|
|
Využití supervize ve zdravotnických zařízeních
ZETKOVÁ, Bohumila
V teoretické části této diplomové práce jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k danému tématu, jako jsou supervize a zdravotnická zařízení. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a nakonec doplněn o dva polostandardizované rozhovory. Dotazníky byly rozeslány do zdravotnických zařízeních Zlínského a Jihočeského kraje. Rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení, jeden ve Zlínském kraji a jeden v Jihočeském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda skutečně dochází k provádění supervizí ve zdravotnických zařízení Jihočeského a Zlínského kraje. Dílčím cílem výzkumu bylo zmapovat četnost využití supervize v jednotlivých typech zdravotnických zařízení (ve dvou výše zmíněných krajích České republiky). Práce měla stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č.1 byla stanovena takto: ?Ve zdravotnických zařízeních Zlínského kraje je supervize častěji využívána než v Jihočeském kraji.? Hypotéza č.2 zněla: ?Častěji je supervize nařízena vedoucím pracovníkem a chápána zdravotními sestrami jako povinnost než jako prevence syndromu vyhoření?. Ani jedna ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Jestliže tato práce přiměje alespoň pár lidí k zamyšlení se nad problematikou supervize ve zdravotnických zařízeních, budu velmi ráda. Dále může posloužit jako studijní materiál pro studenty, vzdělávající se v oblasti zdravotnictví. A v neposlední řadě by mohla posloužit i jako počáteční impuls k provedení dalších výzkumů z oblasti supervize ve zdravotnických zařízení v jiných krajích.
|
|
|
Sestra a její péče o vlastní zdraví
ROUBALOVÁ, Gabriela
V této diplomové práci se zabýváme péčí sestry o její vlastní zdraví.Tato práce poukazuje na důležité oblasti péče o vlastní zdraví, dále na problematiku práce ve zdravotnictví a možnosti prevence. Největší podíl na zdraví sestry má životní styl, nebo - li způsob života. Mezi faktory ovlivňující zdraví zahrnujeme výživu, pitný režim, pohybovou aktivitu, psychickou zátěž, kouření, konzumaci léků, alkoholu a jiných návykových látek, kdy se tyto faktory významným způsobem podílí na poškození či podpoře zdraví.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů na základní škole
LEXOVÁ, Marie
Anotace Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Svým obsahem se zaměřuje na definování pojmu syndrom vyhoření (burn out) u učitelů na základní škole. První část práce se zabývá definováním pojmu burn out a také tím, jaký vztah mají mezi sebou pojmy stres a burnout. V další části práce jsou zpracovány jednotlivé fáze procesu vyhoření a jeho projevy. Následující část práce se zabývá příčinami vzniku stavu burn out. Kapitola další vysvětluje pojem pomáhající profese a zaměřuje se především na povolání učitele a na specifika tohoto povolání. Dále je věnována pozornost tomu, jaký vliv má syndrom vyhoření na výkon v povolání učitele. Závěrečná kapitola teoretické části je věnována možnostem zvládání a prevence syndromu vyhoření v povolání učitele. Praktická část byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření. Získané údaje slouží k porovnání výskytu projevů burn out u pedagogů s různou délkou pedagogické praxe. Cílem praktické části je porovnat to, zda má délka pedagogické praxe vliv na četnost projevů syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
|
Riziko moci v pomáhajících profesích
BÁRTEK, Lukáš
Práce se věnuje aspektům, které mohou představovat určité ?riziko? užití moci při výkonu pomáhajících profesí, přičemž se zaměřuje zejména na oblast sociální práce. V první části se práce zabývá základními pojmy, které jsou klíčové pro tuto problematiku. Věnuje pozornost moci jako takové, jejím specifikům a souvislostech v pomáhajících profesích. Dále se zaměřuje na charakteristiku pojmů jako pomáhající profese a sociální práce či na formulaci aspektů, které představují riziko nesprávného užití moci. Rovněž se věnuje tématice syndromu vyhoření, syndromu pomocníka či tématu supervize, jako oblastem, které s tématem úzce souvisí. Druhá část práce poukazuje na důležitost aplikace etiky v sociální práci a v pomáhajících profesích obecně. Vychází