Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Geneticky modifikované potraviny a jejich potenciál, rizika a etika
Ševčíková, Miroslava
Diplomová práce se zabývá tématem geneticky upravených plodin a jejich etických souvislostí. V rámci literární rešerše byly shrnuty dosavadní poznatky o transgenních plodinách, příslušných biotechnologiích a mechanizmech samotné modifikace. Následně byly hodnoceny otázky legislativy platné jak pro Českou republiku, tak pro státy Evropské unie. Srovnávací metodou byla vyhodnocena pozitiva a negativa geneticky modifikovaných potravin, na něž navázalo dotazníkové šetření zaměřené na zjištění obecného povědomí obyvatelstva o GMO a jeho vnímaní. Byla stanovena hypotéza, že geneticky modifikované potraviny jsou řešením současné potravinové krize, která byla následně potvrzena, avšak s vážnými výhradami. Z výsledků vyplývá, že GMO jsou i přes své nesporné výhody a potenciál vnímány v ČR a Evropě spíše negativně, až skepticky, vzhledem k nedostatečně průkazným vědeckým výsledkům týkajícím se negativního vlivu těchto potravin na lidské zdraví.
Functional diversity of staphylinid beetles (Coleoptera: Staphylinidae) in maize fields: testing the possible effect of genetically modified, insect resistant maize
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Drabčíci jsou doporučenými bioindikátory pro posouzení rizika geneticky modifikované (GM) kukuřice exprimující Cry3Bb1 toxin pro životní prostředí před uvedením na trh. U 25 nejvíce zastoupených druhů drabčíků byla určena bionomie, potravní specializace, požadavky na teplotu a zařazení do velikostní skupiny (funkční skupiny). Tyto vlastnosti blíže specifikují výskyt drabčíků na pokusné lokalitě a potravní zdroje, které využívají, a determinují tak i pravděpodobný způsob kontaktu drabčíků s Cry3Bb1 toxinem. Vystavení drabčíků Cry toxinu v rostlinných zbytcích zaoraných do půdy bylo prokázáno přítomností saprofágních larev dvoukřídlého hmyzu, které jsou běžnou kořistí dravých druhů drabčíků a hostiteli parazitoidních druhů drabčíků. Statistické analýzy početnosti, Rao indexů a mnohorozměrná analýza distribuce jednotlivých kategorií funkčních skupin na pokusné lokalitě neodhalily žádný signifikantní vliv různých experimentálních ploch, včetně ploch osetých GM kukuřicí, na společenstvo drabčíků.
Vliv GM kukuřice na entomofaunu
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Předkládaná práce je zaměřená na studium vlivu geneticky modifikované (GM) kukuřice exprimující insekticidní Cry proteiny na životní prostředí. Vliv byl posuzován z hlediska rozdílů ve společenstvech členovců v porostech kukuřice na parcelách osetých GM kukuřicí a netransgenními hybridy kukuřice. Výsledky ukázaly, že abundance ani druhová bohatost členovců nebyla ovlivněna pěstováním GM kukuřice. V laboratorních experimentech byl zjišťován vliv kukuřice exprimující několik Cry proteinů na bezobratlé predátory. I přes prokázané vystavení predátorů Cry proteinům v potravě, nebyla pozorována akumulace Cry proteinů v predátorech a ani škodlivé účinky Cry proteinů na predátory. Výsledky také ukázaly důležitost predátorů v managementu vzniku rezistence cílových škůdců GM kukuřice v systému RIB (směs GM a netransgenního osiva).
Geneticky modifikované organismy - spása či hrozba?
VLÁŠKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá novodobým fenoménem geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala na základě vysoké aktuálnosti problematiky GMO, která je dle mého názoru v rámci České republiky tak trochu opomíjena. Stále více je akcentována prospěšnost biopotravin, na druhou stranu se i u nás vyskytuje poměrně značné množství potravin, které obsahují geneticky modifikované složky. Na tomto místě je ovšem nutné poznamenat, že mnozí spotřebitelé o tom nemají nejmenší tušení. Dílem je tomu tak kvůli špatné orientaci občanů ve složeních výrobků, která jsou často psána velmi malým a nečitelným písmem. Za hlavní cíl si tato práce klade zvýšení informovanosti o problematice geneticky modifikovaných organismů. Prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření jsem se snažila zjistit, jak se liší informovanost obyvatel v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, tj. 50 pro každý kraj. Jejich návratnost činila 100 %. Respondenti byli vybíráni náhodně. V rámci mé výzkumné práce jsem si vytyčila 4 základní hypotézy. Zaprvé, informovanost o GMO je velmi nízká. Tato hypotéza se potvrdila. Zadruhé, mezi respondenty převažuje názor o škodlivosti GMO. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož si většina respondentů (respektive 67 %) myslí, že GMO jsou zdraví škodlivé. Třetí hypotéza zněla následovně: většina dotazovaných se při nákupu primárně nezaměřuje na složení a původ potravin. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož pro stále více lidí hrají tyto informace velmi důležitou roli. Začtvrté, pro respondenty hraje při nákupu cena potravin větší roli než její kvalita. Tato hypotéza byla vyvrácena, jelikož většina respondentů (respektive 74 %) se při nákupu prioritně řídí poměrem ceny a kvality. Výsledky této práce mohou být dále využity pro osvětu obyvatel o problematice GMO v rámci celospolečenské diskuze.
Vliv geneticky modifikované kukuřice exprimující toxin Cry3Bb1 na necílové organizmy.
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Presented study compares impacts of the GM maize MON 88017 and the non-transgenic maize on the non-target invertebrates. The Diabrotica-resistant and herbicide-tolerant GM maize may become important for most of Europe as the spred of Diabrotica virgifera virgifera LeConte continues but its implementation has been hindered by fears of undesirable environmental effects. I confirmed that MON88017 expresses the insecticidal Cry3Bb1 toxin but I found no evidence of any negative impact on the monitored species. Both the composition and the species abundances of invertebrate communities were similar to those in the stands of the conventional non-transgenic maize varieties.
Zvláštnosti podnikání v biotechnologiích
Mikulášová, Jana ; Hartman, Ladislav (vedoucí práce) ; Spálenka, Daniel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na biotechnologie v zemědělství, konkrétně na pěstování Bt kukuřice a stav dané problematiky v České republice. Určuje, popisuje a hodnotí zvláštnosti pěstování této transgenní odrůdy a porovnává ho s pěstováním konvenčních odrůd. Zkoumá, zdali je použití biotechnologií pro českého zemědělce z podnikatelského hlediska výhodné.
Vývoj produkce GM potravin v České republice
Malina, Petr ; Slavíková, Lenka (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Ve své práci bych se rád zaměřil na zkoumání úspěšnosti pěstování geneticky modifikovaných rostlin na území České republiky. Položím si otázky, jak se v českém prostředí přistupuje k této problematice, jak si vedeme ve srovnání s ostatními státy EU a z jakého důvodu tomu tak je. Cílem práce bude provést analýzu toho, jak naši zemědělci využívají možnosti genetické modifikace a jak se jim to vyplácí. Jak se stavíme k argumentaci světových zastánců a odpůrců geneticky modifikovaných organismů? Na toto téma bych zároveň uvažoval o průzkumu mínění českých spotřebitelů. Na základě zkoumání těchto a podobných otázek bych si chtěl následně jako cíl vytyčit odhad potenciálu produkce GM potravin v českém prostředí v příštích letech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.