load control (LC), Handover control (HC) a Packet scheduler (PS). Jedná se o funkce řízení přístupu do sítě, řízení výkonu, regulace zatížení sítě, řízení handoveru a plánování toku paketů (bitové rychlosti). Poslední tři funkce se obvykle označují souhrnným názvem Congestion control, tedy kontrola přetížení sítě. Diskutován je vrstvový model UMTS, rozdělení jednotlivých služeb systému, jednotlivé provozní třídy a také koncept 3GPP. V práci je pozornost zaměřena na algoritmus Admission control, tedy řízení přístupu do sítě, a to ve směru uplinku a na odlišné způsoby přístupu k modelování zátěže v buňce. Jednotlivé přístupy jsou simulovány v programu MATLAB. Na závěr je diskutováno možné využití mechanismu v reálném systému.
|
|
|
Elektronicky řiditelné kmitočtové filtry s proudovými aktivními prvky
Suchánek, Tomáš ; Lattenberg, Ivo (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je studium možnosti elektronického řízení kmitočtových ?ltrů složených z aktivních prvků pracujících v proudovém módu. Hlavní možnosti řízení spo- čívají ve změně parametrů, nejčastěji to jsou činitel jakosti nebo mezní kmitočet. Jako aktivní prvky jsou uvažovány zejména CC (Current Convejor), říditelný proudový ze- silovač DACA (Digitally Adjustable Current Ampli?er), popř. kombinace s proudovým sledovačem MO-CF (Multiple Output Current Follower). Další část práce je zaměřena zejména na řízení výše uvedených parametrů pomocí digitálních potenciometrů a výběr vhodné ?ltrační struktury. Posledním úkolem bylo číslicové řízení parametrů pomocí PC a měření jeho vlastností.
|
|
| |
|
|
Návrh systému pro lokalizaci zdroje zvuku
Havelka, Martin ; Vechetová, Jana (oponent) ; Najman, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi lokalizace zdroje zvuku. Na začátku jsou obecně zmíněna možná hardwarová i softwarová řešení, z nichž jsou vybrané dvě použitelné metody a vhodné komponenty testovacího zařízení. Dále navazuje praktická část práce, kde jsou naprogramované algoritmy popsané. Důležitou součástí je následné testování. Pro vybrané mikrofonní pole je otestována přesnost v závislosti na změně počtu a rozmístění senzorů, vlivu okolního rušení a na umístění překážky v prostoru. Výstupem testů je zhodnocení funkčnosti a přesnosti pro obě použité metody.
|
|
|
Intermolecular interactions in proteins
Kysilka, Jiří ; Vondrášek, Jiří (vedoucí práce) ; Ettrich, Rüdiger (oponent) ; Banáš, Pavel (oponent)
Mezimolekulové interakce v proteinech - Abstrakt Mgr. Jiří Kysilka Nekovalentní interakce jsou zodpovědné za folding proteinů i za molekulární rozpoznávání během interakce proteinů s dalšími molekulami, například s různými ligandy, dalšími proteiny či molekulami solventu. Abychom těmto procesům, kterých se proteiny účastní, mohli porozumět, je třeba kvalitního popisu nekovalentních interakcí. Většina metod, které jsou výpočetně dostupné pro biologicky zajímavé systémy, však má problém se správným popisem disperzního členu. V této práci je využito korekční schéma DFT/CC pro výpočet interakčních energií malých molekul interagujících s grafitickým povrchem. Tyto výsledky slouží jako benchmark pro interakci funkčních skupin proteinů s hydrofobním prostředím. V následující části práce je zkoumána role nekovalentních interakcí při procesech protein-protein interakce a hydratace proteinu. Na souboru 69 proteinových dimerů byly lokalizovány interakční interface a bylo charakterizováno jejich složení. Bylo ukázáno, že interface dává přednost rozvětveným hydrofobním aminokyselinám (Ile, Leu, Val) a aromatickým aminokyselinám (Phe, Tyr), zatímco vylučuje nabité aminokyseliny kromě Arg. Relativní preference pro výběr interakčního partnera je podobný pro aminokyseliny na interface i uvnitř proteinu, avšak interakce párů...
|
|
|
Návrh systému pro lokalizaci zdroje zvuku
Havelka, Martin ; Vechetová, Jana (oponent) ; Najman, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi lokalizace zdroje zvuku. Na začátku jsou obecně zmíněna možná hardwarová i softwarová řešení, z nichž jsou vybrané dvě použitelné metody a vhodné komponenty testovacího zařízení. Dále navazuje praktická část práce, kde jsou naprogramované algoritmy popsané. Důležitou součástí je následné testování. Pro vybrané mikrofonní pole je otestována přesnost v závislosti na změně počtu a rozmístění senzorů, vlivu okolního rušení a na umístění překážky v prostoru. Výstupem testů je zhodnocení funkčnosti a přesnosti pro obě použité metody.
