Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovování uhlíku - 14 v plynných výpustech z jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuce v životním prostředí
VALÁŠEK, Michal
Tato práce pojednává o monitorování radiouhlíku v plynných výpustech jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuci v životním prostředí. Čtenář by měl získat ucelenou představu o úrovni monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v životním prostředí v jejím okolí. Práce je členěna na několik částí. V úvodní části je čtenář seznámen se základními informacemi z oblasti fyziky, chemie a radiobiologie vztahujícími se k problematice radiouhlíku. Je zde popsán vznik radiouhlíku ve VVER reaktoru, cesty uvolňování do životního prostředí a koloběh uhlíku v přírodě. Dále je zde popsán způsob monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v jejím okolí a souhrn platné legislativy České republiky vztahující se k radiační ochraně. Následující části se zabývají cíly práce, hypotézami a použitou metodikou. Výsledky jsou interpretovány formou tabulek a grafů. Diskuze výsledků je provedena v následující části. V závěru práce jsou shrnuty získané poznatky.
Sledování uhlíku 14 a tritia ve složkách životního prostředí
Světlík, Ivo ; Michálek, V. ; Tomeš, Marek ; Tomášková, Lenka
V rámci vyzvané přednášky byly presentovány časové řady a aktuální úrovně aktivit C-14 a H-3 ve vybraných složkách životního prostředí (atmosférický CO2, srážkové vody, biota). Rovněž zde byla diskutována problematika měření nízkých aktivit obou radionuklidů kapalinovou scintilační spektrometrií z hlediska možných rušivých vlivů a způsobů snižování reálných detekčních mezí u těchto stanovení.
Stanovení C-14 ve vzorcích listů z okolí jaderných elektráren
Světlík, Ivo ; Tomeš, Marek ; Brabcová, Kateřina ; Michálek, V. ; Tomášková, Lenka
Uhlík-14 je radionuklidem globálně se vyskytujícím radionuklidem částečně přirozeného původu. Tento radionuklid je čistým zářičem beta s poločasem přeměny 5730 let. Jeho největším současným umělým zdrojem jsou výpusti radionuklidů z jaderně-energetických zařízení. V porovnání s přirozenou produkcí jde však o výrazně menší množství. Ze všech radionuklidů, které jsou za normálního provozu jadernými elektrárnami s lehkovodním typem reaktorů uvolňovány do životního prostředí, je tento radionuklid odpovědný za největší příspěvek ke kolektivní efektivní dávce.V průběhu let 2002 a 2003 byly odebírány vzorky bioty v okolí JE Temelín a Dukovany (obě elektrárny jsou vybaveny lehkovodním typem reaktorů) a rovněž z pozaďových referenčních oblastech. Výsledky stanovení jsou porovnávány a diskutovány z hlediska vlivu jaderných elektráren na navýšení obsahu C-14 v blízkém okolí

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.