Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úprk před formou a za formou čili O formě a látce v díle Witolda Gombrowicze a Bruna Schulze
Blažková, Hana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
Witold Gombrowicz a Bruno Schulz - dva polští autoři, kteří začali tvořit mezi světovými válkami a jejichž jména bývají skloňována jako vrcholné příklady polské avantgardy. Hlavním tématem práce je jejich vztah k formě a látce, které jsou zároveň ústředním tématem jejich tvorby. Schulz popisuje svět jako neustálý pohyb - látka opouští své formy a znovu přebírá jiné, všechno bují, rozpadá se a znovu se formuje. Gombrowicz toto téma pojímá spíše psychologicko-společensky - formu využívá k reflexi mezilidských vztahů, k pojmenování společenských nešvarů a k utváření vlastního já. Práce je rozdělena do dvou částí - Analýza a Syntéza. Analýza se zabývá detailním rozborem motivů absolutní dívky a návratů v čase. Rozpracovává tyto obrazy v jejich explicitní podobě, jak je nalezneme v Gombrowiczově Ferdydurce a Schulzových povídkách Jaro a Penzista, následně je demaskuje v dalších dílech autorů. V Syntéze se spolu s pojmem tvůrčí práce objevuje teze, že Schulzem a Gombrowiczem vytvořené postavy jsou postavami nezvykle aktivními - to ony jsou původci neustálého rozvolňování a formování světa. Závěrečná kapitola Analýza, syntéza - svět pulsující se věnuje hledání světa nezformovaného, nepoznamenaného formou, jeho rytmu či pulsu.
Úprk před formou a za formou čili O formě a látce v díle Witolda Gombrowicze a Bruna Schulze
Blažková, Hana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
Witold Gombrowicz a Bruno Schulz - dva polští autoři, kteří začali tvořit mezi světovými válkami a jejichž jména bývají skloňována jako vrcholné příklady polské avantgardy. Hlavním tématem práce je jejich vztah k formě a látce, které jsou zároveň ústředním tématem jejich tvorby. Schulz popisuje svět jako neustálý pohyb - látka opouští své formy a znovu přebírá jiné, všechno bují, rozpadá se a znovu se formuje. Gombrowicz toto téma pojímá spíše psychologicko-společensky - formu využívá k reflexi mezilidských vztahů, k pojmenování společenských nešvarů a k utváření vlastního já. Práce je rozdělena do dvou částí - Analýza a Syntéza. Analýza se zabývá detailním rozborem motivů absolutní dívky a návratů v čase. Rozpracovává tyto obrazy v jejich explicitní podobě, jak je nalezneme v Gombrowiczově Ferdydurce a Schulzových povídkách Jaro a Penzista, následně je demaskuje v dalších dílech autorů. V Syntéze se spolu s pojmem tvůrčí práce objevuje teze, že Schulzem a Gombrowiczem vytvořené postavy jsou postavami nezvykle aktivními - to ony jsou původci neustálého rozvolňování a formování světa. Závěrečná kapitola Analýza, syntéza - svět pulsující se věnuje hledání světa nezformovaného, nepoznamenaného formou, jeho rytmu či pulsu.
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.