z hodnot, z kterých pomáhající profese vyvstávají a které jsou pro ně klíčové. Zaměřuje se na etický kodex sociálních pracovníků jako na pomůcku při řešení etických problémů a jeho opodstatnění v sociální práci. Pokouší se představit etické teorie, které jsou pro tuto oblast stěžejní a relevantní a na jejich základě dále vyvodit základní etické principy, které hrají důležitou roli v etickém zdůvodňování správného rozhodování a užívání moci v kontextu pomáhajících profesí. Cílem diplomové práce je popsat etický rámec pomáhajících profesí jako takových a následně analyzovat problém moci v pomáhajících profesích, na jehož základě formulovat základní etická východiska, která by měla být při výkonu pomáhajících profesí zohledněna.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Zvládání psychické zátěže sestrami
PAPEŽOVÁ, Marta
Práce ve zdravotnictví je velmi náročná a bezesporu patří mezi vysoce zátěžová povolání. Dokladem toho je celá řada rizikových faktorů, kterým jsou zdravotničtí pracovníci denně vystaveni, a také každoročně stoupající počet nemocí z povolání. Vedle fyzické náročnosti práce a rizika infekce se stává stále závažnějším problémem i psychická zátěž. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a je důležité se jí zabývat a snažit se o její řešení. Proto jsem si i toto téma zvolila. Sestry jsou dnes nuceny stále se přizpůsobovat změnám. Musí být flexibilní, vždy dobře informované, je nutné, aby rozuměly technice a bezchybně prováděly každodenní úkony. Od zdravotnických zařízení se očekává, že budou pracovat nejen kvalitně, ale i ekonomicky. Je tedy třeba odvádět co nejlepší práci s co nejnižšími náklady, čímž vznikají další rizikové faktory v povolání sester. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se sestrám daří zvládat každodenní psychickou zátěž při péči o pacienty, jak se dokáží se stresovými situacemi nebo případným syndromem vyhoření vyrovnat, a možný vliv psychické zátěže na poskytovanou péči. Dalším záměrem bylo zjistit, co sestry postrádají a co jim chybí ke zvládání této zátěže.
|
|
|
Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích.
JAMBOROVÁ, Lenka
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích`` jsem si vybrala z toho důvodu, že mě vždy zajímala práce sester v akutních ambulancích a také psychická náročnost této práce, která je na sestry v těchto ambulancích kladena Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu, je to individuální odpověď na nadměrně zatěžující fyzické, emoční nebo intelektuální požadavky. Komunikace se považuje za důležitý aspekt zdravotnické péče. Je základní a nedílnou součástí zdravotní péče, kterou sestry poskytují. Efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkostech a stresu. I když si to mnohokrát neuvědomujeme, posuzujeme pacienta hned při příchodu do ambulance. Jestli komunikuje, nebo je nervózní, zda má upravený zevnějšek, je na pojízdném křesle či chodí o berlích. Současné ošetřovatelství od sestry očekává, že je v oblasti svého samostatného působení uznávaným odborníkem. Syndrom vyhoření označuje duševní a tělesné vyčerpání nejčastěji u tzv. pomáhajících profesí. V české literatuře je syndrom vyhoření nejčastěji uváděn v kontextu problematiky osobnosti v ošetřovatelských profesích, u nichž jsou náplní práce služby druhým lidem. Pro uskutečnění výzkumu v rámci své bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, kdy byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím v akutních ambulancích. Šetření bylo provedeno v nemocnicích České Budějovice, Jindřichův Hradec, Praha Motol, v psychiatrické léčebně Jihlava a na poliklinice v Telči, vždy se souhlasem hlavních sester nemocnic. Tato práce si kladla za cíl zjistit, zda stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích. Hypotéza číslo 1 stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. I hypotéza číslo 2 stres ovlivňuje zdravotní stav sester v akutních ambulancích. A nakonec hypotéza číslo 3 dobrý kolektiv na pracovišti pozitivně ovlivňuje práci v akutní ambulanci se nám potvrdila. Tedy cíl byl splněn. Má práce může být využita jako pomocný materiál pro edukaci zdravotnického personálu v nemocniční praxi.
|
|
| |
host ::
RSS.