|
|
|
Intermolecular interactions in proteins
Kysilka, Jiří ; Vondrášek, Jiří (vedoucí práce) ; Ettrich, Rüdiger (oponent) ; Banáš, Pavel (oponent)
Mezimolekulové interakce v proteinech - Abstrakt Mgr. Jiří Kysilka Nekovalentní interakce jsou zodpovědné za folding proteinů i za molekulární rozpoznávání během interakce proteinů s dalšími molekulami, například s různými ligandy, dalšími proteiny či molekulami solventu. Abychom těmto procesům, kterých se proteiny účastní, mohli porozumět, je třeba kvalitního popisu nekovalentních interakcí. Většina metod, které jsou výpočetně dostupné pro biologicky zajímavé systémy, však má problém se správným popisem disperzního členu. V této práci je využito korekční schéma DFT/CC pro výpočet interakčních energií malých molekul interagujících s grafitickým povrchem. Tyto výsledky slouží jako benchmark pro interakci funkčních skupin proteinů s hydrofobním prostředím. V následující části práce je zkoumána role nekovalentních interakcí při procesech protein-protein interakce a hydratace proteinu. Na souboru 69 proteinových dimerů byly lokalizovány interakční interface a bylo charakterizováno jejich složení. Bylo ukázáno, že interface dává přednost rozvětveným hydrofobním aminokyselinám (Ile, Leu, Val) a aromatickým aminokyselinám (Phe, Tyr), zatímco vylučuje nabité aminokyseliny kromě Arg. Relativní preference pro výběr interakčního partnera je podobný pro aminokyseliny na interface i uvnitř proteinu, avšak interakce párů...
|
|
| |
|
|
Elektronicky řiditelné kmitočtové filtry s proudovými aktivními prvky
Suchánek, Tomáš ; Lattenberg, Ivo (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je studium možnosti elektronického řízení kmitočtových ?ltrů složených z aktivních prvků pracujících v proudovém módu. Hlavní možnosti řízení spo- čívají ve změně parametrů, nejčastěji to jsou činitel jakosti nebo mezní kmitočet. Jako aktivní prvky jsou uvažovány zejména CC (Current Convejor), říditelný proudový ze- silovač DACA (Digitally Adjustable Current Ampli?er), popř. kombinace s proudovým sledovačem MO-CF (Multiple Output Current Follower). Další část práce je zaměřena zejména na řízení výše uvedených parametrů pomocí digitálních potenciometrů a výběr vhodné ?ltrační struktury. Posledním úkolem bylo číslicové řízení parametrů pomocí PC a měření jeho vlastností.
|
|
|
QoS v systému UMTS
Kavan, Radovan ; Hanus, Stanislav (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o kvalitě služeb QoS (Quality of Service) v systému UMTS. Termín kvalita služeb je v poslední době velice používaným, a to nejen v počítačových sítích ale stále více také v sítích mobilních. Nynější systém 2. generace (2G) GSM umožňuje pouze omezeně využívat funkce QoS. Systém UMTS je již systémem 3. generace (3G) a kvalita služeb je v něm zastoupena ve větší míře a je zajišťována několika algoritmy a funkcemi. Jednotlivé funkce QoS umožňují efektivní využití rádiového rozhranní, zajišťují udržení plánovaného pokrytí oblasti a nabízejí vysokou spektrální účinnost. Funkce zajišťující kvalitu služeb jsou nazývány funkcemi RRM (Radio Resource Management). V systému UMTS existuje pět základních funkcí, kterými jsou Admission control (AC), Power control (PC), Load control (LC), Handover control (HC) a Packet scheduler (PS). Jedná se o funkce řízení přístupu do sítě, řízení výkonu, regulace zatížení sítě, řízení handoveru a plánování toku paketů (bitové rychlosti). Poslední tři funkce se obvykle označují souhrnným názvem Congestion control, tedy kontrola přetížení sítě. Diskutován je vrstvový model UMTS, rozdělení jednotlivých služeb systému, jednotlivé provozní třídy a také koncept 3GPP. V práci je pozornost zaměřena na algoritmus Admission control, tedy řízení přístupu do sítě, a to ve směru uplinku a na odlišné způsoby přístupu k modelování zátěže v buňce. Jednotlivé přístupy jsou simulovány v programu MATLAB. Na závěr je diskutováno možné využití mechanismu v reálném systému.
|
host ::
RSS.